Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů“, která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy.
Válka na Ukrajině není regionální záležitost. Je to test toho, jak daleko může Moskva zajít.
Systematická eroze suverenity
Rusko nepracuje s tanky jako první volbou. Přinejmenším ne vždy. Od rozpadu SSSR v roce 1991 Moskva systematicky podkopává suverenitu svých bývalých satelitů – kombinací hybridní války, politického nátlaku a přímé vojenské intervence. Bělorusko fakticky pohltila. Moldavsko destabilizuje přes Podněstří, kde drží vojáky. Gruzii okupuje z dvaceti procent od roku 2008. Ukrajina je jen nejviditelnější kapitolou tohoto scénáře. Kreml má plán. A ten plán není omezený na Kyjev.
Opotřebovávací válka a krvavá aritmetika
Admirál Dragone upozornil na něco, co se v debatě často ztrácí: Rusko přichází na Ukrajině o zhruba 35 000 vojáků měsíčně. To je víc, než Sovětský svaz ztratil za celých deset let války v Afghánistánu. Frontová linie sice stagnuje, ale lidské ztráty jsou obrovské. Moskva vsadila na válku opotřebením – doufá, že přečká Západ i Ukrajinu.
Ruská ekonomika v roce 2026 stagnuje, oficiální prognózy hovoří o růstu mezi nulou a jedním procentem HDP. Příjmy z ropy klesají, inflace roste, daně také. Válka stojí peníze, životy i techniku. Přesto Kreml pokračuje. Pro Putina je obnova „ruské velikosti“ existenční otázkou režimu.
Ukrajina jako bezpečnostní poskytovatel
Zajímavý posun: Ukrajina už není jen příjemcem pomoci, ale aktivním poskytovatelem bezpečnosti pro NATO. Ukrajinští vojáci dnes školí alianci v moderním drone warfare, v protiopatřeních i v reálné bojové zkušenosti. Působí jako „red team“ – simulují nepřítele a předávají znalosti přímo do zemí NATO. To je něco, co před třemi lety nikdo nečekal.
Evropa se probouzí. Ale pomalu
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na člena NATO během měsíců, ne let. Připomněl incident, kdy asi dvacet ruských dronů vstoupilo do polského vzdušného prostoru – záměrná provokace, kterou někteří spojenci zpočátku bagatelizovali. Tusk vyzval Evropu, aby se spoléhala víc sama na sebe než na psané závazky ze zámoří.
Evropské státy skutečně zvyšují výdaje na obranu. Po summitu v Haagu se mluví o cíli pěti procent HDP.
Co to znamená pro nás?
Česká republika není mimo hru. Ruské hybridní operace – kyberútoky, dezinformace – zasahují i sem. A energetická závislost? Mezi lety 2022 a 2024 Česko výrazně navýšilo dovoz ruského jaderného paliva. Paradox doby.
Ruské imperiální ambice nejsou teoretická hrozba. Jsou reálné, systematické a dlouhodobé. Moskva chápe jen sílu – to opakují vojáci i politici napříč aliancí. Jsme připraveni Rusko zastavit?
Zdroj info: united24media
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
