Lidé v dnešní době získávají stále častěji zprávy a informace o zdraví zejména ze sociálních médií, kde názor na danou problematiku mnohdy vzniká na základě spojení několika krátkých zpráv či útržkovitých informací. Důvěra veřejnosti v tradiční zdroje informací jako jsou masmédia, vládní agentury či zdravotnický systém klesá a online diskuze (na témata přes politiku až po zdraví) se stále více rozděluje a radikalizuje. Právě tyto faktory zároveň představují podhoubí vzniku dezinformací, jež se dovedou velmi rychle šířit a ovlivnit také spotřební rozhodování.

Pandemie COVID-19 nám ukázala, že nedůsledná informační kampaň a převaha dezinformací může mít reálný dopad na rozhodování spotřebitelů také o vlastním zdraví. Konkrétní příklad v tuzemsku představují klienti nízkoprahových center závislí na různých návykových látkách. Dle výpovědí zaměstnanců těchto kontaktních zařízení se řada klientů na základě mylných informací domnívala, že např. alkohol, tabák, marihuana či pervitin působí preventivně proti infekčnímu přenosu. Obecně lze říci, že jakékoliv příspěvky podněcující odpor k rutinnímu očkování mohou vést ke komunitnímu šíření nemocí a příspěvky propagující neúčinnou nebo pochybnou léčbu např. rakoviny mohou zase vést pacienty k tomu, aby se vzdali doporučených lékařských terapií.

Vedle toho, opožděná a naprosto nedostatečná informační kampaň české vlády věnující se vakcinaci obyvatel proti koronaviru, s kterou souvisela také velmi nízká tuzemská proočkovanost, je bezpochyby jednou z příčin relativně vysokého počtu zemřelých českých pacientů v důsledku pandemie a s tím souvisejících vysokých nákladů zdravotního systému (z hlediska úmrtnosti spojené s pandemií si hůře než ČR vedlo pouze Chorvatsko, Maďarsko a Bulharsko).

Efektivní eliminace šířícího se přílivu dezinformací jež mají dopad na oblast veřejného zdraví, vyžaduje odpovídající komunikační strategii, která reaguje na aktuální potřeby či postoje publika a zároveň zohledňuje skutečnost, že lidé nemusejí vždy jednat na základě logického úsudku a racionality. Jinak řečeno, dezinformace totiž nejsou zpravidla založeny na racionálních argumentech, ale spíše na emocionálním, náboženském či jiném podobném podtextu. Proto je velmi obtížné tyto názory vyvrátit pouze ověřenými fakty a logickými argumenty.

MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA