Aktuálně:

CETA: Mýtus ziskové inflace

29.09.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Mýtus ziskové inflace

„Zisková inflace“. To je termín, který jednoznačně dominuje tuzemské měnověpolitické debatě (alespoň v posledních měsících). Dokonce i nejmenovaný český profesor ekonomie působící na prestižní americké univerzitě se uchýlil k tomu, že naši inflaci nazval „ziskovou“. A nebyl sám – brzy jej následovali někteří další ekonomové. Je však skutečně pravdou, že za dvojcifernou inflaci mohou zvyšující se zisky firem?

Je to přece zcela zřejmé – drtivé většině zaměstnanců v posledních letech významně klesly reálné příjmy. A hle – mnohým firmám zároveň rostly zisky, a to pozoruhodným tempem. Jak paradoxní! No není to snad postačující opodstatnění pro to, abychom z růstu naší inflace obvinili chamtivé korporace, jež si slovy jednoho z příznivců této teze „mastí kapsy“ na nebohých spotřebitelích? Ne, rozhodně to není takto jednoduché.

Z výpočtu HDP ex definitione vyplývá, že se růst nominálního hrubého domácího produktu musí v určitém poměru rozdělit mezi zisky firem a mzdy zaměstnanců. Inflaci bychom proto vždy mohli označit za „ziskovou“, nebo „mzdovou“ v závislosti na tom, která možnost zrovna převažuje. To ale není vysvětlení toho, proč inflace a nominální HDP roste, nýbrž pouze nicneříkající výrok podobající se jiným tautologickým tvrzením.

Vzrůstající inflaci by bylo možné touto logikou označit za „ziskovou“ leda tehdy, když by významně vzrostla monopolní síla firem v určitých odvětvích. Takový nepříjemný exogenní faktor, kterým je nepříznivý nákladový šok, by však zavinil vyšší inflaci, ale současně nižší reálný produkt. Jenže nic takového jsme zkrátka nepozorovali. Pravdou naopak je, že kvůli příliš uvolněné měnové politice v předchozím období vzrostla celková poptávka v ekonomice, a ta způsobila růst míry inflace i reálné produkce. Proto rostl i nominální HDP, což můžeme jasně doložit na datech.

Zdroj: ČNB, ARAD

Vývoj nominálního HDP v mil. Kč (výdaje na HDP, sezónně očištěno; běžné ceny; čtvrtletní data)

Přední český (makro)ekonom Pavel Potužák svůj závěr shrnuje slovy: „Růst marží není příčinou, ale důsledkem inflace.“ A vskutku – růst zisků firem je průvodním jevem inflačního procesu. Patrný časový soulad mezi těmito jevy přitom některé svádí k názoru, že mezi nimi existuje i příčinná souvislost. To je nicméně hluboký omyl.

Štěpán DRÁBEK, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.