Aktuálně:

Zelenskému došla trpělivost: co znamená otevřený střet s Trumpem pro budoucnost Ukrajiny

02.05.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Zelenskému došla trpělivost: co znamená otevřený střet s Trumpem pro budoucnost Ukrajiny

Volodymyr Zelenskyj patřil ještě letos v únoru mezi první světové lídry, kteří podpořili americkou vojenskou operaci proti Íránu. O dva měsíce později už otevřeně kritizuje zahraniční politiku Washingtonu. Takový obrat není jen diplomatickou kuriozitou — je to signál, že vztahy mezi Kyjevem a Bílým domem procházejí jednou z nejtěžších zkoušek od začátku ruské invaze.

Nervy z oceli můžou prasknout

V ukrajinštině existuje fráze, kterou lze přeložit jako „nervy z oceli“. Přesně tak popisují kyjevští činitelé Zelenského přístup k Donaldu Trumpovi v prvních měsících jeho druhého prezidentského mandátu. Znamenalo to spolknout veřejné ponižování, když Trump v prosinci 2025 prohlásil, že „Putin byl velmi velkorysý ve svých vyjádřeních o úspěchu Ukrajiny“— a to v době, kdy Rusko systematicky ničilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj se tehdy jen strnule usmál. Dnes už mlčet nechce.

Ukrajinský prezident otevřeně kritizuje americké vyslance zapojené do mírových jednání, vytýká viceprezidentovi JD Vanceovi, že chválí zastavení vojenské pomoci, a dokonce se odmítl vyjádřit ke střelbě na večeři Asociace korespondentů Bílého domu. „Samozřejmě odsuzujeme násilí,“ řekl jeden z ukrajinských představitelů. „Ale bylo by to nevhodné, když oni nevydávají prohlášení ani při masivních útocích na nás.“

Důvodů je víc. Nejde jen o veřejné signály z Washingtonu nebo nejistotu kolem zbraní. Největším problémem jsou porušené sliby.

Ropa, sankce a ztracená důvěra

Jedním z nejviditelnějších momentů byl případ sankční výjimky pro ruskou ropu. Kyjev dostal ujištění, že výjimka bude dočasná a slouží jen ke stabilizaci cen. Ministr financí Scott Bessent dokonce veřejně prohlásil, že licence nebude prodloužena. O dva dny později ji Washington prodloužil.

Ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu Olha Stefanišyna následně veřejně vyzvala americkou administrativu, aby sankce obnovila. Byl to jeden z nejjasnějších signálů, že Kyjev už není ochoten mlčet.

Nejde o ropu samotnou. Jde o to, že Kyjev přestal Washingtonu věřit. A když ztratíte důvěru, začnete mluvit nahlas.

Patrioty, drony a NATO, které ztrácí vliv

Další problém: zbraně. Biden posílal pomoc přímo. Trump prodává — a ještě k tomu přes spojence v NATO. Některé zdroje naznačují, že Washington používá dodávky zbraní jako páku v širších jednáních s evropskými vládami. Americký představitel ministerstva obrany to odmítl.

V Kyjevě panuje frustrace. Zejména v případě systémů Patriot, které vyrábějí USA a které patří mezi nejúčinnější obranu proti ruským balistickým raketám. Nedostatek se stal natolik vážným, že Zelenskyj přímo nařídil veliteli letectva kontaktovat partnery, kteří systémy slíbili.

Ještě absurdnější je příběh dronů. Ukrajina opakovaně nabízela Washingtonu sdílení svých bojově ověřených technologií — právě těch, které dokážou sestřelovat íránské drony typu Šáhid. Přesně ty, s nimiž se nyní potýkají americké síly na Blízkém východě. Trump údajně nařídil svým lidem, aby se na to podívali. Nic se nestalo.

„Poslední, od koho potřebujeme pomoc, je Zelenskyj,“ prohlásil Trump v březnu. „Nepotřebujeme pomoc Ukrajiny. O dronech víme víc, než kdokoli jiný.“

Co přijde dál — ještě nejde o konec vztahů

Navzdory viditelné frustraci ukrajinští představitelé trvají na tom, že vztahy s Washingtonem nevzdávají. Doufají, že jakmile válka s Íránem skončí, pozornost USA se znovu naplno přesune k Ukrajině.  Představitel Bílého domu potvrdil, že administrativa zůstává odhodlána ukončit ruskou válku proti Ukrajině — ale jak sám Trump vysvětlil: „USA jsou teď zaneprázdněny Íránem.“

Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, říká, že strategie zůstává stejná: zůstat v kontaktu, zachovat respekt a tlačit dál. „Snažíme se k Trumpovi chovat s respektem, protože je vůdcem největšího demokratického státu, který je naším partnerem. Washington nám stále pomáhá, i když ne v objemu, jaký bychom potřebovali.“

Jak dlouho ještě vydrží nervy z oceli — a co se stane, až definitivně prasknou?

