Sobota 2. května 2026, Svátek má Zikmund
Evropská unie připravuje pro Ukrajinu balíček krátkodobých výhod, které ji mají přiblížit k bloku ještě předtím, než se stane plnohodnotným členem. Jde o ústupek poté, co hlavní města v březnu odmítla plány Evropské komise na zrychlené členství. Kyjev sice formálně zůstává na cestě do EU, realita je ale prozaičtější: plné členství v dohledné době nehrozí.
Rozhovor s Tomášem Jelínkem, majitelem a jednatelem Jelínek Wealth Management s.r.o.
Švýcarsko se chystá hlasovat o něčem neobvyklém: kolik lidí může v zemi žít. 14. června rozhodnou občané, zda zastropovat počet obyvatel na deseti milionech. Aktuálně jich tam žije přes devět milionů, z toho 27 procent cizinců. Populace roste pětkrát rychleji než v okolních zemích EU a právě to vyvolává obavy, které se promítají do politické debaty i veřejného mínění.
Dave Giles přišel na letiště v Kodani s dostatečným předstihem. Přesto zmeškal let domů. Před ním stála fronta asi sta lidí, fungovala jen tři stanoviště pro nový evropský systém vstupu a výstupu – a pak se jedno uzavřelo. IT manažer z Northamptonshiru nakonec let nestihl, musel koupit nové letenky, zaplatit hotel i parkování. Pojišťovna i letecká společnost odpovědnost odmítly.
Velká Británie iniciovala vytvoření nové námořní koalice deseti evropských států, která má čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Jde o první takový projekt za poslední dekády a podle britských vojenských představitelů o nutnou odpověď na agresivní chování Kremlu v Baltském moři, severním Atlantiku a Severním moři.
Politická krize v Kosovu graduje. Po neschopnosti parlamentu zvolit nového prezidenta čekají balkánskou zemi třetí volby za pouhých šestnáct měsíců. A do hry se vrací bývalá prezidentka Vjosa Osmani – tentokrát možná jako kandidátka strany, se kterou se před lety rozešla ve zlém.
Ruský plynárenský gigant Gazprom vykázal za první čtvrtletí čistý zisk 147,54 miliardy rublů. Nejde však o zázrak trhu, ale o výsledek razantního zdražení plynu pro domácnosti. Zatímco Evropa se od ruského plynu odpojuje, Kreml přesouvá účet za ztráty na vlastní občany.
Panamská nákladní loď Panormitis dnes opouští izraelský přístav Haifa s plným nákladem – šest tisíc tun pšenice a devatenáct tisíc tun ječmene. Podle Kyjeva pochází obilí z rusky okupovaných ukrajinských území. Izraelský dovozce Zenziper odmítl náklad převzít. Jde o vzácné vítězství ukrajinské diplomacie v boji proti systematickému rabování zemědělské produkce okupovaných oblastí.
Představte si zbraň, která letí rychlostí 12 000 kilometrů za hodinu a Kreml ji označuje za „neporazitelnou". Teď si představte, že ji dokážete zastavit ne dalšími raketami za miliony dolarů, ale elektronickým rušením. Přesně to tvrdí ukrajinská jednotka protivzdušné obrany „Night Watch" – a pokud mají pravdu, jde o jeden z nejpozoruhodnějších technologických průlomů této války.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla jen o 0,1 procenta – tedy zhruba polovičním tempem oproti konci loňského roku a výrazně méně, než se čekalo. Dubnová inflace přitom vyskočila na 3 procenta. Ekonomové tomu říkají stagflace – a právě ta teď drží Evropu v kleštích. Za vším stojí válka s Íránem, která od března znovu roztáčí energetickou krizi a vrací kontinent do situace, kterou si pamatuje z roku 2022. Jenže tentokrát startuje z mnohem slabší pozice.
