Aktuálně:

Ruská nafta změnila kurz: kdo zaplatí víc, ten vyhrává

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ruská nafta změnila kurz: kdo zaplatí víc, ten vyhrává

Dva tankery s ruskou naftou vypluly z Baltského moře směrem k Brazílii. Uprostřed Atlantiku se ale otočily. Flora 1 zamířila k Suezskému průplavu, Aurora k Gibraltaru. Náklad zůstal stejný, změnil se jen kupec – a s ním i cena. Globální obchod s ropnými produkty funguje přesně takhle: pružně, pragmaticky a bez sentimentu.

Brazílie jako nový odběratel

Od roku 2023, kdy Evropská unie zakázala dovoz ruských ropných produktů, se Rusko stalo hlavním dodavatelem nafty pro Brazílii. Převzalo pozici, kterou dříve držely Spojené státy. Brazílie dováží zhruba 20 až 30 procent své spotřeby nafty – v únoru 2026 z Ruska přitekly rafinované produkty za 475 milionů dolarů.

V březnu a dubnu se ale situace změnila. Ceny pohonných hmot vyskočily nahoru – v Brazílii nafta zdražila o téměř 14 procent, benzín o necelých pět. Roční inflace se vyšplhala na 4,14 procenta, přičemž právě pohonné hmoty byly hlavním viníkem.

Írán, OPEC+ a nervózní trhy

Za skokem cen stojí především vojenská eskalace v Íránu. Když se na Blízkém východě bojuje, ropné trhy reagují okamžitě. Americká Správa pro energetické informace (EIA) předpovídá, že cena ropy Brent dosáhne ve druhém čtvrtletí 2026 vrcholu na 115 dolarů za barel – výrazně víc než v předchozích měsících.

Roli hraje i OPEC+, který řídí globální produkci ropy. Když se trh nervózně rozhlíží po dodávkách a zároveň roste poptávka, ceny letí nahoru. A s nimi i náklady na dopravu.

Tankery, které se otočily uprostřed oceánu

Oba tankery naložily svůj náklad v ruském baltském přístavu Primorsk v březnu. Urazily téměř polovinu cesty do Brazílie, než se rozhodlo o změně destinace. Kupci paliva se změnili podle toho, jak se vyvíjely tržní podmínky.

Další dva tankery, které v dubnu naložily dohromady 106 tisíc tun nafty, se mezitím zastavily. Plují někde na cestě do Brazílie bez jasného směru. Důvody jejich zdržení nebyly potvrzeny – pravděpodobně čekají na lepší cenové podmínky nebo na nového kupce.

Petrobras na plný plyn

Brazilská státní ropná společnost Petrobras mezitím provozuje své rafinerie na maximální kapacitu. Snaží se pokrýt domácí poptávku v době, kdy ceny rostou kvůli geopolitickému napětí. Podle dat by ruské dodávky nafty do Brazílie mohly v dubnu překročit 800 tisíc tun.

Vyšší ceny pohonných hmot dopadnou na všechny – od dopravců přes maloobchodníky až po koncové spotřebitele. Dovozci, maloobchodníci i výrobci budou muset zvýšit své ceny.

Sankce a stínová flotila

Evropská unie schválila 23. dubna dvacátý balík sankcí proti Rusku, který zahrnuje přes sto individuálních omezení. Cílí konkrétně na ruský energetický sektor a na takzvanou „stínovou flotilu“ – síť plavidel používaných k obcházení mezinárodních obchodních limitů.

V rámci tohoto balíku byl zakázán dalším 46 plavidlům přístup do přístavů, celkový počet omezených lodí tak vzrostl na 632. EU také vytvořila rámec pro další omezení příjmů z ruského vývozu ropy – zaměřuje se na subjekty působící ve třetích zemích a na námořní pojišťovny.

