Když nejvyšší vojenští velitelé Německa a Británie společně píšou do novin, že zbrojení není podnět k válce, ale zodpovědnost, stojí za tím víc než jen diplomatická fráze. Generál Carsten Breuer a Richard Knighton, náčelník britského generálního štábu, nedávno zveřejnili v The Guardian a Die Welt text, který má veřejnosti vysvětlit, proč Evropa prochází největším přezbrojováním od konce studené války.
Jejich sdělení? Rusko, které před necelými čtyřmi lety vtrhlo na Ukrajinu, přesouvá pozornost na západ. Jeho armáda se reorganizuje, modernizuje a těží ze zkušeností z probíhající války způsobem, který „může zvýšit riziko konfliktu s NATO“. Nejde o hypotetickou hrozbu, ale o reálné nebezpečí, na které se musí kontinent připravit.
Mírová dividenda je pryč
Evropa si po pádu železné opony zvykla na pohodlí. Vlády napříč politickým spektrem čerpaly takzvanou mírovou dividendu – snižovaly obranné výdaje a peníze přesouvaly do veřejných služeb. Bylo to pochopitelné, dokonce logické. Jenže dnes musí kontinent čelit „nepříjemným pravdám o své bezpečnosti“.
Ty pravdy mají konkrétní podobu. Členské státy NATO se loni v Haagu dohodly, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje až na pět procent HDP. Británie buduje muniční závody, Německo trvale přemístilo bojovou brigádu na východní křídlo aliance. Očekává se, že už letos dosáhnou vojenské výdaje v Evropské unii rekordních 381 miliard eur – těsně nad dvě procenta HDP.
Velitelé zdůrazňují, že odstrašování funguje jen tehdy, když protivník vnímá sílu a jednotu. „Historie nás učí, že odstrašování přestává fungovat, když protivníci vycítí nejednotnost a slabost,“ píšou. Pokud Rusko vnímá Evropu jako slabou, může to posílit jeho odhodlání rozšířit agresi i za hranice Ukrajiny.
Obrana není jen věc vojáků
Text obou velitelů vyšel v době, kdy Spojené státy intenzivně tlačí na Evropu, aby převzala zodpovědnost za vlastní bezpečnost. A právě to je klíčové – Evropa se musí naučit spoléhat především na sebe.
Breuer a Knighton upozorňují, že složitost dnešních hrozeb vyžaduje celospolečenský přístup. Obrana nemůže být jen výsadou vojáků, ale úkolem každého jednotlivce. Vyžaduje odolnou infrastrukturu, špičkové technologie a instituce připravené jednat v podmínkách ohrožení. „Síla odrazuje od agrese. Slabost ji přitahuje,“ zdůrazňují.
Jejich argumentace je přímočará, ale nikoli militaristická. Nejde o válečné bubnování, ale o racionální vyhodnocení situace. Evropa má silnou ekonomiku, technologické kapacity i vojenskou tradici. NATO je nejúspěšnější vojenskou aliancí v historii a jeho vojenská síla je dnes bezkonkurenční.
Dokáže kontinent tuto sílu udržet a efektivně využít? Přinejmenším podle dvou nejvyšších vojenských velitelů dvou klíčových evropských mocností je odpověď jasná. Zbrojení není projevem agrese, ale zodpovědnosti. A v době, kdy se bezpečnostní architektura kontinentu mění rychleji než kdykoli od roku 1989, je to možná nejrozumnější investice, kterou může Evropa udělat.
Zdroj info: Teraz.sk
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
