Aktuálně:

CETA: Cena emisních povolenek v EU dosáhla rekordní výše

24.02.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Cena emisních povolenek v EU dosáhla rekordní výše

Cena emisních povolenek (EUA) dosáhla v úterý rekordní hodnoty přes 100 euro za tunu, a to v důsledku aktuální předpovědi chladnějšího počasí spolu s očekávanou nižší výrobou větrných elektráren.

EUA jsou hlavní měnou používanou v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (ETS), který nutí výrobce, energetické společnosti a letecké společnosti platit za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí, a to v rámci úsilí EU o splnění klimatických cílů.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Obchodníci uvedli, že chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru znamenají, že bude pravděpodobně větší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva, které musí kupovat povolenky spojené s emisí oxidu uhličitého. Cena emisních povolenek tak od začátku roku vzrostla o téměř 20 %. K růstu cen v letošním roce přispěly také spekulativní nákupy, které předpokládají, že při oživení ekonomiky se zase rozběhne evropský průmysl, který ke svému fungování bude povolenky nutně potřebovat.

Burza ICE, která je jednou z hlavních obchodních platforem, nemohla tento měsíc kvůli technickým problémům zveřejňovat údaje o závazcích obchodníků (Commitment of Traders – COT). V aktualizaci zveřejněné v pátek na svých internetových stránkách ICE uvedla, že „usiluje o zveřejnění souborů co nejdříve, s výhradou potvrzení správnosti údajů“.

Jan Šincl, spolupracovník CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zelenskému došla trpělivost: co znamená otevřený střet s Trumpem pro budoucnost Ukrajiny

02.05.2026, Autor: Marek Hájek

Volodymyr Zelenskyj patřil ještě letos v únoru mezi první světové lídry, kteří podpořili americkou vojenskou operaci proti Íránu. O dva měsíce později už otevřeně kritizuje zahraniční politiku Washingtonu. Takový obrat není jen diplomatickou kuriozitou — je to signál, že vztahy mezi Kyjevem a Bílým domem procházejí jednou z nejtěžších zkoušek od začátku ruské invaze.

Gazprom se vrací k zisku. Platí ho ruští občané

01.05.2026, Autor: Josef Neštický

Ruský plynárenský gigant Gazprom vykázal za první čtvrtletí čistý zisk 147,54 miliardy rublů. Nejde však o zázrak trhu, ale o výsledek razantního zdražení plynu pro domácnosti. Zatímco Evropa se od ruského plynu odpojuje, Kreml přesouvá účet za ztráty na vlastní občany.

Eurozóna na křižovatce: když válka přináší stagflaci místo růstu

01.05.2026, Autor: Josef Neštický

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla jen o 0,1 procenta – tedy zhruba polovičním tempem oproti konci loňského roku a výrazně méně, než se čekalo. Dubnová inflace přitom vyskočila na 3 procenta. Ekonomové tomu říkají stagflace – a právě ta teď drží Evropu v kleštích. Za vším stojí válka s Íránem, která od března znovu roztáčí energetickou krizi a vrací kontinent do situace, kterou si pamatuje z roku 2022. Jenže tentokrát startuje z mnohem slabší pozice.

Írán stojí Evropu půl miliardy eur denně– a nic za to

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šedesát dní konfliktu v Perském zálivu přišlo EU na 27 miliard eur – a nedostali jsme za to ani kapku ropy navíc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku uvedla číslo, které by mělo evropské politiky probudit: válka v Íránu stojí Unii téměř 500 milionů eur denně. Za nic.

Rusko nemá lidi. A to je problém, který se nedá vyřešit mobilizací

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v dubnu 2026 prohlásila, že Rusko zažívá „bezprecedentní nedostatek pracovních sil“, nebyla to jen ekonomická statistika. Bylo to přiznání, že válka na Ukrajině doslova vysává z ruské ekonomiky to nejcennější – lidi. A na rozdíl od tanků nebo raket se lidé nedají jen tak „vyrobit“.

Když Hormuz zavře brány, Moskva otevře sklady

29.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa varuje před nebezpečím ruské ropy, Indonésie podepisuje smlouvu na 150 milionů barelů, Filipíny vítají první tanker z Ruska po pěti letech a Thajsko vyjednává o hnojivech. Válka s Íránem uzavřela Hormuzský průliv – a otevřela dveře Vladimiru Putinovi do jihovýchodní Asie.

Kryptoměny jako platební brána pro nepřátelské agenty: Jak digitální peníze mění tvář špionáže

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Představte si člověka, který dostane nabídku na sociální síti: namalovat graffiti na konkrétní budovu za pár tisíc korun. Jednoduchá práce, rychlé peníze v kryptoměnách, žádné otázky. Co netuší? Že právě označil cíl pro ruskou rozvědku. Vítejte v éře „agentury proxy" – světě, kde špionáž funguje jako zakázková práce na objednávku a kryptoměny slouží jako neviditelná platební brána.

Polsko na hraně: dluh míří ke kritické hranici

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Polská vláda má na stole dva dokumenty, které by měly naznačit cestu z fiskální pasti. Veřejný dluh země letos poprvé výrazně překročí práh 60 procent HDP a deficit sektoru veřejných financí se usadil na úrovni 6,8 procenta. Varšava tak nejen zůstává v unijní proceduře nadměrného deficitu, ale její fiskální situace se dál zhoršuje.

Svět zbrojí jako nikdy předtím. A není to náhoda

27.04.2026, Autor: red

Svět loni utratil téměř 2,9 bilionu dolarů za armády, zbraně a vojenskou infrastrukturu – rekordní částku, která navazuje na trend jedenácti let nepřetržitého růstu. Čísla ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že planeta se cítí nejméně jistá za celé poslední dekády. A platí za to stále víc.