Aktuálně:

Trump hrozí stažením vojáků z Německa. Transatlantické spojenectví prochází nejhorší krizí

30.04.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump hrozí stažením vojáků z Německa. Transatlantické spojenectví prochází nejhorší krizí

Americký prezident Donald Trump zvažuje snížení počtu vojáků v Německu. Rozhodnutí má padnout v nejbližších dnech. Jde o další eskalaci napětí mezi USA a evropskými spojenci v NATO, které podle expertů prochází nejhorší krizí ve své historii.

Celé to začalo Merzovým komentářem. Německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že americká administrativa selhává v jednáních s Íránem. „Íránci jsou zjevně velmi zruční v jednání, nebo spíše v nejednání – nechají Američany přicestovat do Islámábádu a pak odjet bez jakéhokoli výsledku,“ prohlásil Merz. Ve středu své výhrady zopakoval: „Evropa trpí důsledky uzavření průlivu.“

Trump na kritiku reagoval ostře. Obvinil Merze, že „neví, o čem mluví“ a že si myslí, že „je v pořádku, aby Írán měl jadernou zbraň“. A pak přišla hrozba: jeho administrativa „studuje a přezkoumává možné snížení počtu vojáků v Německu, přičemž rozhodnutí padne v krátké době“.

Co je ve hře

Jde o významná čísla. Z více než 68 tisíc amerických vojáků v Evropě je největší část – přes 35 tisíc – právě v Německu. Některá německá média uvádějí dokonce číslo kolem 50 tisíc. Americká vojenská přítomnost v zemi začala po druhé světové válce a pokračuje dodnes.

Symbolicky by to byl zásadní zlom. Německo funguje jako klíčový logistický uzel pro americké operace v Evropě i na Blízkém východě. Základny jako Ramstein slouží jako přestupní stanice nejen pro vojenské, ale i humanitární mise.

Merz sice prohlásil, že jeho vztah s Trumpem zůstává „dobrý jako vždy“, ale hrozba stažení vojsk pravděpodobně vyvolá znepokojení nejen v Berlíně, ale napříč celou Evropou.

Nejhorší krize NATO v historii

Trumpova rétorika vůči NATO není nová. Už během svého prvního funkčního období obviňoval spojence, že „okrádají“ Spojené státy tím, že nevydávají dostatek prostředků na obranu. Letos 1. dubna šel ještě dál: prohlásil, že „absolutně bez pochyb“ zvažuje vystoupení z NATO kvůli tomu, že evropští spojenci odmítli podpořit americko-izraelskou válku s Íránem a pomoci znovu otevřít Hormuzský průliv.

Pro Evropu by to byla zásadní rána. Americká legislativa z roku 2024 sice brání prezidentovi vystoupit z NATO bez souhlasu dvou třetin Senátu nebo aktu Kongresu, Bílý dům ale může Alianci oslabit i jinými způsoby – například právě stažením vojsk.

Ivo Daalder, bývalý stálý představitel USA při NATO (2009–2013), tento měsíc uvedl, že „je těžké si představit, jak by nyní kterákoli evropská země mohla a chtěla důvěřovat Spojeným státům, že přijdou na její obranu“. Podle některých analytiků NATO čelí „nejhorší krizi, jakou kdy zažilo“.

Ironií celé situace je, že Německo právě nyní výrazně zvyšuje obranné výdaje. Do roku 2029 plánuje dosáhnout 3,5 % HDP – čísla, které by ještě nedávno bylo nemyslitelné. Nová americká Národní obranná strategie pro rok 2026 přitom klade důraz na obranu vlastního území a odstrašování Číny, nikoli na evropské závazky.

Trump ve středu zmínil telefonát s Vladimirem Putinem a naznačil možnost „malého příměří“ na Ukrajině. Zároveň jeho ministr zahraničí Marco Rubio telefonoval s německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem – diskutovali o Íránu a důležitosti svobodné plavby v Hormuzském průlivu.

Dokáže Evropa najít společnou odpověď na americký tlak? A co se stane, pokud Trump svou hrozbu skutečně naplní? Odpovědi na tyto otázky mohou zásadně změnit podobu transatlantického spojenectví, jak ho známe od konce druhé světové války.

Zdroj info: The Guardian

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ukrajina na plné členství v EU počká. Brusel ale chystá kompromis

02.05.2026, Autor: Marek Hájek

Evropská unie připravuje pro Ukrajinu balíček krátkodobých výhod, které ji mají přiblížit k bloku ještě předtím, než se stane plnohodnotným členem. Jde o ústupek poté, co hlavní města v březnu odmítla plány Evropské komise na zrychlené členství. Kyjev sice formálně zůstává na cestě do EU, realita je ale prozaičtější: plné členství v dohledné době nehrozí. 

Švýcarsko chce zastavit růst počtu obyvatel. Deset milionů jako strop

02.05.2026, Autor: Josef Neštický

Švýcarsko se chystá hlasovat o něčem neobvyklém: kolik lidí může v zemi žít. 14. června rozhodnou občané, zda zastropovat počet obyvatel na deseti milionech. Aktuálně jich tam žije přes devět milionů, z toho 27 procent cizinců. Populace roste pětkrát rychleji než v okolních zemích EU a právě to vyvolává obavy, které se promítají do politické debaty i veřejného mínění.

Když biometrie zkolabuje: chaos na evropských letištích jako daň za digitální hranice

02.05.2026, Autor: red

Dave Giles přišel na letiště v Kodani s dostatečným předstihem. Přesto zmeškal let domů. Před ním stála fronta asi sta lidí, fungovala jen tři stanoviště pro nový evropský systém vstupu a výstupu – a pak se jedno uzavřelo. IT manažer z Northamptonshiru nakonec let nestihl, musel koupit nové letenky, zaplatit hotel i parkování. Pojišťovna i letecká společnost odpovědnost odmítly.

Deset zemí vytváří námořní alianci. Británie chce čelit Rusku na moři

01.05.2026, Autor: red

Velká Británie iniciovala vytvoření nové námořní koalice deseti evropských států, která má čelit rostoucím hrozbám ze strany Ruska. Jde o první takový projekt za poslední dekády a podle britských vojenských představitelů o nutnou odpověď na agresivní chování Kremlu v Baltském moři, severním Atlantiku a Severním moři.

Kosovo míří k dalším volbám: Osmani se vrací do hry

01.05.2026, Autor: Marek Hájek

Politická krize v Kosovu graduje. Po neschopnosti parlamentu zvolit nového prezidenta čekají balkánskou zemi třetí volby za pouhých šestnáct měsíců. A do hry se vrací bývalá prezidentka Vjosa Osmani – tentokrát možná jako kandidátka strany, se kterou se před lety rozešla ve zlém.

Izrael odmítl loď s kradeným ukrajinským obilím. Kyjev slaví diplomatické vítězství

01.05.2026, Autor: red

Panamská nákladní loď Panormitis dnes opouští izraelský přístav Haifa s plným nákladem – šest tisíc tun pšenice a devatenáct tisíc tun ječmene. Podle Kyjeva pochází obilí z rusky okupovaných ukrajinských území. Izraelský dovozce Zenziper odmítl náklad převzít. Jde o vzácné vítězství ukrajinské diplomacie v boji proti systematickému rabování zemědělské produkce okupovaných oblastí.

Nezastavitelná zbraň? Ukrajina našla slabinu ruských Kinžalů

01.05.2026, Autor: Marek Hájek

Představte si zbraň, která letí rychlostí 12 000 kilometrů za hodinu a Kreml ji označuje za „neporazitelnou". Teď si představte, že ji dokážete zastavit ne dalšími raketami za miliony dolarů, ale elektronickým rušením. Přesně to tvrdí ukrajinská jednotka protivzdušné obrany „Night Watch" – a pokud mají pravdu, jde o jeden z nejpozoruhodnějších technologických průlomů této války.

Medveděv a rétorika strachu: Když se historie stává zbraní

01.05.2026, Autor: red

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv přirovnal současnou situaci k předválečným obdobím 20. století. Jeho slova nejsou náhodná – jsou součástí pečlivě budovaného narativu, který má ospravedlnit ruskou agresi a zastrašit Západ.

Putin nabídl Trumpovi příměří na Den vítězství. Kyjev odpověděl vlastním návrhem

01.05.2026, Autor: Marek Hájek

Když ruský prezident Vladimir Putin telefonoval 29. dubna Donaldu Trumpovi s návrhem na dočasné příměří kolem 9. května, možná čekal rychlé přikývnutí. Místo toho přišel z Ukrajiny protinávrh: ne pár hodin klidu kvůli přehlídce v Moskvě, ale dlouhodobé příměří s reálnými bezpečnostními zárukami. Myslí to Kreml vážně? Nebo jde jen o další taktický tah? To se teprve ukáže.

Pentagon konečně uvolnil 400 milionů pro Ukrajinu. Proč to trvalo tak dlouho?

01.05.2026, Autor: Josef Neštický

Americká vojenská pomoc Ukrajině má své zákonitosti. Kongres schválí balíček, prezident podepíše, Pentagon... počká. Tentokrát to trvalo čtyři měsíce, než se 400 milionů dolarů schválených v prosinci 2025 skutečně dostalo z papíru do reality. Ministr obrany Pete Hegseth nakonec 29. dubna potvrdil, že peníze byly uvolněny. Co se vlastně dělo?