Budoucí maďarský premiér Péter Magyar slíbil, že jeho vláda v říjnu zpřístupní veřejnosti archivy z dob komunistického režimu. Jde o krok, který země jako Česko, Polsko nebo Slovensko udělaly už dávno. Maďarsko zůstávalo výjimkou – a teď se chystá dohnat ztracený čas.
Slib s datem i symbolikou
Magyar, který má být do funkce uveden 9. května, jednal s ředitelem Historického archivu maďarské státní bezpečnosti Gergőm Bendegúzem Csehem o „úplném zrušení utajení a zpřístupnění agenturních spisů a neslavně známých magnetofonových nahrávek“. Termín zvolil symbolicky: 22. října 2026, den před 70. výročím maďarského povstání z roku 1956.
„Splníme jeden z nejdůležitějších slibů změny režimu,“ napsal Magyar na Facebooku. To, co mělo být hotové už v devadesátých letech, se stane až teď. Otázka zní, proč to trvalo tak dlouho.
Na rozdíl od nás, kde lustrace a otevírání archivů StB probíhaly – byť ne bez problémů – už od počátku devadesátých let, Maďarsko nikdy oficiálně nezveřejnilo jména spolupracovníků komunistické tajné policie. Některá jména sice pronikla do médií, systematické zpřístupnění ale chybělo. Historický archiv maďarské státní bezpečnosti sice existuje a uchovává záznamy z období mezi prosincem 1944 a únorem 1990, přístup k nim byl ale omezený.
Privatizace pod lupou
Magyar ale nechce jen otevřít archivy. Plánuje také zřídit vyšetřovací komisi, která má identifikovat „příjemce kořisti z privatizace“ v letech 1988 až 2000 a odhalit jejich případné propojení na státní bezpečnost a stranický režim. To je ambiciózní záměr – a politicky výbušný.
Privatizace v postkomunistických zemích byla často chaotická a provázená podezřeními z korupce a netransparentních obchodů. Pokud se ukáže, že někteří dnešní podnikatelé nebo politici získali majetek díky vazbám na komunistický aparát, může to otřást celou společností. Přinejmenším půjde o zajímavá zjištění.
Podle nastupující vlády má vzniknout rámec pro historický výzkum „bez politického tlaku“. Zní to dobře – jenže realita bývá jiná. Uvidíme, jestli se do toho politici nebudou plést.
Historická spravedlnost se blíží
Otevření archivů může změnit několik věcí. Veřejnost konečně uvidí, co bylo skryté. Možná vyplují na povrch kompromitující vazby dnešních politiků. A hlavně – Maďarsko se konečně dostane tam, kde jeho sousedé jsou už třicet let.
Dokud archivy zůstávají uzavřené, lidé s kompromitujícími spisy jsou zranitelní vůči vydírání. To platí nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost. Otevřené archivy jsou proto nejen otázkou historické spravedlnosti, ale i demokratické hygieny.
Zůstává otázka, jestli se Magyar svého slibu skutečně dokáže držet. Říjen je za pár měsíců. A pak uvidíme, jestli Maďarsko konečně uzavře kapitolu, kterou mělo uzavřít už před třiceti šesti lety.
Zdroj info: TASR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
