Devadesát minut na telefonu. Trump s Putinem. Středa 29. dubna. A když zavěsili, oba tvrdili, že mají řešení – jenže každý na válku toho druhého.
Když se dva perou, třetí radí
Trump vyšel z hovoru s jasným vzkazem: ukrajinský konflikt se vyřeší „relativně rychle“. Putin prý touží po dohodě. „Myslím, že by rád viděl řešení,“ prohlásil v Oválné pracovně. „A to je dobře.“
Dobře pro koho, to Trump neupřesnil.
Načasování není náhodné. Obě velmoci uvízly ve válkách, které se jim vymkly z rukou. Ruské jednotky se brodí Donbasem, zatímco ukrajinské drony ničí rafinerie a elektrárny hluboko v ruském týlu. Putin dokonce letos zrušil tradiční přehlídku tanků na Rudém náměstí při oslavách Dne vítězství 9. května – gesto, které mluví za vše.
Trump zase bojuje s vlastními problémy. Válka s Íránem, kterou nedokáže jasně vysvětlit ani vlastním voličům, mu komplikuje situaci před podzimními volbami. Ceny benzínu rostou, republikánské poselství o dostupné životní úrovni se rozpadá. Oba lídři potřebují výsledky. A rychle.
Příměří jako dárek k svátku
Putin Trumpovi navrhl dočasné příměří u příležitosti květnových oslav. Trump nápad podpořil – a vzápětí ho prezentoval, jako by vyšel z jeho hlavy. „Navrhl jsem příměří a myslím, že by to mohl udělat,“ řekl novinářům s typickým sebevědomím.
Symbolické gesto, které nikomu nepomůže. Ale oběma lídrům umožní prezentovat domácímu publiku obraz pokroku. Rusko získá propagandistický bod, Trump může tvrdit, že jeho diplomacie funguje. Mezitím válka pokračuje pátým rokem.
Zajímavější je Putinova nabídka zapojit se do íránské otázky. Trump ji odmítl – raději by viděl ruského prezidenta angažovaného v ukončení ukrajinského konfliktu. „Pro mě by to bylo důležitější,“ poznamenal. V tomto bodě projevil jasnější priority než obvykle.
Časový plán, který nikoho nepotěší
Trump naznačil, že íránský konflikt by mohl skončit ve stejném časovém horizontu jako válka na Ukrajině. Pokud měl na mysli pět let, nejde o uklidňující vyhlídku. Pokud myslel něco jiného, nevysvětlil co.
„Otázka je, jestli zajdou dostatečně daleko,“ řekl o Íráncích. „V tuto chvíli nebude žádná dohoda, pokud nebudou souhlasit s tím, že nebudou mít jaderné zbraně.“ Podmínka je jasná, cesta k ní méně.
Oba prezidenti se pohybují v prostoru, kde se mísí pragmatismus s propagandou. Putin potřebuje ukázat, že Rusko není izolované a že má partnera v Bílém domě. Trump hledá zahraničněpolitický úspěch, který by odvedl pozornost od domácích problémů.
Pro Evropu je tento vývoj znepokojivý. Když se dva lídři baví o „řešeních“ bez účasti těch, o jejichž budoucnosti rozhodují, málokdy z toho vzejde něco dobrého. Zvlášť když jeden z nich vede válku proti demokratické zemi a druhý se snaží vystupovat jako prostředník, přestože sám vede konflikt na Blízkém východě.
Devadesát minut hovoru, spousta slov o míru a příměří. A přesto nikdo neví, co přesně bylo dohodnuto. Možná proto, že dohodnuto nebylo nic.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
