Komentář Radomíra Jáče k zveřejněným údajům o vývoji cen výrobců (cenové indexy PPI) v ČR za letošní březen

Meziroční růst cen výrobců v tuzemském průmyslu v březnu dále akceleroval na nový mnohaletý rekord. Na úrovni 24,3 procenta meziroční růst cen průmyslových výrobců překonal očekávání finančního trhu a vyšel výrazně nad prognózou centrální banky. Zrychlení meziročního růstu výrobních cen v průmyslu bylo taženo cenami ropy a pokračujícím zdražováním energií, tedy elektřiny, plynu a páry. Viditelně zrychlil růst cen také v potravinářském průmyslu a tato tendence bude dle všeho pokračovat s tím, jak rostou výrobní ceny v zemědělství.
Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v březnu vykázaly zrychlení meziročního růstu z 21,3 % na 24,7 %,  když finanční trh očekával růst na úrovni 23,3 %. ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním prvním čtvrtletí vzrostou v průměru o 14,5 %, skutečný růst ovšem činil 21,8 %.
Zrychlení meziročního růstu výrobních cen táhly ceny ropy a pokračující zdražování v odvětví elektřiny, plynu a páry. V případě zpracovatelského průmyslu meziroční cenový růst zrychlil z 16,6 % na 20,3 %. Kromě růstu cen ropy stojí za zmínku zrychlení meziroční růstu cen v potravinářském průmyslu z únorových 9,5% na 11,5 % v březnu. Vzhledem ke zrychlujícímu růstu cen v zemědělství lze předpokládat, že růst výrobních cen v potravinářském průmyslu bude pokračovat i v dalších měsících.
V rámci zpracovatelském průmyslu lze vystopovat jedno odvětví, kde se růst výrobních cen v březnu zmírnil: jde o chemické látky a výrobky, meziroční růst cen zde ale byl i tak velmi silný, na úrovni 42,9 %. V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v březnu zrychlil z 22,9 % na 27,2 %.
V rostlinné výrobě meziroční růst v zrychlil z 33,3 % na 38,8 %. V živočišné výrobě meziroční růst výrobních cen v březnu zrychlil z únorových 11,0 % na 12,4 %. Lze předpokládat, že se růst cen v rostlinné výrobě bude přelévat do zrychlování růstu cen v živočišné výrobě a v potravinářském průmyslu, což bude posilovat tlaky směrem ke zrychlení růstu cen potravin pro konečné spotřebitele.
ČNB ve své únorové prognóze počítala pro letošní první čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 16,2 %, skutečně vykázaný růst cen činí 23,9 %.
Tuzemský průmysl, ale i zemědělství a další sektory, čelí rostoucím nákladům v podobě cen energií a pohonných hmot. V souvislosti s válkou na Ukrajině hrozí výpadky v dovozech některých agrárních komodit a došlo také k výpadkům dovozů některých potřebných dílů pro průmysl včetně automobilek. Válka na Ukrajině a související dění tak mohou dále tlačit na růst výrobních cen nejen v tuzemském zemědělství a potravinářském průmyslu, ale v průmyslu obecně. Statistické efekty meziroční srovnávací základny by ale v letošním druhém pololetí měly přispět ke zpomalení meziročního růstu výrobních cen jak v tuzemském průmyslu, tak v zemědělství.
Inflační tlaky v české ekonomice začínají mít v převažující míře nákladový charakter, což plyne z růstu cen komodit a komplikacemi na straně zásobování. Měnová politika může takové cenové tlaky tlumit jen obtížně. Očekávám, že na zasedání 5. května zvýší bankovní rada repo sazbu o půl procentního bodu na úroveň 5,50 %, poté by ale úroky ČNB mohly zůstat delší dobu stabilní a koncem letošního roku anebo v prvním pololetí 2023 by mohlo následovat jejich postupné snižování.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor