Aktuálně:

Rusko chystá novou vlnu náboru: Tisíce zahraničních bojovníků mají zaplnit mezery

29.04.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rusko chystá novou vlnu náboru: Tisíce zahraničních bojovníků mají zaplnit mezery

Kreml si nemůže dovolit další mobilizaci. Příliš nepopulární, příliš riskantní. A tak Moskva sahá po jiné strategii: masivním náboru cizinců. V roce 2026 chce do svých ozbrojených sil získat nejméně 18 500 zahraničních bojovníků.

Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR jde o systematickou kampaň zaměřenou na Střední Asii, nejchudší africké země a vybrané státy Asie. Rusko tak pokračuje ve strategii, která mu umožňuje udržovat válečné úsilí na Ukrajině, aniž by muselo sahat k politicky citlivé mobilizaci doma.

Střední Asie jako hlavní zdroj rekrutů

Primárním cílem jsou občané Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Dále pak Bangladéš, Čad, Súdán a Burundi. Není to náhoda. Jde o země s vysokou nezaměstnaností, kde nabídka ruského platu, benefitů a občanství působí lákavě. Realita? Dostupné dokumenty naznačují i případy nátlaku a donucování, které verbovací proces provázejí.

Moskva má jasně stanovené kvóty. Zahraniční bojovníci mají tvořit 0,5 až 3,5 procenta personálu v jednotlivých úsecích fronty. K 30. březnu Ukrajina identifikovala 27 407 zahraničních státních příslušníků bojujících za Rusko – nárůst z 18 000 v listopadu předchozího roku. Rekruty Moskva získala ze 135 zemí, včetně některých členských států EU, například Itálie.

Když čísla nestačí

Rusko se letos snaží naverbovat celkem 409 000 nových vojáků, včetně migrantů žijících na jeho území. I přes ambiciózní plán ale systém ministerstva obrany zaostává. Denní počty vojáků s kontraktem na začátku roku 2026 klesly ve srovnání s rokem 2025. Tempo náboru už nestačí pokrývat měsíční ztráty na bojišti – podle ukrajinského generálního štábu přišlo Rusko od února 2022 o více než 1,3 milionu vojáků.

Zahraniční bojovníci mají zaplnit mezery, které Kreml nechce přiznat. Největším přispěvatelem zůstává Severní Korea, která dříve vyslala 12 000 vojáků na podporu ruských operací v Kurské oblasti. Ministr zahraničí Andrij Sybiha v únoru uvedl, že za Rusko bojuje nejméně 1 780 občanů afrických zemí.

Válka, která se vrací domů

Pro Českou republiku představuje ruské verbování zahraničních bojovníků bezpečnostní riziko. Tajné služby se připravují na návrat osob, které bojovaly na ukrajinské straně. Podle posledních dostupných údajů z listopadu 2024 získalo souhlas prezidenta Petra Pavla k boji v zahraničí 60 žadatelů. Otázkou zůstává, kolik z nich se vrátí a s jakými zkušenostmi.

Moskva mezitím pokračuje v kampani, která slibuje vysoké platy a lepší život. Realita fronty je ovšem jiná – a Kreml to ví. Proto také ruské bezpečnostní složky sledují projekt „Chci žít“, ukrajinskou horkou linku nabízející dezertérům možnost vzdát se. Informace o verbovacích plánech pocházejí právě odtud.

Rusko potřebuje čerstvé síly, aby udrželo tlak na Ukrajině. Zahraniční bojovníci jsou levnější a politicky méně citliví než domácí mobilizace. I tato strategie má ale své limity. A ty se začínají rýsovat stále zřetelněji.

Zdroj info: The Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ukrajina otevírá zbrojní obchod: z obránce exportérem

29.04.2026, Autor: Josef Neštický

Válka trvá pátý rok a Ukrajina už nemá jen dost zbraní pro sebe – má jich víc, než potřebuje. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že země disponuje výrobními kapacitami s padesátiprocentní nadkapacitou. Kyjev se tedy chystá vstoupit na globální zbrojní trh jako vývozce. První kontrakty jsou podepsané.

SAE opouští OPEC: Když se téměř šedesát let spolupráce rozpadne 

29.04.2026, Autor: red

Spojené arabské emiráty právě ukončily kapitolu dlouhou téměř šest dekád. Od 1. května 2026 už nebudou členem OPEC – organizace, která po generace diktovala tempo globálního ropného trhu. Rozchod přichází v době, kdy válka s Íránem paralyzuje dodávky z Perského zálivu a ceny ropy se šplhají ke 111 dolarům za barel. Není to náhoda. Je to promyšlený tah země, která se rozhodla hrát vlastní hru.

Trump chce vyhlásit vítězství. Írán má ale jiný názor

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Dva měsíce po začátku konfliktu s Íránem zvažuje Bílý dům neobvyklý tah: jednostranně vyhlásit vítězství a stáhnout se. Podle zdrojů německé televize n-tv americké zpravodajské služby na žádost vysokých představitelů vlády analyzují, jak by Teherán na takový krok reagoval. Důvod je prostý. Válka je mezi voliči extrémně nepopulární a blíží se podzimní volby do Kongresu. Jenže realita na místě vypadá jinak než rétorika z Washingtonu.

Maďarsko po 36 letech otevře archivy z dob komunismu. Co vyplave na povrch?

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Budoucí maďarský premiér Péter Magyar slíbil, že jeho vláda v říjnu zpřístupní veřejnosti archivy z dob komunistického režimu. Jde o krok, který země jako Česko, Polsko nebo Slovensko udělaly už dávno. Maďarsko zůstávalo výjimkou – a teď se chystá dohnat ztracený čas.

Král mluvil o NATO a Trump poslouchal. Nebo ne?

29.04.2026, Autor: Josef Neštický

Král Karel III. se stal teprve druhým britským panovníkem, který promluvil k oběma komorám amerického Kongresu. A udělal to stylem, který by se dal nazvat „diplomatickou odvahou". Před zraky Donalda Trumpa a stovek zákonodárců vychválil NATO, vyzval k neochvějné podpoře Ukrajiny a připomněl, že Amerika má moc – a s ní i odpovědnost. 

Trumpova diplomatka s kladivem: Jak chce Amerika učit Evropu svobodě slova

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Sarah Rogers mluví jako advokátka před soudem. Jen místo soudní síně demoluje evropskou politiku. Jako náměstkyně ministra zahraničí USA pro veřejnou diplomacii se stala tváří Trumpovy kampaně za „záchranu Evropy před civilizačním výmazem". Její metody? Přímočaré až brutální. Její cíl? Prosadit MAGA agendu na kontinentu, který si myslel, že je spojencem, ne žákem.

Den vítězství bez tanků: Kreml hledá vysvětlení pro skromnou přehlídku

29.04.2026, Autor: Josef Neštický

Moskva letos 9. května oslaví Den vítězství jinak, než je zvykem. Bez vojenské techniky, bez velkoleposti, která po desetiletí definovala tento nejposvátnější ruský svátek. Kreml to vysvětluje „současnou operační situací" – eufemismem, který má zakrýt nepříjemnou pravdu: Rusko se obává ukrajinských dronů nad vlastním hlavním městem.

Ukrajina objednala 50 tisíc pozemních robotů. Bojiště se navždy změní

29.04.2026, Autor: red

Ukrajina nečeká na etické debaty o autonomních zbraních. Prezident Volodymyr Zelenskyj koncem dubna oznámil plán, který by ještě před pár lety zněl jako science fiction: nejméně 50 tisíc bezpilotních pozemních vozidel má letos posílit ukrajinskou armádu. Po revoluci v používání dronů přichází další zlom – tentokrát na zemi.