Kreml si nemůže dovolit další mobilizaci. Příliš nepopulární, příliš riskantní. A tak Moskva sahá po jiné strategii: masivním náboru cizinců. V roce 2026 chce do svých ozbrojených sil získat nejméně 18 500 zahraničních bojovníků.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR jde o systematickou kampaň zaměřenou na Střední Asii, nejchudší africké země a vybrané státy Asie. Rusko tak pokračuje ve strategii, která mu umožňuje udržovat válečné úsilí na Ukrajině, aniž by muselo sahat k politicky citlivé mobilizaci doma.
Střední Asie jako hlavní zdroj rekrutů
Primárním cílem jsou občané Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Dále pak Bangladéš, Čad, Súdán a Burundi. Není to náhoda. Jde o země s vysokou nezaměstnaností, kde nabídka ruského platu, benefitů a občanství působí lákavě. Realita? Dostupné dokumenty naznačují i případy nátlaku a donucování, které verbovací proces provázejí.
Moskva má jasně stanovené kvóty. Zahraniční bojovníci mají tvořit 0,5 až 3,5 procenta personálu v jednotlivých úsecích fronty. K 30. březnu Ukrajina identifikovala 27 407 zahraničních státních příslušníků bojujících za Rusko – nárůst z 18 000 v listopadu předchozího roku. Rekruty Moskva získala ze 135 zemí, včetně některých členských států EU, například Itálie.
Když čísla nestačí
Rusko se letos snaží naverbovat celkem 409 000 nových vojáků, včetně migrantů žijících na jeho území. I přes ambiciózní plán ale systém ministerstva obrany zaostává. Denní počty vojáků s kontraktem na začátku roku 2026 klesly ve srovnání s rokem 2025. Tempo náboru už nestačí pokrývat měsíční ztráty na bojišti – podle ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od února 2022 o více než 1,3 milionu vojáků.
Zahraniční bojovníci mají zaplnit mezery, které Kreml nechce přiznat. Největším přispěvatelem zůstává Severní Korea, která dříve vyslala 12 000 vojáků na podporu ruských operací v Kurské oblasti. Ministr zahraničí Andrij Sybiha v únoru uvedl, že za Rusko bojuje nejméně 1 780 občanů afrických zemí.
Válka, která se vrací domů
Pro Českou republiku představuje ruské verbování zahraničních bojovníků bezpečnostní riziko. Tajné služby se připravují na návrat osob, které bojovaly na ukrajinské straně. Podle posledních dostupných údajů z listopadu 2024 získalo souhlas prezidenta Petra Pavla k boji v zahraničí 60 žadatelů. Otázkou zůstává, kolik z nich se vrátí a s jakými zkušenostmi.
Moskva mezitím pokračuje v kampani, která slibuje vysoké platy a lepší život. Realita fronty je ovšem jiná – a Kreml to ví. Proto také ruské bezpečnostní složky sledují projekt „Chci žít“, ukrajinskou horkou linku nabízející dezertérům možnost vzdát se. Informace o verbovacích plánech pocházejí právě odtud.
Rusko potřebuje čerstvé síly, aby udrželo tlak na Ukrajině. Zahraniční bojovníci jsou levnější a politicky méně citliví než domácí mobilizace. I tato strategie má ale své limity. A ty se začínají rýsovat stále zřetelněji.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
