Donald Trump slibuje americkým voličům levnější benzín. Klíč k tomu vidí ve Venezuele, zemi s údajně největšími ropnými zásobami na světě. Po zadržení prezidenta Nicoláse Madura minulý měsíc americký prezident oznámil, že zemi navštíví a její ropný průmysl „otevře“ americkým firmám. Ministr energetiky Chris Wright už tam byl, jednal s dočasnou prezidentkou Delcy Rodríguezovou a vrátil se plný optimismu. Problém je, že americké ropné společnosti jeho optimismus nesdílejí.
Čísla, která možná nelžou – ale možná ano
Venezuela oficiálně disponuje 303 miliardami barelů ropy, což je víc než Saúdská Arábie. Ale pozor – tady to začíná být zajímavé. Za vlády Huga Cháveze se venezuelské zásoby statisticky téměř zčtyřnásobily, z 80 miliard barelů v roce 2000 na dnešní číslo. Stalo se tak díky překlasifikaci: když cena ropy šplhala ke stovce dolarů za barel, dávalo smysl počítat i těžko dostupné zdroje. Dnes, při ceně kolem 65 dolarů, už tahle kalkulace tak růžově nevypadá.
Realita výroby mluví ještě jasněji. Venezuela v roce 2023 vyvezla pouhých 211,6 milionu barelů ropy za čtyři miliardy dolarů. Saúdská Arábie, s menšími oficiálními zásobami, vyvezla ropu za podstatně vyšší částky – řádově desítky miliard dolarů. Zatímco Saúdové investovali do infrastruktury, Venezuela sázela na sociální programy. Dnes je to vidět: venezuelská produkce je o 1,5 milionu barelů denně nižší než před patnácti lety.
Když vám utečou inženýři i peníze
Státní ropná společnost PDVSA je dnes stínem své někdejší slávy. Dvě dekády ji vlády Cháveze a Madura používaly jako bankomat na financování bytové výstavby, zdravotnictví a dopravy. Investice do údržby? Minimální. Když americký ministr energetiky Wright navštívil venezuelská ropná pole, viděl zařízení zdevastovaná léty zanedbávání.
„Hodně věcí je potřeba úplně zrušit a postavit znovu od základu,“ konstatuje Monica de Bolle z Peterson Institute for International Economics. Nejlepší by bylo PDVSA zrušit. Ale to je nereálné – firma je národním symbolem, otázkou suverenity. Venezuelci ji jen tak někomu nepředají.
Ekonomická krize navíc vyhnala z Venezuely téměř osm milionů obyvatel. Mezi nimi i inženýry, kteří uměli udržovat ropná pole v chodu. Dnes systém funguje s minimální obsluhou.
Sto miliard, které nikdo nechce investovat
Trump požaduje po amerických ropných firmách investice nejméně 100 miliard dolarů do venezuelské infrastruktury. Jenže firmy mají dobrou paměť. V roce 2007 Venezuela znárodnila majetek ExxonMobilu a ConocoPhillips, když odmítly přijmout většinový podíl státu. Mezinárodní soudy přiznaly ConocoPhillips odškodné 8,7 miliardy dolarů, ExxonMobilu 908 milionů. Venezuela zaplatila ExxonMobilu jen zlomek – asi 255 milionů. Zbytek? Ten stále visí ve vzduchu.
Šéf ExxonMobilu Darren Woods to řekl jasně: Venezuela je v současném stavu „neinvestovatelná“. Trump místo pobídek pohrozil, že firmám zablokuje investice, pokud nebudou spolupracovat. Ministr Wright navíc oznámil, že administrativa neplánuje nabídnout ropným společnostem bezpečnostní záruky. V zemi, kde operují polovojenské gangy známé jako „colectivos“, to není zrovna povzbuzující zpráva.
Ropa, která se těžko těží
I kdyby se investice našly, venezuelská ropa není žádný med. Je těžká, kyselá, s vysokým obsahem síry – tedy korozivní pro potrubí a náročná na rafinaci. Saúdská ropa je lehčí, čistší, levnější na zpracování. Podobnou ropu jako Venezuela produkuje Kanada, která ji dodává do USA. Analytici odhadují, že kanadská ropa zůstane konkurenceschopná i při nárůstu venezuelské produkce.
Co z toho plyne?
Trump slibuje americkým spotřebitelům levnější benzín díky venezuelské ropě. Realita? Zdevastovaná infrastruktura, pochybné zásoby, nedůvěryhodná vláda a firmy, které se bojí investovat. Venezuela má ropu, to je jisté. Ale kolik jí skutečně je, za kolik se vyplatí ji těžit a kdo do toho půjde vlastními penězi – to jsou otázky, na které zatím nikdo nezná odpověď.
Zdroj info: BBC News
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
