Když šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v dubnu 2026 prohlásila, že Rusko zažívá „bezprecedentní nedostatek pracovních sil“, nebyla to jen ekonomická statistika. Bylo to přiznání, že válka na Ukrajině doslova vysává z ruské ekonomiky to nejcennější – lidi. A na rozdíl od tanků nebo raket se lidé nedají jen tak „vyrobit“.
Čísla, která bolí Rusko
Podle konzultační firmy FinExpertiza klesla takzvaná pracovní rezerva Ruska – tedy lidé, kteří nejsou zaměstnaní, ale mohli by pracovat – na pouhých 4,4 milionu. Údajně o 40 procent méně než v roce 2021. Nezaměstnanost klesla v únoru na historicky nejnižší úroveň – 2,1 procenta.
To zní skvěle, že? Jenže v ekonomice existuje něco jako „přirozená míra nezaměstnanosti“, pod kterou se prostě dostat nedá, aniž by to způsobilo problémy. A Rusko je hluboko pod touto hranicí. Pracovní rezerva nyní údajně představuje jen šest procent celkové pracovní síly, oproti deseti procentům před plnohodnotnou invazí.
Přesná čísla emigrace jsou těžko ověřitelná – odhady hovoří o stovkách tisíc lidí, kteří opustili zemi v prvních letech války. K tomu přidejme masivní nábor do armády, který podle různých zdrojů dosáhl více než milionu lidí.
Válka jako černá díra
Po mobilizaci 300 tisíc vojáků na podzim 2022 následovaly další vlny náboru. Ruské ministerstvo obrany hlásí stovky tisíc nových kontraktů ročně – 500 tisíc v roce 2023, údajně 450 tisíc v roce 2024 a 422 tisíc v roce 2025. Přesná čísla jsou těžko ověřitelná, ale trend je jasný: armáda každý rok pohltí stovky tisíc lidí v produktivním věku.
A pak jsou tu ztráty. Podle washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) bylo zabito přibližně 325 tisíc ruských vojáků, celkové ztráty včetně raněných dosahují téměř 1,2 milionu. I když přesná čísla zůstávají předmětem debaty, jde o jedno z nejvyšších čísel zaznamenaných u jakékoli armády od druhé světové války. Každý z těchto lidí by mohl pracovat, vydělávat, platit daně a spotřebovávat. Místo toho buď zemřeli, jsou zranění, nebo jsou nasazeni na frontě.
Kde lidé chybí nejvíc
Nedostatek pracovníků není rovnoměrně rozložený. Průmysl údajně postrádá zhruba dva miliony pracovníků. V Moskvě podle starosty města chybí 400 až 500 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra hlásí deficit kolem 170 tisíc zaměstnanců. Zemědělství postrádá více než 130 tisíc pracovníků. Elena Trubniková, prezidentka FinExpertizy, to shrnuje stroze: „Dostupné pracovní zdroje se stávají stále vzácnějšími.“
Demografie jako tichý zabiják
Válka problém dramaticky prohloubila, ale nezpůsobila ho. Rusko se potýká s demografickou krizí už desítky let. Mladší a méně početné generace narozené v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí nyní vstupují na trh práce, zatímco podíl starších pracovníků roste. To je trend, který se nedá zastavit vyhláškou ani propagandou.
Přinejmenším v krátkodobém horizontu neexistuje jednoduché řešení. Rusko nemůže ze dne na den „vytvořit“ miliony nových pracovníků. Může lákat migranty ze Střední Asie, ale i to má své limity – a politické komplikace.
Ekonomika na hraně
Oficiální prognózy růstu HDP pro rok 2026 se pohybují mezi nulou a jedním procentem – což je v podstatě stagnace. Ruský rozpočet vykazuje v prvním čtvrtletí 2026 deficit 4,6 bilionu rublů. Ekonomika se sice adaptovala na sankce, ale za vysokou cenu.
Nabiullinová má pravdu, když říká, že „nikdy v moderní historii Ruska jsme nežili v takovém nedostatku pracovní síly “. Problém je v tom, že tento nedostatek není jen ekonomickou statistikou. Je to strukturální brzda, která bude ruskou ekonomiku svazovat ještě dlouho poté, co válka skončí.
A nábor vojáků? Ten podle zpráv z počátku roku 2026 klesl zhruba o 20 procent oproti roku 2025. Možná proto, že lidí, kteří by mohli – a chtěli – jít do armády, už prostě mnoho nezbývá.
Válka má cenu nejen v lidských životech, ale i v ekonomické budoucnosti. A tu cenu bude Rusko platit ještě mnoho let.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
