Americký prezident Donald Trump zvažuje snížení počtu vojáků v Německu. Rozhodnutí má padnout v nejbližších dnech. Jde o další eskalaci napětí mezi USA a evropskými spojenci v NATO, které podle expertů prochází nejhorší krizí ve své historii.
Celé to začalo Merzovým komentářem. Německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že americká administrativa selhává v jednáních s Íránem. „Íránci jsou zjevně velmi zruční v jednání, nebo spíše v nejednání – nechají Američany přicestovat do Islámábádu a pak odjet bez jakéhokoli výsledku,“ prohlásil Merz. Ve středu své výhrady zopakoval: „Evropa trpí důsledky uzavření průlivu.“
Trump na kritiku reagoval ostře. Obvinil Merze, že „neví, o čem mluví“ a že si myslí, že „je v pořádku, aby Írán měl jadernou zbraň“. A pak přišla hrozba: jeho administrativa „studuje a přezkoumává možné snížení počtu vojáků v Německu, přičemž rozhodnutí padne v krátké době“.
Co je ve hře
Jde o významná čísla. Z více než 68 tisíc amerických vojáků v Evropě je největší část – přes 35 tisíc – právě v Německu. Některá německá média uvádějí dokonce číslo kolem 50 tisíc. Americká vojenská přítomnost v zemi začala po druhé světové válce a pokračuje dodnes.
Symbolicky by to byl zásadní zlom. Německo funguje jako klíčový logistický uzel pro americké operace v Evropě i na Blízkém východě. Základny jako Ramstein slouží jako přestupní stanice nejen pro vojenské, ale i humanitární mise.
Merz sice prohlásil, že jeho vztah s Trumpem zůstává „dobrý jako vždy“, ale hrozba stažení vojsk pravděpodobně vyvolá znepokojení nejen v Berlíně, ale napříč celou Evropou.
Nejhorší krize NATO v historii
Trumpova rétorika vůči NATO není nová. Už během svého prvního funkčního období obviňoval spojence, že „okrádají“ Spojené státy tím, že nevydávají dostatek prostředků na obranu. Letos 1. dubna šel ještě dál: prohlásil, že „absolutně bez pochyb“ zvažuje vystoupení z NATO kvůli tomu, že evropští spojenci odmítli podpořit americko-izraelskou válku s Íránem a pomoci znovu otevřít Hormuzský průliv.
Pro Evropu by to byla zásadní rána. Americká legislativa z roku 2024 sice brání prezidentovi vystoupit z NATO bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo aktu Kongresu, Bílý dům ale může Alianci oslabit i jinými způsoby – například právě stažením vojsk.
Ivo Daalder, bývalý stálý představitel USA při NATO (2009–2013), tento měsíc uvedl, že „je těžké si představit, jak by nyní kterákoli evropská země mohla a chtěla důvěřovat Spojeným státům, že přijdou na její obranu“. Podle některých analytiků NATO čelí „nejhorší krizi, jakou kdy zažilo“.
Ironií celé situace je, že Německo právě nyní výrazně zvyšuje obranné výdaje. Do roku 2029 plánuje dosáhnout 3,5 % HDP – čísla, které by ještě nedávno bylo nemyslitelné. Nová americká Národní obranná strategie pro rok 2026 přitom klade důraz na obranu vlastního území a odstrašování Číny, nikoli na evropské závazky.
Trump ve středu zmínil telefonát s Vladimirem Putinem a naznačil možnost „malého příměří“ na Ukrajině. Zároveň jeho ministr zahraničí Marco Rubio telefonoval s německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem – diskutovali o Íránu a důležitosti svobodné plavby v Hormuzském průlivu.
Dokáže Evropa najít společnou odpověď na americký tlak? A co se stane, pokud Trump svou hrozbu skutečně naplní? Odpovědi na tyto otázky mohou zásadně změnit podobu transatlantického spojenectví, jak ho známe od konce druhé světové války.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
