Zatímco Donald Trump otevřeně zpochybňuje smysl Severoatlantické aliance a vede spory o Grónsko, ministr obrany Estonska Hanno Pevkur zůstává klidný. Prohlásil, že Spojeným státům věří a NATO se nerozpadne. Jeho slova ale zaznívají v době, kdy estonská rozvědka varuje před hromaděním ruské munice – a kdy se Evropa ptá, zda by dokázala Rusku čelit sama.
Když manželství skřípe
Pevkur přirovnal současné napětí v NATO k dlouhodobému manželství. „Není možné, aby sedmdesát sedm let trvající svazek byl jen samá idylka,“ řekl s nadhledem, který by mnozí jeho kolegové z pobaltských států možná nesdíleli. Podle něj se vždy objeví neshody, které je třeba řešit.
Otázka ale zní: co když jedna strana začne pochybovat o smyslu celého vztahu? Trump totiž NATO kritizuje nejen kvůli podle něj nedostatečné podpoře v americké válce proti Íránu, ale vede i spor o kontrolu nad Grónskem. Analytici se proto obávají, zda Washington skutečně přijde na pomoc spojencům v případě ruského útoku. Pevkur však odpovídá jasně: „Ano, věřím Spojeným státům a ano, věřím všem našim spojencům.“
Evropa zatím není připravená
Estonský ministr ale zároveň připouští nepříjemnou pravdu – Evropa zatím není schopna postavit se Moskvě sama. Estonsko jde příkladem: letos vynaloží na obranu 5,1 procenta HDP, což je jeden z nejvyšších podílů v celé alianci.
Přitom právě estonská rozvědka varovala už v únoru, že Rusko systematicky hromadí zásoby munice s úmyslem použít je v budoucích konfliktech po skončení války na Ukrajině. Pro pobaltské státy, které sdílejí hranici s Ruskem, nejde o abstraktní hrozbu, ale o existenční otázku.
Priorita jménem Ukrajina
Pevkur upozorňuje, že NATO by se mělo soustředit na ukončení války na Blízkém východě, aby se Spojené státy mohly opět plně věnovat Ukrajině. „Pro náš region to nadále zůstává prioritou,“ připomněl. Pobaltské státy potřebují, aby se americká pozornost vrátila do jejich sousedství.
Spojené státy podle Pevkura potřebují Evropu pro své ozbrojené síly stejně, jako Evropa potřebuje Spojené státy. Tato vzájemná závislost je podle něj zárukou, že se aliance nerozpadne. Jenže co když se Washington rozhodne, že jeho strategické zájmy leží jinde – například v indo-pacifickém regionu?
Věřit, nebo se připravit?
Pevkurova důvěra v americké záruky je srozumitelná, ale zároveň odhaluje dilema, před nímž Evropa stojí. Může si dovolit spoléhat na to, že transatlantické pouto vydrží i další dekády? Nebo by měla urychleně budovat vlastní obranné kapacity?
Estonsko už svou volbu udělalo – zastavilo program nákupu bojových vozidel za půl miliardy eur a přesunulo prostředky na protivzdušnou obranu a bezpilotní systémy. Ostatní evropské státy zatím váhají mezi důvěrou v americké záruky a investicemi do vlastní bezpečnosti.
Pevkur má pravdu, že sedmdesát sedm let trvající manželství nemůže být jen idylka. Otázka ale zní: co když jeden z partnerů začne uvažovat o odděleném fungování?
Zdroj info: TASR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
