Aktuálně:

Írán stojí Evropu půl miliardy eur denně– a nic za to

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Írán stojí Evropu půl miliardy eur denně– a nic za to

Šedesát dní konfliktu v Perském zálivu přišlo EU na 27 miliard eur – a nedostali jsme za to ani kapku ropy navíc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku uvedla číslo, které by mělo evropské politiky probudit: válka v Íránu stojí Unii téměř 500 milionů eur denně. Za nic.

Od 28. února letošního roku, kdy USA a Izrael zahájily letecké údery na Írán, se globální energetické trhy propadly do chaosu. Írán zablokoval Hormuzský průliv – úzkou námořní trasu, kterou prochází pětina světového obchodu s ropou a významné objemy zemního plynu i hnojiv. Ceny fosilních paliv vystřelily a Evropa teď platí astronomické částky za stejnou energii jako dříve.

Příměří, které nic neřeší

Křehké příměří mezi USA a Íránem platí od 8. dubna, ale napětí v regionu přetrvává. Z vojenského hlediska konflikt de facto pokračuje. A co je horší – podle deníku Wall Street Journal připravuje americký prezident Donald Trump plány na dlouhodobou blokádu Íránu, která by ještě více omezila lodní dopravu v oblasti.

Jaderný program zůstává hlavním sporným bodem. USA požadují nulové obohacování uranu, Írán to kategoricky odmítá. Žádná dohoda o pozastavení programu nevznikla. Teherán sice přistoupil na příměří, ale své jaderné ambice neopustil.

Pro Evropu to znamená jedno: energetická krize jen tak neskončí. Von der Leyenová proto využila situaci k tomu, aby znovu zdůraznila nutnost urychlit odklon od dovážených fosilních paliv. „Musíme snížit naši závislost na dovážených fosilních palivech a posílit naši domácí, cenově dostupnou a čistou energetiku,“ prohlásila před europoslanci.

Elektřina jako záchrana?

Komise chce do léta představit Akční plán pro elektrifikaci, který by měl zahrnovat ambiciózní celoevropský cíl. Von der Leyenová také vyzvala k rychlejšímu pokroku v jednáních o balíčku opatření pro modernizaci energetických sítí. Ty mají zvládnout rostoucí podíl obnovitelných zdrojů a vyšší spotřebu elektřiny. Zároveň navrhla užší koordinaci rezerv nafty a leteckého paliva, uvolňování ropných zásob a řízení výroby v rafineriích – opatření, která Komise představila minulý týden jako součást reakce na energetickou krizi.

Bolestivá lekce

Konflikt v Íránu ukazuje, jak křehká je evropská energetická bezpečnost. V krátkodobém horizontu nemá EU jinou možnost než platit vyšší ceny za fosilní paliva. Dlouhodobě ale může současná krize urychlit transformaci, kterou Brusel slibuje už roky – přechod na domácí obnovitelné zdroje a jadernou energii.

Dokáže ale Evropa využít tuto bolestivou lekci? Nebo bude jen čekat, až se ceny vrátí k normálu? Analytici varují, že důsledky tohoto konfliktu se mohou „ozývat měsíce, nebo dokonce roky“. A každý den čekání stojí půl miliardy eur. Za nic.

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Írán stojí Evropu půl miliardy eur denně– a nic za to

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šedesát dní konfliktu v Perském zálivu přišlo EU na 27 miliard eur – a nedostali jsme za to ani kapku ropy navíc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku uvedla číslo, které by mělo evropské politiky probudit: válka v Íránu stojí Unii téměř 500 milionů eur denně. Za nic.

Rusko nemá lidi. A to je problém, který se nedá vyřešit mobilizací

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v dubnu 2026 prohlásila, že Rusko zažívá „bezprecedentní nedostatek pracovních sil“, nebyla to jen ekonomická statistika. Bylo to přiznání, že válka na Ukrajině doslova vysává z ruské ekonomiky to nejcennější – lidi. A na rozdíl od tanků nebo raket se lidé nedají jen tak „vyrobit“.

Když Hormuz zavře brány, Moskva otevře sklady

29.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa varuje před nebezpečím ruské ropy, Indonésie podepisuje smlouvu na 150 milionů barelů, Filipíny vítají první tanker z Ruska po pěti letech a Thajsko vyjednává o hnojivech. Válka s Íránem uzavřela Hormuzský průliv – a otevřela dveře Vladimiru Putinovi do jihovýchodní Asie.

Kryptoměny jako platební brána pro nepřátelské agenty: Jak digitální peníze mění tvář špionáže

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Představte si člověka, který dostane nabídku na sociální síti: namalovat graffiti na konkrétní budovu za pár tisíc korun. Jednoduchá práce, rychlé peníze v kryptoměnách, žádné otázky. Co netuší? Že právě označil cíl pro ruskou rozvědku. Vítejte v éře „agentury proxy" – světě, kde špionáž funguje jako zakázková práce na objednávku a kryptoměny slouží jako neviditelná platební brána.

Polsko na hraně: dluh míří ke kritické hranici

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Polská vláda má na stole dva dokumenty, které by měly naznačit cestu z fiskální pasti. Veřejný dluh země letos poprvé výrazně překročí práh 60 procent HDP a deficit sektoru veřejných financí se usadil na úrovni 6,8 procenta. Varšava tak nejen zůstává v unijní proceduře nadměrného deficitu, ale její fiskální situace se dál zhoršuje.

Svět zbrojí jako nikdy předtím. A není to náhoda

27.04.2026, Autor: red

Svět loni utratil téměř 2,9 bilionu dolarů za armády, zbraně a vojenskou infrastrukturu – rekordní částku, která navazuje na trend jedenácti let nepřetržitého růstu. Čísla ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že planeta se cítí nejméně jistá za celé poslední dekády. A platí za to stále víc.

Rusko má víc vojáků. Proč přesto nevyhrává?

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Sedm set třináct tisíc ruských vojáků na frontě. Číslo, které by mělo rozhodovat. Jenže generál Oleksandr Syrskij, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, mluví o něčem jiném – o tom, že dynamika války se trvale změnila. A že rok 2025 byl přelomový. Jak je možné, že armáda s menšími zdroji dokáže čelit takové přesile?

Rusko ztrácí vojáky rychleji, než je dokáže nahradit. A přesto útočí dál

27.04.2026, Autor: red

Za jediný den 810 vojáků a 26 dělostřeleckých systémů. Víc než celá motorizovaná pěší rota plus kompletní dělostřelecký oddíl. Takové jsou nejnovější údaje ukrajinského generálního štábu z ruského bojiště. A nejde o výjimku – jde o trend, který se táhne už měsíce a který začíná měnit povahu celého konfliktu.

Letní dovolená v Evropě? Připravte se na drahé letenky i tankování

26.04.2026, Autor: Josef Neštický

Plánujete dovolenou u moře? Možná by stálo za to počkat, až se situace uklidní. Evropa míří do léta, které může být z hlediska cestování jedním z nejsložitějších za poslední roky. Vysoké ceny letenek, nejistota kolem dodávek leteckého paliva a rostoucí náklady na pohonné hmoty vytvářejí kombinaci, která může zásadně ovlivnit plány milionů turistů.

Mariupol: Hypotéky za 2 % jako nástroj demografické změny

26.04.2026, Autor: red

Zatímco tisíce původních obyvatel Mariupolu stále čekají na náhradu za zničené domovy, Rusové z Moskvy a Sibiře si kupují nové byty s úrokem, o jakém se v Evropě může jen zdát. Není to náhoda – jde o promyšlený postup, jak z ukrajinského města vytvořit město s převážně ruským obyvatelstvem.