První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů.
Osm procent dotazovaných přišlo o práci, dalším dvaceti procentům se pak snížil příjem. Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (43 procent) musela sáhnout do rodinných úspor. Data vyplývají s reprezentativního průzkumu mezi 605 respondenty, který realizovala výzkumná agentura Perfect Crowd. Výzkum zadal investiční startup Fondee s cílem zjistit, jak silně dopadla pandemie na finanční situaci Čechů.
„Každá krize vždy poukáže na obrovskou důležitost budování finančních rezerv. Průzkum jsme si nechali zpracovat proto, abychom pochopili dopady, které COVID zanechal v českých domácnostech. Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout 43 procent z nás, z toho lehce přes třináct procent – tedy každý sedmý Čech – výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli,“ komentuje data z průzkumu Jan Hlavsa, zakladatel a CEO Fondee.
Největší dopad měl Covid na lidi s nižším vzděláním, s nižšími příjmy a na obyvatele menších měst a obcí. Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do dvaceti pěti tisíc korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji, než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout šedesát procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím padesát tisíc to byla jenom polovina, tedy třicet procent.
„V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad sto tisíc obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý,“ uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd.
Průzkum uvádí, že úvěrem musel situaci řešit každý pětadvacátý Čech (čtyři procenta). „Bohužel se opět ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na to, jaký máte příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc ji potřebujete, protože případná krize na vás dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. Úvěr si vzaly dvě procenta vysokoškolsky vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou,“ upozorňuje Hlavsa.
Osmdesát pět procent Čechů říká, že by dokázali měsíčně uspořit víc
Návyky Čechů z přelomu loňského a letošního roku měřil průzkum, který si Fondee opět nechalo zpracovat výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Reprezentativní průzkum na 1 005 respondentech tehdy ukázal, že Češi pod čtyřicet let investují podobně jako jejich rodiče. Sedmdesát tři procent dotazovaných uvedlo, že pravidelně spoří, sází přitom na spořicí účty nebo stavební spoření.
Zásadním zjištěním ovšem bylo, že celých osmdesát pět procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi patnácti a dvaceti pěti tisíci hrubého měsíčně pravidelně investovalo šedesát procent Čechů.
Foto: pixabay.com
Zdroj: HustáKomunikejšn s.r.o.