Bývalý bulharský prezident Rumen Radev míří k výraznému vítězství v parlamentních volbách. Jeho nová strana Progressive Bulgaria, založená teprve v březnu, vede v průzkumech s 30–33 procenty hlasů. Radev slibuje boj proti korupci, ale zároveň otevřeně obdivuje maďarského premiéra Viktora Orbána a odmítá podporu Ukrajině. Bulharsko tak může čelit zásadnímu geopolitickému obratu – směrem k Moskvě a pryč od Bruselu.
Osmé volby za pět let
Bulharsko jde k urnám už poosmé od roku 2021. Politická krize, která začala masivními protesty proti vládě veterána Bojka Borisova, dosud nenašla řešení. Žádná z koalic nevydržela dlouho – některé padly během měsíců, jiné se rozpadly ještě rychleji. Voliči jsou unavení a hledají silnou ruku.
Právě do této role se tlačí Rumen Radev. Dvaašedesátiletý bývalý velitel letectva opustil v lednu prezidentský úřad a založil vlastní parlamentní projekt – krok v bulharské politice neobvyklý. Na předvolebním mítinku v Sofii, kam podle organizátorů dorazily tisíce lidí, prohlásil, že jeho strana bude usilovat o úplnou většinu.
Žádné koalice s „mafiány“
Radev vyloučil spolupráci s Borisovovou stranou GERB, kterou označil za „mafiánsko-oligarchickou“, i s hlavní proevropskou opoziční aliancí We Continue the Change/Democratic Bulgaria. O menších nacionalistických frakcích, které by mu mohly pomoci k většině, se ale nezmínil.
Tady se skrývá jádro problému: Radev mluví o boji proti korupci, ale jeho rétorika i zahraničněpolitická orientace připomínají spíše Orbánův model než liberální demokracii. Sám maďarského premiéra chválil za „silné vedení“ a „jasnou vizi“. Zároveň opakovaně vystupoval proti vojenské pomoci Ukrajině, kterou označil za „odsouzenou k zániku“, a kritizoval západní sankce vůči Rusku. Dlouhodobě také blokoval postup Severní Makedonie směrem k EU. Jeho „progresivní“ Bulharsko by tak mohlo znamenat regres v evropské integraci.
TikTok, nebo skutečná podpora?
Radevovi kritici upozorňují na rychlost, s jakou jeho strana získala výraznou podporu. Srovnávají ji s případem rumunského populisty Călina Georgesca, jehož vítězství v prvním kole prezidentských voleb loni v listopadu zrušil ústavní soud kvůli podezření na ruské vměšování prostřednictvím sociálních sítí.
Otázka ale zůstává: jak je možné, že strana založená před měsícem vede v průzkumech s třicetiprocentním ziskem? Odpověď možná leží v kombinaci zklamání voličů z dosavadních stran a Radevovy osobní popularity. Přinejmenším část jeho úspěchu ale může mít i digitální rozměr, který zatím nikdo důkladně neprověřil.
Co z toho plyne pro Evropu?
Pokud Radev skutečně vytvoří vládu, Bulharsko se může stát dalším problémovým členem EU vedle Maďarska a Slovenska. Země na východním křídle Unie, která má strategický význam kvůli hranici s Tureckem a blízkosti Černého moře, by se mohla stát spojencem Moskvy uvnitř evropských struktur. To by komplikovalo nejen společnou zahraniční politiku, ale i rozhodování o dalších sankcích nebo podpoře Ukrajiny.
Zdroj info: Balkan Insight
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
