Aktuálně:

Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

28.04.2026, Autor: red

4 votes, average: 2,75 out of 54 votes, average: 2,75 out of 54 votes, average: 2,75 out of 54 votes, average: 2,75 out of 54 votes, average: 2,75 out of 5
Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů“, která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy. 

Válka na Ukrajině není regionální záležitost. Je to test toho, jak daleko může Moskva zajít.

Systematická eroze suverenity

Rusko nepracuje s tanky jako první volbou. Přinejmenším ne vždy. Od rozpadu SSSR v roce 1991 Moskva systematicky podkopává suverenitu svých bývalých satelitů – kombinací hybridní války, politického nátlaku a přímé vojenské intervence. Bělorusko fakticky pohltila. Moldavsko destabilizuje přes Podněstří, kde drží vojáky. Gruzii okupuje z dvaceti procent od roku 2008. Ukrajina je jen nejviditelnější kapitolou tohoto scénáře. Kreml má plán. A ten plán není omezený na Kyjev.

Opotřebovávací válka a krvavá aritmetika

Admirál Dragone upozornil na něco, co se v debatě často ztrácí: Rusko přichází na Ukrajině o zhruba 35 000 vojáků měsíčně. To je víc, než Sovětský svaz ztratil za celých deset let války v Afghánistánu. Frontová linie sice stagnuje, ale lidské ztráty jsou obrovské. Moskva vsadila na válku opotřebením – doufá, že přečká Západ i Ukrajinu.

Ruská ekonomika v roce 2026 stagnuje, oficiální prognózy hovoří o růstu mezi nulou a jedním procentem HDP. Příjmy z ropy klesají, inflace roste, daně také. Válka stojí peníze, životy i techniku. Přesto Kreml pokračuje. Pro Putina je obnova „ruské velikosti“ existenční otázkou režimu.

Ukrajina jako bezpečnostní poskytovatel

Zajímavý posun: Ukrajina už není jen příjemcem pomoci, ale aktivním poskytovatelem bezpečnosti pro NATO. Ukrajinští vojáci dnes školí alianci v moderním drone warfare, v protiopatřeních i v reálné bojové zkušenosti. Působí jako „red team“ – simulují nepřítele a předávají znalosti přímo do zemí NATO. To je něco, co před třemi lety nikdo nečekal.

Evropa se probouzí. Ale pomalu

Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na člena NATO během měsíců, ne let. Připomněl incident, kdy asi dvacet ruských dronů vstoupilo do polského vzdušného prostoru – záměrná provokace, kterou někteří spojenci zpočátku bagatelizovali. Tusk vyzval Evropu, aby se spoléhala víc sama na sebe než na psané závazky ze zámoří.

Evropské státy skutečně zvyšují výdaje na obranu. Po summitu v Haagu se mluví o cíli pěti procent HDP. 

Co to znamená pro nás?

Česká republika není mimo hru. Ruské hybridní operace – kyberútoky, dezinformace – zasahují i sem. A energetická závislost? Mezi lety 2022 a 2024 Česko výrazně navýšilo dovoz ruského jaderného paliva. Paradox doby. 

Ruské imperiální ambice nejsou teoretická hrozba. Jsou reálné, systematické a dlouhodobé. Moskva chápe jen sílu – to opakují vojáci i politici napříč aliancí. Jsme připraveni Rusko zastavit?

Zdroj info: united24media

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko chce testovat zbraně na Ukrajině. Válka se stala obchodním polygonem

28.04.2026, Autor: red

Polský náměstek ministra obrany Tomczyk to řekl bez obalu: Ukrajina je jedinečné prostředí pro ověřování vojenských technologií v podmínkách reálného boje. Na konferenci v Rzeszowě vysvětlil, jak by to mělo fungovat – nejdřív testy doma na cvičištích, pak praxe na bojišti. Slova, která mnohé překvapila a která otevírají otázku, kam až může zajít pragmatismus v době války.

Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity. 

Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

28.04.2026, Autor: red

Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů", která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy. 

Severní Korea otevřela muzeum vojákům padlým vojákům na Ukrajině

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Pchjongjang slavnostně otevřel památník severokorejským vojákům, kteří zahynuli po boku ruských sil na Ukrajině. Muzeum má symbolizovat „věčné přátelství" mezi oběma režimy – a zároveň dokumentuje, jak daleko jsou obě země ochotny zajít ve své izolaci od zbytku světa.

Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě" se stalo záminkou k obchodní válce

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.

Co se nesmí říct nahlas: případ, který ochladil vztahy USA a Koreje

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když jihokorejský ministr pro sjednocení Čong Tong-jong letos v březnu zmínil před parlamentem, že Severní Korea obohacuje uran i v oblasti Kusong, možná netušil, že tím spustí diplomatickou lavinu. Washington totiž reagoval poměrně ostře – omezil Soulu přístup k citlivým satelitním datům o severokorejských jaderných zařízeních. A to i přesto, že jde o nejbližšího spojence v regionu.

Orbán padl. Jeho lidé mezitím přesouvají miliardy do zahraničí

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco se Budapešť radovala z konce šestnáctileté vlády Viktora Orbána, jiní Maďaři řešili svoje starosti. Soukromá letadla údajně naložená majetkem těch, jejichž bohatství narostlo během Orbánovy éry, začala startovat z Vídně. Další spěšně investují aktiva v zahraničí. Přinejmenším tři členové vnitřního kruhu premiérova okolí přesouvají majetek do Saúdské Arábie, Ománu a Spojených arabských emirátů. Jiní míří do Austrálie nebo Singapuru.

Jak je to možné? Ruský oligarcha projel Hormuzem na své jachtě bez problémů

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje napětí kolem Hormuzského průlivu, 142metrová superjachta Nord ruského miliardáře Alexeje Mordašova v noci klidně proplula touto strategickou vodní cestou směrem k Ománu. Írán přitom průliv z velké části uzavřel kvůli probíhající vojenské operaci USA a Izraele. Jak je možné, že sankcionovaná jachta sankcionovaného oligarchy proplula uzavřeným průlivem?

Kdo drží karty? Írán mezi Trumpem a Putinem – jeden ruší cesty, druhý přijímá hosty

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Washington říká „zavolejte nám", Írán volí jinou linku. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dnes ráno přistál v Petrohradu, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Není to náhoda – je to signál. Diplomatické mosty mezi Teheránem a Washingtonem se hroutí rychleji, než se staví, a Írán si připomíná, že má i jiné partnery. Rusko je ochotno naslouchat.

Ukrajina ovládá drony na dálku. A mění tím pravidla moderní války

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje diplomatické tahanice a vyjednávání o míru, Ukrajina tiše přepisuje učebnice vojenské strategie. Ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov oznámil, že jeho země se stala první na světě, která masově nasadila dálkově ovládané stíhací drony schopné ničit cíle ve vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů.