Polská vláda má na stole dva dokumenty, které by měly naznačit cestu z fiskální pasti. Veřejný dluh země letos poprvé výrazně překročí práh 60 procent HDP a deficit sektoru veřejných financí se usadil na úrovni 6,8 procenta. Varšava tak nejen zůstává v unijní proceduře nadměrného deficitu, ale její fiskální situace se dál zhoršuje.
Dva dokumenty, žádné snadné řešení
Koncem dubna se polská vláda zabývá projektem víceletých makroekonomických předpokladů na roky 2026–2030 a zprávou o implementaci střednědobého rozpočtově-strukturálního plánu. Oba materiály ukazují totéž: Varšava se dostala do situace, ze které nebude jednoduché najít východisko.
Podle dokumentů, k nimž se dostal portál Money.pl, má veřejný dluh v letošním roce dosáhnout více než 65 procent HDP. Oproti loňsku, kdy se dluh pohyboval kolem 59,7 procenta, jde o výrazný skok. Deficit zůstává na alarmující úrovni 6,8 procenta – což je dokonce horší než 6,5 procenta, která předpokládala rozpočtová ústava.
Palivoví démoni a rozpočtová díra
Část problému má konkrétní podobu: balíček CPN. Polská vláda ho zavedla jako reakci na dramatický růst cen pohonných hmot po útoku USA a Izraele na Írán a následné blokádě Hormuzského průlivu. Opatření sice potěší řidiče u pumpy, ale státní pokladnu stojí zhruba 1,5 miliardy zlotých měsíčně. Každý měsíc si Polsko přidává další dluhovou zátěž, aby udrželo sociální smír.
Strukturální deficit – tedy ten, který nezávisí na hospodářském cyklu – má na konci roku dosáhnout sedmi procent. Věřitelé už nyní požadují vyšší úrokové sazby a některé agentury začaly snižovat rating země.
Zbrojení jako další položka v účtu
K tomu všemu přidejme ještě obranné výdaje. Polsko v roce 2025 utratilo za zbrojení 4,7 procenta HDP a pro letošek se počítá dokonce s 4,8 procenty. V kontextu napjaté bezpečnostní situace ve východní Evropě je to pochopitelné, ale fiskálně to znamená další tlak na rozpočet. Kombinace vysokých výdajů na obranu, sociální programy a energetické dotace vytváří směs, která tlačí dluh směrem k 70 procentům HDP do roku 2027 a možná až k 75 procentům do roku 2029.
Historický kontext: Polsko a jeho dluhy
Polsko má s dluhy bohaté zkušenosti. Už za komunismu se země stala závislou na západních věřitelích. Po ekonomických reformách v roce 1989 zahraniční dluh výrazně vzrostl – z 42,2 miliardy dolarů v roce 1989 na 365,2 miliardy v roce 2014. Dlouhá léta se pak Varšavě dařilo udržovat veřejný dluh pod průměrem EU a pod maastrichtským kritériem. Poslední roky tento trend obrátily.
Polsko dnes patří mezi země s druhým nejvyšším rozpočtovým deficitem v Evropské unii. A zatímco jiné státy se pomalu dostávají z covidové fiskální díry, Polsko se v ní zabydluje.
Cesta ven vyžaduje nepopulární kroky: škrty ve výdajích, zvýšení daní nebo kombinaci obojího. A to v zemi, kde se blíží volby a kde každá vláda potřebuje udržet sociální smír. Dokáže Polsko zastavit dluhovou spirálu dřív, než ji zastaví trh?
Zdroj info: interia.pl
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
