Razantní opatření proti pandemii v Česku v prvním pololetí vedla k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, meziročně o více než čtvrtinu (z 1,9 procenta na 2,4 procenta), v srpnu dále vystoupala na 2,8 procenta.
Predikce očekávají do konce roku růst na téměř dvojnásobek oproti loňsku (ze dvou procent v roce 2019 na letos odhadovaných 3,8 procenta). Jedná se v porovnání s průměrem EU, ale například i se Slovenskem, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2019 na 6,6 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2020, o rychlejší relativní růst. Naopak dopad na pokles HDP v Česku byl relativně mírný-s poklesem o 3,3 procenta v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 procenta ve čtvrtletí druhém (mezičtvrtletně). Slovensko pak kleslo o 5,2 procenta, resp. 8,3 procenta. Obě středoevropské ekonomiky tak vyšly z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozeny než většina států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 procent. Vyplývá to z analýzy, kterou v říjnu realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) spolu s mezinárodní investiční společností Goldenburg Group.
„Mírnější pokles produktu Česka jde z části na vrub podpoře ekonomice, včetně opatření v oblasti daní a odvodů. Slovensko tak benevolentní nebylo. Tomu však bude odpovídat i vyšší nárůst zadlužení v Česku,“ komentoval výsledky analýzy Matěj Homola, výkonný ředitel Goldenburg Group Ltd. a dodal: „Relativní ‚zbohatnutí‘ Česka i Slovenska vůči průměru EU v prvním pololetí zřejmě do konce roku vezme za své. Aktuální druhá vlna totiž dále silně zhorší data HDP, nezaměstnanosti i zadlužení obou zemí.“
Ze srovnání samotných opatření na podporu ekonomik v prvním pololetí lze vyvozovat, že slovenská vláda byla zvláště v daňové oblasti výrazně méně štědrá než ta česká. Zatímco v České republice došlo k odpuštění například záloh zdravotního a sociálního pojištění, na Slovensku pouze k odkladu plateb záloh. V současné době ovšem stále nelze říci, která vláda zvolila vhodnější přístup, to bude možné posoudit až s finálními daty za celý rok.
„Ekonomickým vítězem pandemické krize bude ten, kdo udrží v obrátkách spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme, i když je třeba relativně daleko. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé časy, přestanou utrácet, začnou spořit a ty zlé časy – měřeno statistickým porovnáním růstu HDP – skutečně přijdou,“ řekl analytik CETA Michal Hejl.
dopadů regulací, odvětvové a tržní analýzy či ekonomické predikce v oblastech jako energetika, finance a bankovnictví, doprava, závislostní industrie nebo digitální ekonomika.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Media:list s.r.o.