Alexander Stubb, finský prezident a jeden z nejhlasitějších evropských zastánců Ukrajiny, přiznal neúspěch své diplomacie. Putin podle něj nemá zájem o ústupky – jen o čas. A válka, která začala v únoru 2022, se může protáhnout minimálně do léta 2027. Co to znamená pro Evropu?
Alexander Stubb patří k těm politikům, kteří nevěří na prázdná gesta. Když loni nastoupil do prezidentského úřadu, aktivně pracoval na tom, aby našel cestu k mírovým jednáním. Sledoval signály z Moskvy, vyhodnocoval kroky zprostředkovatelů, hledal skuliny v ruské rétorice. Dnes už takovou naději nemá.
„Prostě nesoudím, že by Putin změnil názor,“ řekl nedávno v rozhovoru. „Byl jsem optimistou několik měsíců ale nakonec se ukázalo, že jde o klasickou ruskou taktiku zdržování.“
Není to jen osobní zklamání. Stubbova slova odrážejí širší evropskou frustraci z toho, jak se vyvíjejí pokusy o mírová jednání. Rozhovory vedené Spojenými státy se dostaly na mrtvý bod. Předchozí kola v Ženevě, Abú Zabí či Turecku nepřinesla průlom. Další schůzka? Odložena na neurčito.
Ukrajina je silnější, než si Evropa myslí
Přesto Stubb tvrdí, že Ukrajina je dnes v lepší pozici než kdykoli předtím. Podle jeho odhadů má Kyjev zhruba 800 tisíc dobře vyzbrojených vojáků a schopnost vést moderní válku způsobem, který nedokáže žádná jiná země NATO. Poměr ztrát je prý jedna ku pěti ve prospěch Ukrajiny – Rusko měsíčně ztrácí kolem 35 tisíc vojáků, především kvůli masivnímu nasazení dronů.
„Evropané musí pochopit, že potřebují Ukrajinu víc, než Ukrajina potřebuje nás,“ zdůraznil finský prezident.
Je to silné prohlášení. Staví na hlavu tradiční narativ o tom, že Západ „zachraňuje“ Ukrajinu. Ve skutečnosti je to Ukrajina, kdo brání evropskou bezpečnost – a platí za to krví. Zatímco Evropa posílá zbraně a peníze, ukrajinští vojáci zastavují ruskou armádu, která by jinak mohla testovat odhodlání NATO na pobaltských hranicích.
Putin nechce mír. Chce čas
Proč tedy Putin odmítá vyjednávat? Stubb je přesvědčen, že ruský prezident od začátku války nezměnil své cíle: popření nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Moskva stále okupuje přibližně 20 procent ukrajinského území a v roce 2025 získala téměř pět tisíc čtverečních kilometrů.
Pro Kreml je válka strategickým nástrojem, nikoli problémem, který je třeba řešit. Ruská taktika zdržování má jasný účel: vyčerpat Západ, otestovat jeho odhodlání a vyčkat na politické změny, které by mohly oslabit podporu Kyjevu. Třeba na únavu voličů. Finský prezident proto předpokládá, že konflikt potrvá minimálně do léta 2027, možná i déle. Mírová jednání podle něj nezačnou dříve než na jaře příštího roku – pokud vůbec.
Putin žádná jednání nechce
Mezitím Evropská unie schválila pro Ukrajinu půjčku ve výši 90 miliard eur a na Rusko uvalila dvacátý balík sankcí. Evropské země NATO financují dodávky zbraní, které dříve zajišťovaly Spojené státy. Prezident Volodymyr Zelenskyj zůstává otevřený dalším rozhovorům – tentokrát v Ázerbájdžánu – pokud Rusko projeví zájem o diplomacii.
Jenže právě v tom je háček. Putin diplomacii nepotřebuje. Potřebuje čas. A Evropa musí rozhodnout, jestli je ochotná ho Ukrajině dát – nebo jestli konečně pochopí, že bez rozhodné podpory Kyjevu nebude mít ani ona sama čas na nic jiného než na obranu vlastních hranic.
Zdroj info: Interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
