Aktuálně:

Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě“ se stalo záminkou k obchodní válce

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě“ se stalo záminkou k obchodní válce

Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.

Co Brusel chystá a proč to Peking štve

V březnu představila Evropská komise takzvaný Industrial Accelerator Act (IAA) – legislativní balíček, jehož cílem je posílit strategické průmyslové sektory EU a snížit závislost na zahraničních dodavatelích. Firmy, které chtějí čerpat veřejné finance v klíčových odvětvích, budou muset splnit minimální podíl komponentů vyrobených v Evropě.

Ačkoli legislativa Čínu přímo nejmenuje, je zřejmé, na koho míří. Čínští výrobci elektromobilů a baterií v posledních letech agresivně expandovali na evropský trh, často s masivní státní podporou. Evropské firmy dlouhodobě upozorňují na nerovné podmínky – zatímco ony musí dodržovat přísná pravidla, jejich čínská konkurence těží z dotací a levnější pracovní síly.

Nejkontroverznější částí návrhu je požadavek, aby zahraniční společnosti zakládající výrobu v EU vytvářely partnerství s evropskými firmami a sdílely technologické know-how. To Peking vnímá jako přímý útok na své zájmy.

Čínská odpověď: od diplomacie k výhrůžkám

Čínské ministerstvo obchodu předložilo Evropské komisi formální připomínky, v nichž označilo IAA za „systémovou diskriminaci“ a „institucionální bariéru pro investice“. V prohlášení zaznělo jasné varování: pokud EU bude pokračovat v zavádění legislativy poškozující čínské firmy, Peking „nebude mít jinou možnost“ než přijmout protiopatření na ochranu svých podniků.

Čínská obchodní komora při EU (CCCEU) šla ještě dál a obvinila Brusel z protekcionismu, který podle ní ohrožuje dlouhodobou obchodní spolupráci mezi oběma bloky. Podle Pekingu nová strategie podkopává vzájemnou důvěru a vytváří další překážky pro investice a technologickou spolupráci.

Čína nechce jen protestovat – chystá se reagovat. Jak konkrétně, zatím není jasné, ale precedenty existují. Nedávno Peking zařadil čtyři české společnosti na svůj seznam kontroly vývozu, čímž jim zakázal přijímat čínské zboží a technologie dvojího užití. Důvodem byla pravděpodobně aktivní podpora Ukrajiny českým obranným průmyslem.

Proč se Evropa brání – a má na to právo?

Evropští politici argumentují, že bez ochranných opatření hrozí masivní ztráta pracovních míst a kolaps klíčových průmyslových odvětví. Jak varovala Evropská komise: „Pokud nic neuděláme, brzy bude 100 % produktů čistých technologií vyráběno v Číně.“ To není jen ekonomická hrozba, ale i bezpečnostní riziko – závislost na jediném dodavateli v strategických sektorech je nebezpečná.

Evropa po desetiletí prosazovala volný obchod a otevřené trhy. Teď, když jí nevyhovují pravidla hry, mění je. Čína má právo poukazovat na dvojí metr – ostatně sama EU dlouhodobě kritizuje Peking za uzavřenost trhu a neférové praktiky.

Pravda je někde uprostřed. Čínské firmy skutečně těží z masivních státních dotací, což narušuje tržní soutěž. Zároveň ale Evropa reaguje pozdě a chaoticky – místo systematické průmyslové politiky volí ad hoc opatření, která mohou vyvolat obchodní válku.

Kdo první poleví?

Projekt IAA se nyní nachází ve fázi meziinstitucionálních legislativních prací – Evropský parlament a Rada EU musí vypracovat finální verzi. Peking mezitím tlačí na změny a hrozí odvetou. Situace je napjatá a vyznačuje se vzájemnými obviněními.

Pokud Brusel ustoupí, riskuje ztrátu důvěryhodnosti a další úbytek průmyslové základny. Pokud neustoupí, může čelit čínským sankcím, které dopadnou na evropské firmy působící v Číně. A ty tam mají obrovské investice.

Zdroj info: interia.pl

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko chce testovat zbraně na Ukrajině. Válka se stala obchodním polygonem

28.04.2026, Autor: red

Polský náměstek ministra obrany Tomczyk to řekl bez obalu: Ukrajina je jedinečné prostředí pro ověřování vojenských technologií v podmínkách reálného boje. Na konferenci v Rzeszowě vysvětlil, jak by to mělo fungovat – nejdřív testy doma na cvičištích, pak praxe na bojišti. Slova, která mnohé překvapila a která otevírají otázku, kam až může zajít pragmatismus v době války.

Polsko a Ukrajina spojily síly: vzniká dronová armáda

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Donald Tusk oznámil věc, která by ještě před pár lety zněla jako science fiction: Polsko a Ukrajina budou společně budovat moderní armádu dronů. Nejde přitom o charitativní projekt – Varšava potřebuje ukrajinské know-how stejně naléhavě, jako Kyjev potřebuje polské peníze a průmyslové kapacity. 

Rusko chce zpět celý sovětský prostor. NATO varuje: nejde jen o Ukrajinu

28.04.2026, Autor: red

Rusko je hrozba číslo jedna. Říká to šéf vojenského výboru NATO Giuseppe Cavo Dragone – a nemá na mysli jen Ukrajinu. Jeho imperiální ambice sahají k hranicím bývalého Sovětského svazu. Aliance proto přechází na obranu „360 stupňů", která pokrývá Arktidu, východ i jih Evropy. 

Severní Korea otevřela muzeum vojákům padlým vojákům na Ukrajině

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Pchjongjang slavnostně otevřel památník severokorejským vojákům, kteří zahynuli po boku ruských sil na Ukrajině. Muzeum má symbolizovat „věčné přátelství" mezi oběma režimy – a zároveň dokumentuje, jak daleko jsou obě země ochotny zajít ve své izolaci od zbytku světa.

Brusel versus Peking: „Vyrobeno v Evropě" se stalo záminkou k obchodní válce

28.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se rozhodla chránit svůj průmysl před levnou čínskou konkurencí. Peking na to reagoval ostře – pokud Brusel nepřestane, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření. Obchodní napětí mezi oběma bloky graduje a nová evropská legislativa se stává katalyzátorem konfliktu, který může mít dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku.

Co se nesmí říct nahlas: případ, který ochladil vztahy USA a Koreje

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když jihokorejský ministr pro sjednocení Čong Tong-jong letos v březnu zmínil před parlamentem, že Severní Korea obohacuje uran i v oblasti Kusong, možná netušil, že tím spustí diplomatickou lavinu. Washington totiž reagoval poměrně ostře – omezil Soulu přístup k citlivým satelitním datům o severokorejských jaderných zařízeních. A to i přesto, že jde o nejbližšího spojence v regionu.

Orbán padl. Jeho lidé mezitím přesouvají miliardy do zahraničí

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco se Budapešť radovala z konce šestnáctileté vlády Viktora Orbána, jiní Maďaři řešili svoje starosti. Soukromá letadla údajně naložená majetkem těch, jejichž bohatství narostlo během Orbánovy éry, začala startovat z Vídně. Další spěšně investují aktiva v zahraničí. Přinejmenším tři členové vnitřního kruhu premiérova okolí přesouvají majetek do Saúdské Arábie, Ománu a Spojených arabských emirátů. Jiní míří do Austrálie nebo Singapuru.

Jak je to možné? Ruský oligarcha projel Hormuzem na své jachtě bez problémů

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje napětí kolem Hormuzského průlivu, 142metrová superjachta Nord ruského miliardáře Alexeje Mordašova v noci klidně proplula touto strategickou vodní cestou směrem k Ománu. Írán přitom průliv z velké části uzavřel kvůli probíhající vojenské operaci USA a Izraele. Jak je možné, že sankcionovaná jachta sankcionovaného oligarchy proplula uzavřeným průlivem?

Kdo drží karty? Írán mezi Trumpem a Putinem – jeden ruší cesty, druhý přijímá hosty

27.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Washington říká „zavolejte nám", Írán volí jinou linku. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí dnes ráno přistál v Petrohradu, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Není to náhoda – je to signál. Diplomatické mosty mezi Teheránem a Washingtonem se hroutí rychleji, než se staví, a Írán si připomíná, že má i jiné partnery. Rusko je ochotno naslouchat.

Ukrajina ovládá drony na dálku. A mění tím pravidla moderní války

27.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco svět sleduje diplomatické tahanice a vyjednávání o míru, Ukrajina tiše přepisuje učebnice vojenské strategie. Ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov oznámil, že jeho země se stala první na světě, která masově nasadila dálkově ovládané stíhací drony schopné ničit cíle ve vzdálenosti stovek až tisíců kilometrů.