Sarah Rogers mluví jako advokátka před soudem. Jen místo soudní síně demoluje evropskou politiku. Jako náměstkyně ministra zahraničí USA pro veřejnou diplomacii se stala tváří Trumpovy kampaně za „záchranu Evropy před civilizačním výmazem“. Její metody? Přímočaré až brutální. Její cíl? Prosadit MAGA agendu na kontinentu, který si myslel, že je spojencem, ne žákem.
Diplomatka, která diplomacii nesnáší
Rogers není typická diplomatka. Vystudovala práva, vyhrála sledovaný případ pro National Rifle Association a teď používá stejnou taktiku v mezinárodní politice. Otevřeně podporuje nacionalistická hnutí v Evropě, setkává se s politiky Alternativy pro Německo a chválí Viktora Orbána.
Pro někoho je hrdinka, pro jiné trolka. Záleží na tom, na které straně kulturní války stojíte. Rogers financuje organizace bojující proti evropským zákonům o online bezpečnosti a tlačí na vlády, které se snaží regulovat nenávistné projevy nebo dezinformace.
Hlas Ameriky jako megafon pro MAGA
A teď přichází klíčový moment: Trump ji nominoval do čela agentury, která řídí Voice of America — vládou financovaný mediální projekt, který vznikl v roce 1942 jako protijed proti nacistické propagandě. Během studené války byl Hlas Ameriky symbolem svobody, vysílal do sovětského bloku, včetně Československa. České a slovenské vysílání skončilo v roce 2004, ale instituce zůstala — až do Trumpova návratu.
V březnu 2025 Trump podepsal výkonné nařízení, které mělo Voice of America prakticky zrušit. Tisíce zaměstnanců poslal na placenou dovolenou, vysílání se zúžilo ze 49 jazyků na pouhé čtyři. Federální soudy sice zasáhly a nařídily obnovení provozu, ale škody už byly napáchány. Instituce, která měla být nezávislá, se stala terčem politického tlaku.
Evropa mezi strachem a vztekem
Rogers tvrdí, že mluví za většinu Evropanů, kteří jsou unavení cenzurou a migrací. A není úplně mimo. Průzkumy ukazují, že značná část voličů v EU považuje ohrožení svobody slova za vážný problém. Zároveň ale stejní lidé varují před nenávistnými projevy online. Zkrátka: svobodu ano, ale ne za cenu chaosu.
Rogers to vidí jinak. Podle ní jsou evropské zákony — jako Digital Services Act EU nebo britský Online Safety Act — „tyranie“. Tvrdí, že nutí americké technologické firmy cenzurovat obsah a ohrožují svobodu projevu i v USA.
Když se spojenec stane kazatelem
Rogers je nejen hlasitá, ale hlavně přesvědčená o své misi. Věří, že Evropa ztratila směr a že Amerika má právo, ba povinnost, to napravit. „Průměrný Brit chce být svobodný,“ řekla loni v prosinci. „Svoboda slova je nejslavnější americká svoboda. A jsem hrdá, že vám pomůžu ji získat zpátky.“
Ne všichni Britové mají pocit, že svobodu ztratili. A když jim Američanka vysvětluje, jak mají žít? To oceňují ještě méně. Dokonce i někteří podporovatelé Rogersové varují, že její styl může být kontraproduktivní.
A pak je tu ještě ekonomická realita. Trumpova válka v Perském zálivu, jeho hrozby vůči Grónsku, tlak na evropské spojence — to vše eroduje důvěru.
“Svobodka” jako bitevní pole
Sarah Rogers je fascinující postava — inteligentní, nekompromisní, přesvědčená o své pravdě. Ale je také symbolem něčeho většího: pokusu Trumpovy administrativy přetvořit transatlantické vztahy z partnerství na vztah učitele a žáka. Nebo spíš kazatele a hříšníka.
Vydrží to? Evropa má vlastní problémy — migraci, populismus, ekonomickou nejistotu. Ale má také dlouhou tradici demokracie a právního státu. A čím víc bude Washington tlačit, tím víc může narazit na odpor.
Rogers říká, že bojuje za svobodu slova. Její kritici tvrdí, že ve skutečnosti prosazuje propagandu. Pravda je asi někde uprostřed — a Voice of America, kdysi symbol nezávislosti, se může stát jejím dalším bitevním polem.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