02.05.2026 , Autor: Marek Hájek
Evropská unie připravuje pro Ukrajinu balíček krátkodobých výhod, které ji mají přiblížit k bloku ještě předtím, než se stane plnohodnotným členem. Jde o ústupek poté, co hlavní města v březnu odmítla plány Evropské komise na zrychlené členství. Kyjev sice formálně zůstává na cestě do EU, realita je ale prozaičtější: plné členství v dohledné době nehrozí.
02.05.2026 , Autor: Renáta Lucková
02.05.2026 , Autor: Josef Neštický
01.05.2026, Autor: Josef Neštický
Ruský plynárenský gigant Gazprom vykázal za první čtvrtletí čistý zisk 147,54 miliardy rublů. Nejde však o zázrak trhu, ale o výsledek razantního zdražení plynu pro domácnosti. Zatímco Evropa se od ruského plynu odpojuje, Kreml přesouvá účet za ztráty na vlastní občany.
20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.
18.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Mohl Viktor Orbán vládnout dál? Jakkoli to zní divně, klidně ano a nezabránily by mu v tom ani kolaborace s Ruskem ani diktátorské manýry. Tohle od začátku vadilo liberálněji naladěným voličům, ovšem ti by nedali dohromady většinu.
16.04.2026, Autor: Martin Schmarcz
Chcete, aby vás vláda „chránila“ před vysokým cenami? Pak byste měli mít na paměti slova připisovaná americkému prezidentu Geraldu Fordovi: „Vláda, která je dost silná na to, aby vám dala vše, co chcete, je také dost silná na to, aby vám vzala vše, co máte.“
16.02.2026, Autor: red
Provize jako zdroj všeho zla? Empirická data ukazují, že realita je mnohem složitější, než jak ji vidí evropští regulátoři. A že největším rizikem dnes možná není chamtivost poradců, ale přílišná víra v teoretický model světa.
15.11.2025, Autor: red
Představte si pilota, který musí přistát bez radarů, bez meteorologických dat a s výhledem jako přes mléko. Přesně v takové situaci se dnes nachází investoři, centrální banky i tvůrci hospodářské politiky. Létání naslepo přestalo být jen metaforou – stalo se realitou globálních trhů.
13.11.2025, Autor: red
Obory od AI po zelenou energii. Tam podle analytiků potečou v příštím roce peníze investorů. Je pro vás důležité vědět, které oblasti mají dlouhodobý potenciál a jak si v bance pohodlně vybrat správný fond? Čtěte dál.
01.05.2026, Autor: Josef Neštický
Ruský plynárenský gigant Gazprom vykázal za první čtvrtletí čistý zisk 147,54 miliardy rublů. Nejde však o zázrak trhu, ale o výsledek razantního zdražení plynu pro domácnosti. Zatímco Evropa se od ruského plynu odpojuje, Kreml přesouvá účet za ztráty na vlastní občany.
01.05.2026, Autor: Josef Neštický
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla jen o 0,1 procenta – tedy zhruba polovičním tempem oproti konci loňského roku a výrazně méně, než se čekalo. Dubnová inflace přitom vyskočila na 3 procenta. Ekonomové tomu říkají stagflace – a právě ta teď drží Evropu v kleštích. Za vším stojí válka s Íránem, která od března znovu roztáčí energetickou krizi a vrací kontinent do situace, kterou si pamatuje z roku 2022. Jenže tentokrát startuje z mnohem slabší pozice.
30.04.2026, Autor: red
Péter Magyar sliboval Maďarsku návrat do Evropy. Po dubnových volbách, které jeho straně Tisza přinesly ústavní většinu, však přichází realita: plán na ukončení závislosti na ruské energii počítá s horizontem až od roku 2035. A to je problém – nejen pro Brusel, ale i pro samotné Maďarsko.
Ekonomický magazín Vám přináší aktuality zejména z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investic. Věnujeme se také inovacím a rozvíjejícím se novým oblastem podnikání.
Otevíráme i fórum pro názory expertů, chceme Vám poskytovat co nejrozmanitější a neotřelé pohledy na ekonomické události. Pokud budete chtít přispívat do debaty svými názory, neváhejte kontaktovat redakci.
