Představte si člověka, který dostane nabídku na sociální síti: namalovat graffiti na konkrétní budovu za pár tisíc korun. Jednoduchá práce, rychlé peníze v kryptoměnách, žádné otázky. Co netuší? Že právě označil cíl pro ruskou rozvědku. Vítejte v éře „agentury proxy“ – světě, kde špionáž funguje jako zakázková práce na objednávku a kryptoměny slouží jako neviditelná platební brána.
Když špión neví, že je špionem
Generál Marek Dukaczewski, bývalý šéf polských Vojenských informačních služeb, nedávno popsal mechanismus, který mění pravidla hry. Ruské služby dnes nepotřebují klasické agenty s mrtvými schránkami a konspiračními byty. Stačí jim internetová platforma, kde najdou zranitelného člověka – třeba studenta s dluhy nebo nezaměstnaného řemeslníka.
Úkoly jsou zdánlivě nevinné: namontovat kameru u dálnice, označit elektronicky vlak, odkroutit šrouby u kolejí. V Polsku rozbili síť šestnácti lidí, kteří monitorovali vlaky s vojenským materiálem směřujícím na Ukrajinu. Cíl? Umožnit přesné vzdušné útoky. Podobné případy se objevily i v Norsku, kde docházelo k rušení GPS signálu u vojenských základen.
„Tvoří se úplně nová kategorie agentury, která je mimořádně těžko odhalitelná,“ varuje Dukaczewski. A klíčem k celému systému jsou kryptoměny.
Digitální peníze bez tváře
Po útocích z 11. září 2001 Spojené státy zpřísnily kontrolu finančních toků. Bankovní převody, hotovost na hranicích – vše podléhá dohledu. Jenže svět se posunul dál. Kryptoměny nabízejí to, co klasické finance nemohou: anonymitu, rychlost a absenci prostředníků.
Čísla jsou alarmující – a upřímně, i trochu děsivá. Objem nelegálních kryptoměnových transakcí dosáhl v roce 2025 rekordních 158 miliard dolarů. To je nárůst o 145 procent oproti předchozímu roku. Ekosystém praní peněz pomocí kryptoměn narostl z deseti miliard dolarů v roce 2020 na více než 82 miliard v roce 2025. Stablecoiny, digitální měny navázané na dolar nebo euro, tvoří 84 procent všech nelegálních transakcí. Když si uvědomíte, že ještě před pěti lety šlo o zlomek těchto částek, pochopíte, proč bezpečnostní služby bijí na poplach.
„Taková agentura dostává jednorázovou odměnu za svou činnost v kryptoměnách,“ vysvětluje generál. “Pokud je agent odhalen, nemá žádné závazky. Neví, pro koho pracoval, kdo platil, proč maloval nápisy na zdech.“
Česko není výjimkou
Relevance této hrozby pro Českou republiku je zřejmá. Policie ČR zaznamenala výrazný nárůst zajištěných kryptoaktiv – v roce 2024 šlo o hodnotu přes 42,5 milionu korun. Od ledna 2026 platí evropská směrnice DAC8, která zavádí automatickou výměnu informací o kryptotransakcích. Jenže regulace vždy zaostává za realitou.
Problém je v tom, že sankcionovaní aktéři přecházejí z centralizovaných burz na služby bez ověření totožnosti a decentralizované platformy. Čím více regulujeme legální prostor, tím více se nelegální aktivity stěhují do šedé zóny. Je to jako hra na kočku a myš, kde myš má neustále náskok.
Rok 2026 je považován za nejvýznamnější regulační rok pro kryptoprůmysl. Evropská komise zvažuje zvýšení dohledu nad Bitcoinem kvůli obavám z jeho zneužívání teroristy. Otázka zní: dokážeme regulovat technologii, která byla od počátku navržena tak, aby se vyhýbala kontrole?
Psychologie jako zbraň
Rusko přitom nesází jen na technologii. „Velmi přesně využívají slabá místa společností různých zemí,“ upozorňuje Dukaczewski. „Po mnoho let rozvíjejí psychologii rozvědky. Profilují celou společnost, občany. Znají slabá místa, která mohou být využita k získání lidí pro potřeby ruské rozvědky.“
Kryptoměny samy o sobě nejsou zlem. Jsou nástrojem – jako nůž, který může krájet chleba nebo sloužit jako zbraň. Problém je v asymetrii: zatímco demokratické státy hledají způsob, jak technologii regulovat bez potlačení inovací, autoritářské režimy ji využívají bez skrupulí.
Generál Dukaczewski má pravdu, když říká, že jde o problém celé Evropy. Přinejmenším o problém, který vyžaduje evropskou odpověď. Otázka je, zda ji dokážeme najít dřív, než se počet „nevinných“ kurýrů ruské rozvědky znásobí.
Zdroj info: Interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
