Válka trvá pátý rok a Ukrajina už nemá jen dost zbraní pro sebe – má jich víc, než potřebuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že země disponuje výrobními kapacitami s padesátiprocentní nadkapacitou. Kyjev se tedy chystá vstoupit na globální zbrojní trh jako vývozce. První kontrakty jsou podepsané.
Od příjemce k dodavateli
Transformace je pozoruhodná. Ještě před čtyřmi lety byla Ukrajina závislá na dodávkách zbraní ze Západu. Dnes její obranný průmysl produkuje drony, munici i další vojenskou techniku v objemech, které přesahují potřeby vlastní armády.
Zelenskyj v pondělním projevu potvrdil, že země už uzavřela dohody o dodávkách dronů s několika státy Perského zálivu – konkrétně po vypuknutí konfliktu s Íránem. S Německem Ukrajina společně vyvíjí bezpilotní systémy. Teprve před dvěma dny podepsala zbrojní spolupráci s Ázerbájdžánem.
Není to náhoda. Ukrajinský zbrojní průmysl zdědil po rozpadu Sovětského svazu zhruba třicet procent jeho kapacit – v roce 2012 se země stala čtvrtým největším světovým exportérem zbraní. Pak přišla anexe Krymu, válka na Donbasu a nakonec plnohodnotná invaze. S ní nutnost masivně navýšit domácí výrobu. Výsledek? Obranný sektor, jehož hodnota se v roce 2026 odhaduje na 55 miliard dolarů.
Drony jako vlajková loď
Zelenskyj mluví o „zvláštním druhu spolupráce“ s Evropou, Blízkým východem a Kavkazem – jde především o drony. Ukrajina se během války stala mistrem v jejich nasazení i výrobě. Zatímco Rusko spoléhá na íránské Shahedy, Kyjev vyvinul vlastní systémy, které dokážou zasáhnout cíle stovky kilometrů za frontovou linií. Právě tyto zkušenosti z bojiště jsou tím, co zahraniční zákazníky láká.
Plány jsou ambiciózní: Ukrajina chce v roce 2026 otevřít deset exportních center po celé Evropě. Export vojenského zboží a služeb by letos mohl dosáhnout několika miliard dolarů. Prioritou zůstává zásobování vlastní armády – to Zelenskyj zdůrazňuje opakovaně. Přebytek? Ten se dá prodat.
Putin si stěžuje, Kyjev útočí dál
Ironií osudu je, že zatímco Zelenskyj mluví o exportních příležitostech, ruský prezident Vladimir Putin si stěžuje na ukrajinské útoky proti civilní infrastruktuře. V úterý obvinil Kyjev z narůstajícího počtu dronových úderů na ruská města – konkrétně zmínil ropné sklady v černomořské Tuapse. Tam Ukrajina za poslední dva týdny provedla tři masivní nálety. Poslední z nich vyvolal požáry tak rozsáhlé, že úřady musely evakuovat okolní čtvrti. Koncentrace benzenu a xylenu v ovzduší překročila normy dvojnásobně až trojnásobně.
Putin tvrdí, že situace je pod kontrolou. Realita vypadá jinak: černé, mastné skvrny pokrývají domy i auta, ropné produkty unikly do Černého moře. Kyjev cílí na ropný průmysl záměrně – Rusko z něj financuje válku. Moskva mezitím tvrdí, že sama útočí jen na vojenské objekty. Statistiky obětí a zničených obytných domů na Ukrajině ale vypovídají o něčem jiném.
Zbraně testované v boji
Ukrajina se mění z obránce v hráče na globálním zbrojním trhu. Má know-how z bojiště, má kapacity, má zákazníky. Jenže jak dlouho vydrží tento model fungovat? A co se stane, až válka skončí – bude ukrajinský zbrojní průmysl schopen udržet tempo?
Možná ještě zajímavější je, kdo všechno bude chtít nakupovat zbraně testované v reálném konfliktu. Protože právě to je prodejní argument, který žádný katalog nenahradí: tyto systémy fungují. Viděli jsme je v akci. A to je v obranném průmyslu víc než jakákoli certifikace.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
