Středa 29. dubna 2026, Svátek má Robert
Válka trvá pátý rok a Ukrajina už nemá jen dost zbraní pro sebe – má jich víc, než potřebuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že země disponuje výrobními kapacitami s padesátiprocentní nadkapacitou. Kyjev se tedy chystá vstoupit na globální zbrojní trh jako vývozce. První kontrakty jsou podepsané.
Spojené arabské emiráty právě ukončily kapitolu dlouhou téměř šest dekád. Od 1. května 2026 už nebudou členem OPEC – organizace, která po generace diktovala tempo globálního ropného trhu. Rozchod přichází v době, kdy válka s Íránem paralyzuje dodávky z Perského zálivu a ceny ropy se šplhají ke 111 dolarům za barel. Není to náhoda. Je to promyšlený tah země, která se rozhodla hrát vlastní hru.
Dva měsíce po začátku konfliktu s Íránem zvažuje Bílý dům neobvyklý tah: jednostranně vyhlásit vítězství a stáhnout se. Podle zdrojů německé televize n-tv americké zpravodajské služby na žádost vysokých představitelů vlády analyzují, jak by Teherán na takový krok reagoval. Důvod je prostý. Válka je mezi voliči extrémně nepopulární a blíží se podzimní volby do Kongresu. Jenže realita na místě vypadá jinak než rétorika z Washingtonu.
Kreml si nemůže dovolit další mobilizaci. Příliš nepopulární, příliš riskantní. A tak Moskva sahá po jiné strategii: masivním náboru cizinců. V roce 2026 chce do svých ozbrojených sil získat nejméně 18 500 zahraničních bojovníků.
Zatímco Evropa varuje před nebezpečím ruské ropy, Indonésie podepisuje smlouvu na 150 milionů barelů, Filipíny vítají první tanker z Ruska po pěti letech a Thajsko vyjednává o hnojivech. Válka s Íránem uzavřela Hormuzský průliv – a otevřela dveře Vladimiru Putinovi do jihovýchodní Asie.
Budoucí maďarský premiér Péter Magyar slíbil, že jeho vláda v říjnu zpřístupní veřejnosti archivy z dob komunistického režimu. Jde o krok, který země jako Česko, Polsko nebo Slovensko udělaly už dávno. Maďarsko zůstávalo výjimkou – a teď se chystá dohnat ztracený čas.
Král Karel III. se stal teprve druhým britským panovníkem, který promluvil k oběma komorám amerického Kongresu. A udělal to stylem, který by se dal nazvat „diplomatickou odvahou". Před zraky Donalda Trumpa a stovek zákonodárců vychválil NATO, vyzval k neochvějné podpoře Ukrajiny a připomněl, že Amerika má moc – a s ní i odpovědnost.
Tallinn blokuje vstup bývalým ruským vojákům a tlačí na Brusel, aby udělal totéž. Bezpečnostní nutnost, nebo přehnaná paranoia? A co ti, kdo z fronty utekli?
Sarah Rogers mluví jako advokátka před soudem. Jen místo soudní síně demoluje evropskou politiku. Jako náměstkyně ministra zahraničí USA pro veřejnou diplomacii se stala tváří Trumpovy kampaně za „záchranu Evropy před civilizačním výmazem". Její metody? Přímočaré až brutální. Její cíl? Prosadit MAGA agendu na kontinentu, který si myslel, že je spojencem, ne žákem.
Moskva letos 9. května oslaví Den vítězství jinak, než je zvykem. Bez vojenské techniky, bez velkoleposti, která po desetiletí definovala tento nejposvátnější ruský svátek. Kreml to vysvětluje „současnou operační situací" – eufemismem, který má zakrýt nepříjemnou pravdu: Rusko se obává ukrajinských dronů nad vlastním hlavním městem.
29.04.2026 , Autor: Josef Neštický
Válka trvá pátý rok a Ukrajina už nemá jen dost zbraní pro sebe – má jich víc, než potřebuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že země disponuje výrobními kapacitami s padesátiprocentní nadkapacitou. Kyjev se tedy chystá vstoupit na globální zbrojní trh jako vývozce. První kontrakty jsou podepsané.
29.04.2026 , Autor: red
20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.
18.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Mohl Viktor Orbán vládnout dál? Jakkoli to zní divně, klidně ano a nezabránily by mu v tom ani kolaborace s Ruskem ani diktátorské manýry. Tohle od začátku vadilo liberálněji naladěným voličům, ovšem ti by nedali dohromady většinu.
16.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Chcete, aby vás vláda „chránila“ před vysokým cenami? Pak byste měli mít na paměti slova připisovaná americkému prezidentu Geraldu Fordovi: „Vláda, která je dost silná na to, aby vám dala vše, co chcete, je také dost silná na to, aby vám vzala vše, co máte.“
11.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Jak je možné, že země jako Írán blokuje obchodní dopravu? Samotné uzavření Hormuzského průlivu, hrozba lodím, které jím proplouvají, nebo vůbec možnost, že ho ovládne nepřátelská mocnost, je dostatečný casus belli. Starý dobrý Západ by poslal dělové čluny už dávno a vyčistil úžinu od islámských pirátů dočista.
16.02.2026, Autor: red
Provize jako zdroj všeho zla? Empirická data ukazují, že realita je mnohem složitější, než jak ji vidí evropští regulátoři. A že největším rizikem dnes možná není chamtivost poradců, ale přílišná víra v teoretický model světa.
15.11.2025, Autor: red
Představte si pilota, který musí přistát bez radarů, bez meteorologických dat a s výhledem jako přes mléko. Přesně v takové situaci se dnes nachází investoři, centrální banky i tvůrci hospodářské politiky. Létání naslepo přestalo být jen metaforou – stalo se realitou globálních trhů.
13.11.2025, Autor: red
Obory od AI po zelenou energii. Tam podle analytiků potečou v příštím roce peníze investorů. Je pro vás důležité vědět, které oblasti mají dlouhodobý potenciál a jak si v bance pohodlně vybrat správný fond? Čtěte dál.
29.04.2026, Autor: red
Zatímco Evropa varuje před nebezpečím ruské ropy, Indonésie podepisuje smlouvu na 150 milionů barelů, Filipíny vítají první tanker z Ruska po pěti letech a Thajsko vyjednává o hnojivech. Válka s Íránem uzavřela Hormuzský průliv – a otevřela dveře Vladimiru Putinovi do jihovýchodní Asie.
29.04.2026, Autor: Marek Hájek
Představte si člověka, který dostane nabídku na sociální síti: namalovat graffiti na konkrétní budovu za pár tisíc korun. Jednoduchá práce, rychlé peníze v kryptoměnách, žádné otázky. Co netuší? Že právě označil cíl pro ruskou rozvědku. Vítejte v éře „agentury proxy" – světě, kde špionáž funguje jako zakázková práce na objednávku a kryptoměny slouží jako neviditelná platební brána.
28.04.2026, Autor: Marek Hájek
Polská vláda má na stole dva dokumenty, které by měly naznačit cestu z fiskální pasti. Veřejný dluh země letos poprvé výrazně překročí práh 60 procent HDP a deficit sektoru veřejných financí se usadil na úrovni 6,8 procenta. Varšava tak nejen zůstává v unijní proceduře nadměrného deficitu, ale její fiskální situace se dál zhoršuje.
Ekonomický magazín Vám přináší aktuality zejména z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investic. Věnujeme se také inovacím a rozvíjejícím se novým oblastem podnikání.
Otevíráme i fórum pro názory expertů, chceme Vám poskytovat co nejrozmanitější a neotřelé pohledy na ekonomické události. Pokud budete chtít přispívat do debaty svými názory, neváhejte kontaktovat redakci.
