Aktuálně:

Makroekonomická predikce do roku 2023

30.12.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Makroekonomická predikce do roku 2023

Čeká nás v příštím roce ekonomický pokles? A co inflace? Povede se zkrotit prudký růst cen? Pojďme si stručně shrnout dvě zásadní makroekonomické predikce pro příští rok vydané Českou národní bankou (ČNB) a Ministerstvem financí ČR (MFČR).

Prognóza ČNB

Začněme nejprve mírou inflace. Její průměr pro rok 2023 ČNB očekává kolem hodnoty 9,1 %, v roce 2024 se má již tempo růstu cen přiblížit stanovenému cíli a zpomalí na 2,4 %. Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) má pak v roce 2023 klesnout z letošního 2,2 % na zápornou hodnotu -0,7 % a v roce 2024 bychom se měli opět dostat do kladných hodnot (2,5 %).

Vzhledem k poměrně vysoké míře inflace v příštím roce zůstane úroková sazba 3M PRIBOR nastavena kolem 7 %. Od této sazby se přitom odvíjí také úrokové sazby hypotéčních úvěrů a můžeme tedy očekávat další ochlazení poptávky po nemovitostech. V roce 2024 má pak tato úroková sazba klesnout k 5 %. Za euro bychom pak měli v příštím roce dá průměrně 24,8 Kč.

Prognóza MFČR

Dle MFČR by v roce 2023 měl růst HDP víceméně stagnovat. Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké́ inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla mírně snížit. Pro rok 2023 tak MFČR předpokládá pokles HDP o 0,2 %. Tempo růstu cen pak očekává obdobně jako ČNB kolem 9,5 %. Zvýšit by se měla v příštím roce také míra nezaměstnanosti, a to z letošních 2,5 % na 3,1 %.

Graf: Růst reálného HDP

Zdroj: ČSÚ

MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ruská ropa a plyn? Čínské soláry? Německé větrníky? Ne, české uhlí!

28.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Brečíme nad drahou ropou. Ona tedy její cena zatím není drasticky vysoká. Ale představme si, že kvůli nějakému konfliktu vyletí třeba ke 140 dolarům za barel, a to dlouhodobě, nebo jí vůbec nebude ve světě dost. Momentálně k tomu asi nepotřebujeme velkou fantazii. Co bychom pak dělali? A máme čekat, až se to stane, aniž bychom měli připravené řešení?

„Byl jsem optimista." Finský prezident posouvá konec války na léto 2027

28.04.2026, Autor: Marek Hájek

Alexander Stubb, finský prezident a jeden z nejhlasitějších evropských zastánců Ukrajiny, přiznal neúspěch své diplomacie. Putin podle něj nemá zájem o ústupky – jen o čas. A válka, která začala v únoru 2022, se může protáhnout minimálně do léta 2027. Co to znamená pro Evropu?

Švehla: Stejně žijeme v krásné době

27.04.2026, Autor: Martin Švehla

Většina analýz a komentářů se zabývá existujícími problémy. Což o to – nejsou malé a nevypadá to, že by ze dne na den zmizely. Energetika se proměnila ve válečné pole. Bojuje se o zdroje, o distribuční sítě a hlavně o ceny. Inflace cení zuby a bezpečnostní situace je horší než kdy jindy.

Jaderná fúze: Naděje energetiky, nebo vyhozené peníze?

27.04.2026, Autor: Vojtěch Benda

Teoreticky známý zdroj energie, který je často považován za nemožné zprovoznit v pozemských podmínkách. Jaderná fúze je totiž energie, která pohání Slunce. Výzkumníci si od této technologie slibují dostatek levné a bezemisní elektřiny. Ovšem samotný výzkum je velmi náročný a především drahý, navíc s nejistým výsledkem.

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.