Zdroj info:  kyivindependent.com

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zelenskému došla trpělivost: co znamená otevřený střet s Trumpem pro budoucnost Ukrajiny

02.05.2026, Autor: Marek Hájek

Volodymyr Zelenskyj patřil ještě letos v únoru mezi první světové lídry, kteří podpořili americkou vojenskou operaci proti Íránu. O dva měsíce později už otevřeně kritizuje zahraniční politiku Washingtonu. Takový obrat není jen diplomatickou kuriozitou — je to signál, že vztahy mezi Kyjevem a Bílým domem procházejí jednou z nejtěžších zkoušek od začátku ruské invaze.

Gazprom se vrací k zisku. Platí ho ruští občané

01.05.2026, Autor: Josef Neštický

Ruský plynárenský gigant Gazprom vykázal za první čtvrtletí čistý zisk 147,54 miliardy rublů. Nejde však o zázrak trhu, ale o výsledek razantního zdražení plynu pro domácnosti. Zatímco Evropa se od ruského plynu odpojuje, Kreml přesouvá účet za ztráty na vlastní občany.

Eurozóna na křižovatce: když válka přináší stagflaci místo růstu

01.05.2026, Autor: Josef Neštický

Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla jen o 0,1 procenta – tedy zhruba polovičním tempem oproti konci loňského roku a výrazně méně, než se čekalo. Dubnová inflace přitom vyskočila na 3 procenta. Ekonomové tomu říkají stagflace – a právě ta teď drží Evropu v kleštích. Za vším stojí válka s Íránem, která od března znovu roztáčí energetickou krizi a vrací kontinent do situace, kterou si pamatuje z roku 2022. Jenže tentokrát startuje z mnohem slabší pozice.

Írán stojí Evropu půl miliardy eur denně– a nic za to

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šedesát dní konfliktu v Perském zálivu přišlo EU na 27 miliard eur – a nedostali jsme za to ani kapku ropy navíc. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu ve Štrasburku uvedla číslo, které by mělo evropské politiky probudit: válka v Íránu stojí Unii téměř 500 milionů eur denně. Za nic.

Rusko nemá lidi. A to je problém, který se nedá vyřešit mobilizací

30.04.2026, Autor: Josef Neštický

Když šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v dubnu 2026 prohlásila, že Rusko zažívá „bezprecedentní nedostatek pracovních sil“, nebyla to jen ekonomická statistika. Bylo to přiznání, že válka na Ukrajině doslova vysává z ruské ekonomiky to nejcennější – lidi. A na rozdíl od tanků nebo raket se lidé nedají jen tak „vyrobit“.

Když Hormuz zavře brány, Moskva otevře sklady

29.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropa varuje před nebezpečím ruské ropy, Indonésie podepisuje smlouvu na 150 milionů barelů, Filipíny vítají první tanker z Ruska po pěti letech a Thajsko vyjednává o hnojivech. Válka s Íránem uzavřela Hormuzský průliv – a otevřela dveře Vladimiru Putinovi do jihovýchodní Asie.

Kryptoměny jako platební brána pro nepřátelské agenty: Jak digitální peníze mění tvář špionáže

29.04.2026, Autor: Marek Hájek

Představte si člověka, který dostane nabídku na sociální síti: namalovat graffiti na konkrétní budovu za pár tisíc korun. Jednoduchá práce, rychlé peníze v kryptoměnách, žádné otázky. Co netuší? Že právě označil cíl pro ruskou rozvědku. Vítejte v éře „agentury proxy" – světě, kde špionáž funguje jako zakázková práce na objednávku a kryptoměny slouží jako neviditelná platební brána.

Polsko na hraně: dluh míří ke kritické hranici

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Polská vláda má na stole dva dokumenty, které by měly naznačit cestu z fiskální pasti. Veřejný dluh země letos poprvé výrazně překročí práh 60 procent HDP a deficit sektoru veřejných financí se usadil na úrovni 6,8 procenta. Varšava tak nejen zůstává v unijní proceduře nadměrného deficitu, ale její fiskální situace se dál zhoršuje.

Svět zbrojí jako nikdy předtím. A není to náhoda

27.04.2026, Autor: red

Svět loni utratil téměř 2,9 bilionu dolarů za armády, zbraně a vojenskou infrastrukturu – rekordní částku, která navazuje na trend jedenácti let nepřetržitého růstu. Čísla ze Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že planeta se cítí nejméně jistá za celé poslední dekády. A platí za to stále víc.