Geopolitika v reálném čase

Příběh dvou tankerů ukazuje, jak propojený je globální trh s energiemi – a jak rychle dokáže reagovat na změny. Brazílie se stala důležitým odbytištěm pro ruskou naftu poté, co Evropa zavřela dveře. Teď se ukazuje, že ani tento trh není stabilní. Geopolitické otřesy dokážou změnit plány i uprostřed oceánu.

Zdroj info: United24 Media 

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Evropa promarnila šanci na mír. Teď hledá, jak se vrátit do hry

28.04.2026, Autor: red

Estonský prezident Alar Karis nedávno pronesl větu, která rezonuje celou unijní diplomacií: Evropa udělala na jaře v roce 2022 chybu, když nevyužila příležitosti přimět Rusko k jednání. Tehdy, po odražení ruských sil od Kyjeva, se otevřelo okno pro dialog. Dnes je zavřené. A Evropa stojí před otázkou, zda vůbec bude sedět u stolu, až přijde čas mluvit o míru.

Ukradené obilí končí v Izraeli. EU chce trestat i prostředníky

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se chystá uvalit sankce na jednotlivce, kteří pomáhají dopravovat ukradené ukrajinské obilí do Izraele. Jde o další kapitolu příběhu, v němž se válečná kořist mění v běžné zboží – a mezinárodní společenství se snaží najít způsob, jak tomu zabránit.

Brusel versus Peking: když se průmyslová politika stává zbraní

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropská unie chce vrátit výrobu domů. Čína to považuje za útok na vlastní zájmy. A tak se z technických pravidel o tom, kolik procent elektromobilu musí být vyrobeno v Evropě, stává další kapitola globálního střetu o to, kdo bude určovat pravidla hry. Tentokrát jde o víc než cla – jde o to, zda má Evropa vůbec právo řídit vlastní průmyslovou budoucnost.

Slovensko žaluje EU: Energetická sebevražda, nebo jen obrana smlouvy s Gazpromem?

28.04.2026, Autor: red

Bratislava se 24. dubna obrátila na Soudní dvůr EU v Lucemburku s žalobou proti unijnímu nařízení RePowerEU, které postupně odstavuje dovoz ruského plynu a ropy. Slovenský premiér Robert Fico označil rozhodnutí Bruselu za „energetickou sebevraždu" a tvrdí, že postup přijetí byl protiprávní. Za hlasitou rétorikou se ale skrývá prozaičtější problém: Slovensko má s Gazpromem smlouvu do roku 2034 a hrozí mu, že bude platit za plyn, který nedostane.

Ruská nafta změnila kurz: kdo zaplatí víc, ten vyhrává

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Dva tankery s ruskou naftou vypluly z Baltského moře směrem k Brazílii. Uprostřed Atlantiku se ale otočily. Flora 1 zamířila k Suezskému průplavu, Aurora k Gibraltaru. Náklad zůstal stejný, změnil se jen kupec – a s ním i cena. Globální obchod s ropnými produkty funguje přesně takhle: pružně, pragmaticky a bez sentimentu.

Polsko chce testovat zbraně na Ukrajině. Válka se stala obchodním polygonem

28.04.2026, Autor: red

Polský náměstek ministra obrany Tomczyk to řekl bez obalu: Ukrajina je jedinečné prostředí pro ověřování vojenských technologií v podmínkách reálného boje. Na konferenci v Rzeszowě vysvětlil, jak by to mělo fungovat – nejdřív testy doma na cvičištích, pak praxe na bojišti. Slova, která mnohé překvapila a která otevírají otázku, kam až může zajít pragmatismus v době války.

Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity. 

Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

28.04.2026, Autor: red

Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů", která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy. 

Severní Korea otevřela muzeum vojákům padlým vojákům na Ukrajině

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Pchjongjang slavnostně otevřel památník severokorejským vojákům, kteří zahynuli po boku ruských sil na Ukrajině. Muzeum má symbolizovat „věčné přátelství" mezi oběma režimy – a zároveň dokumentuje, jak daleko jsou obě země ochotny zajít ve své izolaci od zbytku světa.

Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě" se stalo záminkou k obchodní válce

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.