Volodymyr Zelenskyj patřil ještě letos v únoru mezi první světové lídry, kteří podpořili americkou vojenskou operaci proti Íránu. O dva měsíce později už otevřeně kritizuje zahraniční politiku Washingtonu. Takový obrat není jen diplomatickou kuriozitou — je to signál, že vztahy mezi Kyjevem a Bílým domem procházejí jednou z nejtěžších zkoušek od začátku ruské invaze.
Nervy z oceli můžou prasknout
V ukrajinštině existuje fráze, kterou lze přeložit jako „nervy z oceli“. Přesně tak popisují kyjevští činitelé Zelenského přístup k Donaldu Trumpovi v prvních měsících jeho druhého prezidentského mandátu. Znamenalo to spolknout veřejné ponižování, když Trump v prosinci 2025 prohlásil, že „Putin byl velmi velkorysý ve svých vyjádřeních o úspěchu Ukrajiny“— a to v době, kdy Rusko systematicky ničilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Zelenskyj se tehdy jen strnule usmál. Dnes už mlčet nechce.
Ukrajinský prezident otevřeně kritizuje americké vyslance zapojené do mírových jednání, vytýká viceprezidentovi JD Vanceovi, že chválí zastavení vojenské pomoci, a dokonce se odmítl vyjádřit ke střelbě na večeři Asociace korespondentů Bílého domu. „Samozřejmě odsuzujeme násilí,“ řekl jeden z ukrajinských představitelů. „Ale bylo by to nevhodné, když oni nevydávají prohlášení ani při masivních útocích na nás.“
Důvodů je víc. Nejde jen o veřejné signály z Washingtonu nebo nejistotu kolem zbraní. Největším problémem jsou porušené sliby.
Ropa, sankce a ztracená důvěra
Jedním z nejviditelnějších momentů byl případ sankční výjimky pro ruskou ropu. Kyjev dostal ujištění, že výjimka bude dočasná a slouží jen ke stabilizaci cen. Ministr financí Scott Bessent dokonce veřejně prohlásil, že licence nebude prodloužena. O dva dny později ji Washington prodloužil.
Ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu Olha Stefanišyna následně veřejně vyzvala americkou administrativu, aby sankce obnovila. Byl to jeden z nejjasnějších signálů, že Kyjev už není ochoten mlčet.
Nejde o ropu samotnou. Jde o to, že Kyjev přestal Washingtonu věřit. A když ztratíte důvěru, začnete mluvit nahlas.
Patrioty, drony a NATO, které ztrácí vliv
Další problém: zbraně. Biden posílal pomoc přímo. Trump prodává — a ještě k tomu přes spojence v NATO. Některé zdroje naznačují, že Washington používá dodávky zbraní jako páku v širších jednáních s evropskými vládami. Americký představitel ministerstva obrany to odmítl.
V Kyjevě panuje frustrace. Zejména v případě systémů Patriot, které vyrábějí USA a které patří mezi nejúčinnější obranu proti ruským balistickým raketám. Nedostatek se stal natolik vážným, že Zelenskyj přímo nařídil veliteli letectva kontaktovat partnery, kteří systémy slíbili.
Ještě absurdnější je příběh dronů. Ukrajina opakovaně nabízela Washingtonu sdílení svých bojově ověřených technologií — právě těch, které dokážou sestřelovat íránské drony typu Šáhid. Přesně ty, s nimiž se nyní potýkají americké síly na Blízkém východě. Trump údajně nařídil svým lidem, aby se na to podívali. Nic se nestalo.
„Poslední, od koho potřebujeme pomoc, je Zelenskyj,“ prohlásil Trump v březnu. „Nepotřebujeme pomoc Ukrajiny. O dronech víme víc, než kdokoli jiný.“
Co přijde dál — ještě nejde o konec vztahů
Navzdory viditelné frustraci ukrajinští představitelé trvají na tom, že vztahy s Washingtonem nevzdávají. Doufají, že jakmile válka s Íránem skončí, pozornost USA se znovu naplno přesune k Ukrajině. Představitel Bílého domu potvrdil, že administrativa zůstává odhodlána ukončit ruskou válku proti Ukrajině — ale jak sám Trump vysvětlil: „USA jsou teď zaneprázdněny Íránem.“
Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, říká, že strategie zůstává stejná: zůstat v kontaktu, zachovat respekt a tlačit dál. „Snažíme se k Trumpovi chovat s respektem, protože je vůdcem největšího demokratického státu, který je naším partnerem. Washington nám stále pomáhá, i když ne v objemu, jaký bychom potřebovali.“
Jak dlouho ještě vydrží nervy z oceli — a co se stane, až definitivně prasknou?
Zdroj info: kyivindependent.com
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
