Úterý 28. dubna 2026, Svátek má Vlastislav
Brečíme nad drahou ropou. Ona tedy její cena zatím není drasticky vysoká. Ale představme si, že kvůli nějakému konfliktu vyletí třeba ke 140 dolarům za barel, a to dlouhodobě, nebo jí vůbec nebude ve světě dost. Momentálně k tomu asi nepotřebujeme velkou fantazii. Co bychom pak dělali? A máme čekat, až se to stane, aniž bychom měli připravené řešení?
Bratislava se 24. dubna obrátila na Soudní dvůr EU v Lucemburku s žalobou proti unijnímu nařízení RePowerEU, které postupně odstavuje dovoz ruského plynu a ropy. Slovenský premiér Robert Fico označil rozhodnutí Bruselu za „energetickou sebevraždu" a tvrdí, že postup přijetí byl protiprávní. Za hlasitou rétorikou se ale skrývá prozaičtější problém: Slovensko má s Gazpromem smlouvu do roku 2034 a hrozí mu, že bude platit za plyn, který nedostane.
Dva tankery s ruskou naftou vypluly z Baltského moře směrem k Brazílii. Uprostřed Atlantiku se ale otočily. Flora 1 zamířila k Suezskému průplavu, Aurora k Gibraltaru. Náklad zůstal stejný, změnil se jen kupec – a s ním i cena. Globální obchod s ropnými produkty funguje přesně takhle: pružně, pragmaticky a bez sentimentu.
Polský náměstek ministra obrany Tomczyk to řekl bez obalu: Ukrajina je jedinečné prostředí pro ověřování vojenských technologií v podmínkách reálného boje. Na konferenci v Rzeszowě vysvětlil, jak by to mělo fungovat – nejdřív testy doma na cvičištích, pak praxe na bojišti. Slova, která mnohé překvapila a která otevírají otázku, kam až může zajít pragmatismus v době války.
Alexander Stubb, finský prezident a jeden z nejhlasitějších evropských zastánců Ukrajiny, přiznal neúspěch své diplomacie. Putin podle něj nemá zájem o ústupky – jen o čas. A válka, která začala v únoru 2022, se může protáhnout minimálně do léta 2027. Co to znamená pro Evropu?
Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity.
Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů", která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy.
Pchjongjang slavnostně otevřel památník severokorejským vojákům, kteří zahynuli po boku ruských sil na Ukrajině. Muzeum má symbolizovat „věčné přátelství" mezi oběma režimy – a zároveň dokumentuje, jak daleko jsou obě země ochotny zajít ve své izolaci od zbytku světa.
Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.
Když jihokorejský ministr pro sjednocení Čong Tong-jong letos v březnu zmínil před parlamentem, že Severní Korea obohacuje uran i v oblasti Kusong, možná netušil, že tím spustí diplomatickou lavinu. Washington totiž reagoval poměrně ostře – omezil Soulu přístup k citlivým satelitním datům o severokorejských jaderných zařízeních. A to i přesto, že jde o nejbližšího spojence v regionu.
28.04.2026 , Autor: Martin Schmarcz
Brečíme nad drahou ropou. Ona tedy její cena zatím není drasticky vysoká. Ale představme si, že kvůli nějakému konfliktu vyletí třeba ke 140 dolarům za barel, a to dlouhodobě, nebo jí vůbec nebude ve světě dost. Momentálně k tomu asi nepotřebujeme velkou fantazii. Co bychom pak dělali? A máme čekat, až se to stane, aniž bychom měli připravené řešení?
28.04.2026 , Autor: red
28.04.2026 , Autor: Marek Hájek
20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.
18.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Mohl Viktor Orbán vládnout dál? Jakkoli to zní divně, klidně ano a nezabránily by mu v tom ani kolaborace s Ruskem ani diktátorské manýry. Tohle od začátku vadilo liberálněji naladěným voličům, ovšem ti by nedali dohromady většinu.
16.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Chcete, aby vás vláda „chránila“ před vysokým cenami? Pak byste měli mít na paměti slova připisovaná americkému prezidentu Geraldu Fordovi: „Vláda, která je dost silná na to, aby vám dala vše, co chcete, je také dost silná na to, aby vám vzala vše, co máte.“
11.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Jak je možné, že země jako Írán blokuje obchodní dopravu? Samotné uzavření Hormuzského průlivu, hrozba lodím, které jím proplouvají, nebo vůbec možnost, že ho ovládne nepřátelská mocnost, je dostatečný casus belli. Starý dobrý Západ by poslal dělové čluny už dávno a vyčistil úžinu od islámských pirátů dočista.
16.02.2026, Autor: red
Provize jako zdroj všeho zla? Empirická data ukazují, že realita je mnohem složitější, než jak ji vidí evropští regulátoři. A že největším rizikem dnes možná není chamtivost poradců, ale přílišná víra v teoretický model světa.
15.11.2025, Autor: red
Představte si pilota, který musí přistát bez radarů, bez meteorologických dat a s výhledem jako přes mléko. Přesně v takové situaci se dnes nachází investoři, centrální banky i tvůrci hospodářské politiky. Létání naslepo přestalo být jen metaforou – stalo se realitou globálních trhů.
13.11.2025, Autor: red
Obory od AI po zelenou energii. Tam podle analytiků potečou v příštím roce peníze investorů. Je pro vás důležité vědět, které oblasti mají dlouhodobý potenciál a jak si v bance pohodlně vybrat správný fond? Čtěte dál.
27.04.2026, Autor: red
Svět loni utratil téměř 2,9 bilionu dolarů za armády, zbraně a vojenskou infrastrukturu – rekordní částku, která navazuje na trend jedenácti let nepřetržitého růstu. Čísla ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že planeta se cítí nejméně jistá za celé poslední dekády. A platí za to stále víc.
27.04.2026, Autor: Josef Neštický
Sedm set třináct tisíc ruských vojáků na frontě. Číslo, které by mělo rozhodovat. Jenže generál Oleksandr Syrskij, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, mluví o něčem jiném – o tom, že dynamika války se trvale změnila. A že rok 2025 byl přelomový. Jak je možné, že armáda s menšími zdroji dokáže čelit takové přesile?
27.04.2026, Autor: red
Za jediný den 810 vojáků a 26 dělostřeleckých systémů. Víc než celá motorizovaná pěší rota plus kompletní dělostřelecký oddíl. Takové jsou nejnovější údaje ukrajinského generálního štábu z ruského bojiště. A nejde o výjimku – jde o trend, který se táhne už měsíce a který začíná měnit povahu celého konfliktu.
Ekonomický magazín Vám přináší aktuality zejména z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investic. Věnujeme se také inovacím a rozvíjejícím se novým oblastem podnikání.
Otevíráme i fórum pro názory expertů, chceme Vám poskytovat co nejrozmanitější a neotřelé pohledy na ekonomické události. Pokud budete chtít přispívat do debaty svými názory, neváhejte kontaktovat redakci.
