Autor: vláda
Datum předložení: 2. 2. 2023
Hodnocení EM: 90%
O potřebě sjednotit správu voleb do jednoho zákona se mluví roky. V porevoluční době vznikaly volební zákony nahodile, jak docházelo k ustavení volených orgánů. Díky tomu máme pětici volebních zákonů, podle kterých se volí Parlament (Sněmovna i Senát), obecní zastupitelstva, zástupci do krajů či Evropského parlamentu a prezident republiky. Různé volby musí přirozeně probíhat podle různých pravidel, nicméně není nutné, aby se lišilo administrativní procesování voleb. Po desetiletích planých debat nyní vláda vůbec poprvé předložila dlouho slibovaný volební kodex, který správu voleb sjednocuje.
Administrativní rovina voleb zahrnuje organizačně technické zajištění přípravy, průběhu a vyhodnocení voleb. Cílem vlády je vytvořit úpravu, ve které budou obecná pravidla státní správy všech voleb. Ambicí naopak není, aby tento kodex nahradil všechny platné volební zákony. Samostatné zákony pro jednotlivé typy voleb budou zachovány a po souběžně předkládané novelizaci v nich zůstanou specifická pravidla pro jejich správu. Důvodem je obava, aby se volební kodex nezadrhl v nekonečných debatách o volebních klauzulích, přepočítacích koeficientech a metodách alternativního hlasování.
Navrhuje se, aby lidé mohli hlasovat vždy jen v pátek od 7:00 do 22:00. Podle ministra Rakušana jsou dvoudenní volby relikt, který jinde v Evropě nemá obdobu. Odstranilo by to problém se zabezpečením volebních místností v noci a přirozeně by se také ušetřilo. Úspory lze vidět i na tisku senátních či prezidentských kandidátů na jeden lístek namísto samostatných lístků pro každého kandidáta. Jenom na papíru se tím prý ušetří 15 milionů. Ani tím úspory nekončí. Volnější pravidla tvorby volebních okrsků obcemi umožní snížení počtu okrsků, což omezí množství volebních místností i členů volebních komisí.
Peníze naopak bude stát vybudování Informačního systému správy voleb pro administrativní činnosti ve volebních agendách. Zahrnovat bude jednotný seznam voličů, který nahradí dnešních cca 6500 „stálých seznamů voličů“ a voličům umožní žádat kterýkoli obecní úřad o vydání voličského průkazu. Dále zde bude Registr kandidátních listin, Registr okrskových volebních komisí a nástroj ePetice, který umožní online zakládání a podporu elektronických petic pro nezávislé kandidáty s využitím zaručené elektronické identity. O nástroj elektronického hlasování ani o předstupeň pro jeho zavedení se prý nejedná.
Asi nejdiskutabilnější částí návrhu tak nejspíš bude zkrácení voleb na jeden den. Ne že by díky tomu neměli voliči dost času. V začátcích ale budou zmatení a druhý den jich spoustu uvidíme v televizi, jak se pokoušejí vlámat do zavřených volebních místností. Vláda sice udělá informační kampaň, utrácet peníze za různé reklamní agentury je jedna z nejoblíbenějších vládních disciplín hned po nákupu právních služeb. Většina lidí má ale zkrátka úplně jiné starosti, než věnovat pozornost vládním kampaním, kterých je ostatně tucet do měsíce a po pravdě, většinou skutečně nejde o nic důležitého.
Pak je tu skupina lidí, která spíše než vládním tlampačům důvěřuje různým alternativním zdrojům, podle kterých budou volby stejně cinknuté, ať už budou probíhat jeden den nebo celý týden. Leda by ovšem zvítězili naše lidi, to by pak byla nejlepší volba od doby, kdy římský císař Caligula jmenoval svého koně konzulem. Ještě štěstí, že se ministr Rakušan rozhodl tyto lidi nedráždit a odolal pokušení do zákona vložit možnost korespondenční volby. Přes Twitter alespoň slíbil, že ji předloží v dalším kroku, i kdyby ho to prý mělo stát pár nočních zasedání Sněmovny. Pokud slib dodrží, o nocování ve Sněmovně rozhodně nepřijde.
Volební kodex se bez korespondenční volby jistojistě obejde. Ne že by snad umožňovala falšovat výsledky voleb, skutečně zásadní námitkou proti absenčnímu hlasování je fakt, že u něj nelze zaručit tajnost volby. Ve volebních místnostech máme plenty a není možné, aby se tam seskupila celá rodina nebo volič s poradcem. U korespondenční volby to přirozeně možné je včetně kontroly, koho to ta babička zase volí. Komu by to jako argument nestačilo, měl by pochopit, že základem pro uznání volebních výsledků je důvěra voličů v systém, kterou korespondenční volba, lhostejno zda právem či neprávem, nemá.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM