Aktuálně:

Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

2 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 52 votes, average: 3,00 out of 5
Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity. 

„Relace mezi Polskem a Ukrajinou není jednostranná pomoc,“ zdůraznil premiér. A má pravdu. Ukrajina za dva roky války nasbírala v oblasti bezpilotních technologií zkušenosti, které jinde nemá nikdo.

Když válka učí rychleji než manuály

Zatímco západní armády stále ladí nákupní tendry na drony, Ukrajinci je vyrábějí v garáži a testují v reálném boji. Přesně tuhle pragmatickou znalost chce Polsko využít. Tusk to na konferenci Road to URC formuloval jasně: „Kdo chce vědět, jak se bránit před útoky ze vzduchu, ať se neptá v Bruselu, ale v Kyjevě.”

Polský plán je ambiciózní. Země, která letos vynaloží na obranu rekordních 46,9 miliardy eur (4,8 % HDP), nechce jen nakupovat technologie od spojenců. Chce je vyrábět doma. 

Není to jen rétorika. Polsko zvyšuje stavy armády na 300 tisíc vojáků do roku 2035 a modernizuje výzbroj tempem, které nemá v Evropě konkurenci. Vedle stíhaček F-35, vrtulníků Apache a jihokorejských letounů FA-50 teď přichází dronová dimenze – levnější, rychleji nasaditelná a, jak ukázala Ukrajina, schopná měnit pravidla hry.

Rzeszów jako Silicon Valley obrany?

Není náhoda, že Tusk svůj plán představil právě v Rzeszowě. Město na jihovýchodě Polska se už dnes profiluje jako centrum obranného a leteckého průmyslu. Region má infrastrukturu, blízkost ukrajinské hranice i politickou podporu. Varšava tu vidí potenciál pro rozvoj obranných technologií, které by mohly přilákat investory z celého světa. Teď potřebuje jen jedno: aby se z plánů stala realita dřív, než bude pozdě.

Tusk totiž mluví otevřeně o tom, co jiní politici raději zamlčují: rok 2026 může být pro polskou bezpečnost rozhodující. Varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na členskou zemi NATO „během měsíců, nikoli let“. Když premiér země, která se zbrojí nejrychleji v celé alianci, mluví takhle, není to rétorika pro voliče.

Pragmatismus místo sentimentu

Polsko-ukrajinská spolupráce má svou logiku. Ukrajina přináší zkušenosti z bojiště, kde se drony používají denně – od průzkumu přes koordinaci dělostřelby až po kamikaze útoky. Polsko nabízí průmyslové kapacity, finance a stabilní zázemí pro výrobu. Obě strany vědí, že čas je důležitý.

Konference v Rzeszowě zároveň zahájila přípravu na Ukraine Recovery Conference, která se v červnu uskuteční v Gdaňsku. Tusk chce, aby obě akce byly „milníky na cestě k bezpečné Ukrajině, bezpečnému Polsku, bezpečné Evropě“. Dokáže Polsko přeskočit „celou technologickou epochu“, jak doufá Tusk?

Zdroj info: interia.pl

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko chce testovat zbraně na Ukrajině. Válka se stala obchodním polygonem

28.04.2026, Autor: red

Polský náměstek ministra obrany Tomczyk to řekl bez obalu: Ukrajina je jedinečné prostředí pro ověřování vojenských technologií v podmínkách reálného boje. Na konferenci v Rzeszowě vysvětlil, jak by to mělo fungovat – nejdřív testy doma na cvičištích, pak praxe na bojišti. Slova, která mnohé překvapila a která otevírají otázku, kam až může zajít pragmatismus v době války.

Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity. 

Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

28.04.2026, Autor: red

Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů", která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy. 

Severní Korea otevřela muzeum vojákům padlým vojákům na Ukrajině

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Pchjongjang slavnostně otevřel památník severokorejským vojákům, kteří zahynuli po boku ruských sil na Ukrajině. Muzeum má symbolizovat „věčné přátelství" mezi oběma režimy – a zároveň dokumentuje, jak daleko jsou obě země ochotny zajít ve své izolaci od zbytku světa.

Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě" se stalo záminkou k obchodní válce

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.

Co se nesmí říct nahlas: případ, který ochladil vztahy USA a Koreje

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když jihokorejský ministr pro sjednocení Čong Tong-jong letos v březnu zmínil před parlamentem, že Severní Korea obohacuje uran i v oblasti Kusong, možná netušil, že tím spustí diplomatickou lavinu. Washington totiž reagoval poměrně ostře – omezil Soulu přístup k citlivým satelitním datům o severokorejských jaderných zařízeních. A to i přesto, že jde o nejbližšího spojence v regionu.

Orbán padl. Jeho lidé mezitím přesouvají miliardy do zahraničí

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco se Budapešť radovala z konce šestnáctileté vlády Viktora Orbána, jiní Maďaři řešili svoje starosti. Soukromá letadla údajně naložená majetkem těch, jejichž bohatství narostlo během Orbánovy éry, začala startovat z Vídně. Další spěšně investují aktiva v zahraničí. Přinejmenším tři členové vnitřního kruhu premiérova okolí přesouvají majetek do Saúdské Arábie, Ománu a Spojených arabských emirátů. Jiní míří do Austrálie nebo Singapuru.

Jak je to možné? Ruský oligarcha projel Hormuzem na své jachtě bez problémů

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje napětí kolem Hormuzského průlivu, 142metrová superjachta Nord ruského miliardáře Alexeje Mordašova v noci klidně proplula touto strategickou vodní cestou směrem k Ománu. Írán přitom průliv z velké části uzavřel kvůli probíhající vojenské operaci USA a Izraele. Jak je možné, že sankcionovaná jachta sankcionovaného oligarchy proplula uzavřeným průlivem?

Kdo drží karty? Írán mezi Trumpem a Putinem – jeden ruší cesty, druhý přijímá hosty

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Washington říká „zavolejte nám", Írán volí jinou linku. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dnes ráno přistál v Petrohradu, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Není to náhoda – je to signál. Diplomatické mosty mezi Teheránem a Washingtonem se hroutí rychleji, než se staví, a Írán si připomíná, že má i jiné partnery. Rusko je ochotno naslouchat.

Ukrajina ovládá drony na dálku. A mění tím pravidla moderní války

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje diplomatické tahanice a vyjednávání o míru, Ukrajina tiše přepisuje učebnice vojenské strategie. Ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov oznámil, že jeho země se stala první na světě, která masově nasadila dálkově ovládané stíhací drony schopné ničit cíle ve vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů.