Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025

Budeme-li srovnávat hrubou mzdu a tržbu za určitou práci, pak zaměstnanec zaplatí z hrubé mzdy celkem 11,6 % na pojistném (7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění), zatímco zaměstnavatel za něj odvádí dalších 33,8 % (24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění).

OSVČ nejprve odečte od tržeb náklady – buď skutečné, nebo paušální (ve výši 40 %, 60 % nebo 80 % podle druhu činnosti) – a teprve ze zbylého základu odvádí pojistné. Sociální pojištění odvádí ve výši 29,2 % z poloviny daňového základu a zdravotní pojištění 13,5 % rovněž z poloviny daňového základu.

Minimální zálohy na pojistné pro rok 2025 činí:

• 3 143 Kč měsíčně na zdravotní pojištění,
• 4 759 Kč měsíčně na sociální pojištění (při hlavní činnosti).

U vedlejší činnosti může být sociální pojištění nižší (např. 1 496 Kč), nebo se neplatí vůbec, pokud příjmy nepřekročí stanovenou hranici. Výše skutečných odvodů OSVČ závisí na konkrétním zisku. Proto je praktické využít kalkulačku, která zohlední konkrétní situaci podnikatele.

KALKULAČKA

Zdroj kalkulačky: Daňová kalkulačka OSVČ 2025 (za rok 2024) do 2 mil. příjmů, Kurzy.cz

Výhodnost OSVČ je relativní. Druhou stranu této mince pocítí v případě, kdy z důvodu nemoci nemá příjmy a uvítala by náhradu v podobě “nemocenské”, nebo chce mít mateřskou dovolenou a nemile může být OSVČ překvapena také při odchodu do starobního důchodu. Nižší odvody znamenají nižší dávky. Významnou okolností je také fakt, že za zaměstnance vyřídí veškeré jeho odvodové povinnosti zaměstnavatel, který ručí za jejich správnost, zatímco OSVČ musí předložit jak daňové přiznání finančnímu úřadu, tak přehled o svých příjmech správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Toto vše se předkládá vždy na začátku kalendářního roku a začíná to daňovým přiznáním, které se letos odevzdávalo finančním úřadům do 2. dubna. V případě elektronického podání do 2. května a pokud podává přiznání daňový poradce, termín je do 3. července. OSVČ pak sám hradí jak daň z příjmu (na základě daňového přiznání, které podává a je to většinou jednou ročně), tak sociální a zdravotní pojistné (které se hradí měsíčně) a hrazené částky si musí sám zjistit. To je další důvod, proč využít kalkulačky, které z předpokládáných příjmů spočítají veškeré povinnosti. Tyto výpočty rovněž umožní porovnat výhod\ a nevýhod\ mezi pracovním poměrem a podnikáním a pomohou případně s kontrolou vyplněných dokumentů. 

Daň z příjmů OSVČ v roce 2025

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí daň z příjmů ve výši 15 % ze základu daně. Pokud základ daně za rok 2024 přesáhne 1 582 812 Kč (trojnásobek průměrné roční mzdy), částka nad tento limit podléhá zvýšené sazbě 23 % .​ 

Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. OSVČ mohou uplatnit buď skutečné výdaje, nebo paušální výdaje podle typu činnosti:​

·      80 % výdajový paušál: lze uplatnit maximálně do výše příjmů 2 000 000 Kč, což znamená, že maximální výše výdajů je 1 600 000 Kč.​

·      60 % výdajový paušál: při příjmech do 2 000 000 Kč lze uplatnit výdaje až do výše 1 200 000 Kč.​

·      40 % výdajový paušál: při příjmech do 2 000 000 Kč lze uplatnit výdaje až do výše 800 000 Kč.​

·      30 % výdajový paušál: při příjmech do 2 000 000 Kč lze uplatnit výdaje až do výše 600 000 Kč.​

Paušální výdaje zjednodušují evidenci, protože není nutné dokládat konkrétní výdaje. OSVČ tak například při 80% paušálu odvádí daň pouze z 20 % svých příjmů (tržeb).​ Je důležité zvážit, zda je pro konkrétní situaci výhodnější uplatnit skutečné výdaje nebo paušální výdaje. Běžná zkušenost ukazuje, že při příjmech nad 2 mil. Kč již “paušál” tak výhodný být nemusí. OSVČ si to může ověřit s využitím kalkulačky.

KALKULAČKA

Zdroj kalkulačky: OSVČ – Porovnání paušální daně a zdanění 15 % v roce 2025, Kurzy.cz

Pokud OSVČ uplatňuje paušální výdaje podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, pak již nemůže odečítat žádné další výdaje, jako jsou například odpisy majetku, mzdy zaměstnanců nebo paušální výdaje na dopravu. Výhodou paušálu je jednoduchost – není třeba shromažďovat a evidovat účtenky ani vést podrobnou daňovou evidenci.

Jiná situace nastává u OSVČ, které jsou plátci DPH. Ty musejí vést evidenci pro účely DPH bez ohledu na způsob uplatnění výdajů. Znamená to povinnost sledovat daň na vstupu (z přijatých plnění) i na výstupu (z fakturovaných služeb či zboží) a podávat přiznání k DPH i kontrolní hlášení. Výsledkem může být buď odvod DPH finančnímu úřadu, nebo nárok na vratku.V některých specifických případech (např. u stavebních prací nebo kovového odpadu) se uplatňuje tzv. přenesená daňová povinnost, kdy daň neodvádí dodavatel, ale zákazník. V takovém případě dodavatel fakturuje cenu bez DPH a odběratel tuto daň přizná a odvede sám ve svém daňovém přiznání.

Zdravotní pojištění OSVČ (2025)

OSVČ odvádí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu (tedy příjmy po odečtení výdajů, ať už skutečných nebo paušálních). Výsledné roční pojistné tak odpovídá 6,75 % z dosaženého základu daně.

Pro OSVČ vykonávající činnost jako hlavní platí povinnost hradit minimální měsíční zálohy, které v roce 2025 činí 3.083 Kč. Pokud OSVČ začíná podnikat, obvykle první tři měsíce zálohy neplatí (pokud v předchozím roce neměla příjmy z podnikání), a poté se řídí výpočtem dle Přehledu příjmů.

Přehled příjmů a výdajů je třeba každoročně podat své zdravotní pojišťovně, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání. Podle tohoto přehledu se vypočte přesná výše pojistného za uplynulý rok. Změněná výše měsíčních záloh (nahoru či dolů) se začíná hradit za měsíc, ve kterém byl přehled podán. 

Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do 8. dne následujícího měsíce. Roční doplatek je třeba uhradit do 8 dnů od doručení vyúčtování od pojišťovny. Naopak v případě přeplatku je zdravotní pojišťovna povinna jej vrátit do 30 dnů.

V případě OSVČ na vedlejší činnost (např. při souběžném zaměstnání nebo pobírání důchodu) se zdravotní pojištění také platí ve výši 6,75 % ze zisku, ale zálohy se nehradí, pokud zisk nepřesáhne tzv. rozhodnou částku (ta je každoročně stanovována). V tomto režimu tedy není riziko penále za opožděné zálohy tak vysoké.

Nemocenské pojištění OSVČ v roce 2025

Je třeba rozlišovat nemocenské pojištění  a zdravotní pojištění. Je to častý omyl – zdravotní pojištění kryje náklady na léčení (například pobyt v nemocnici, úhrada za léky, za návštěvu lékaře atd.), zatímco nemocenské pojištění poskytuje náhradu příjmu v době pracovní neschopnosti (tzv. “nemocenskou”).

Nemocenské pojištění u OSVČ
Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Výše nemocenské dávky (vyplácené od 15. dne pracovní neschopnosti) závisí na výši měsíčního pojistného. Pokud OSVČ platí maximální měsíční pojistné (z maximálního vyměřovacího základu 58 980 Kč), maximální měsíční “nemocenská” činí přibližně 33 000–36 000 Kč (což odpovídá zhruba 1 075 Kč denně). Pro tuto výši nemocenské je nutné platit pojistné ve výši přibližně 1 073 Kč měsíčně.

V případě, že OSVČ volí minimální pojistné, které činí 216 Kč měsíčně (což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu 10 285 Kč), nemocenská dávka činí zhruba 6 000 Kč měsíčně, tedy asi 200 Kč denně – ale opět až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Mnohé OSVČ se rozhodnou nemocenskou neplatit vůbec nebo volí nižší pojistné, protože si vyhodnotí, že by nemocenskou dávku nevyužily, že by pro ně nic neřešila. Jsou ale případy, kdy se takové úsporné řešení nevyplatí.

 Sociální pojištění OSVČ v roce 2025

Sociální pojištění OSVČ zahrnuje dvě povinné složky:​ důchodové pojištění (28 % z vyměřovacího základu) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 % z vyměřovacího základu). Celková sazba tedy činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné; minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění v roce 2025 činí 243 Kč .​ 

Vyměřovací základ pro sociální pojištění se stanovuje jako 55 % daňového základu, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji.Pokud je tento vypočtený základ nižší než minimální vyměřovací základ, platí OSVČ zálohy z minimálního vyměřovacího základu.​ 

Minimální vyměřovací základy a zálohy

Tyto povinnosti se u OSVČ liší podle toho, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost, případně, zda OSVČ s hlavní činností začíná a v předchozích 20 letech ji nevykonávala. Částky jsou následující:

• Hlavní činnost:
  • Minimální měsíční vyměřovací základ: 16 295 Kč​ 
  • Minimální měsíční záloha: 4 759 Kč ​
• Vedlejší činnost:
  • Minimální měsíční vyměřovací základ: 5 122 Kč​ 
  • Minimální měsíční záloha: 1 496 Kč ​ 
• Začínající OSVČ (hlavní činnost, pokud v předchozích 20 letech nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost):
  • Minimální měsíční vyměřovací základ: 11 640 Kč​ 
  • Minimální měsíční záloha: 3 399 Kč ​ 

Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění v roce 2025 činí 2 234 736 Kč (48násobek průměrné mzdy). Z příjmů nad tuto hranici se pojistné neodvádí .​ 

Zálohy a doplatky

OSVČ platí zálohy měsíčně na základě předchozího daňového období. Po podání Přehledu o příjmech a výdajích Česká správa sociálního zabezpečení vypočítá roční pojistné. OSVČ následně doplatí rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného, nebo jí vznikne přeplatek.​Pro vedlejší činnost platí, že pokud příjmy z ní nepřesáhnou rozhodnou částku (pro rok 2025 činí 111 736 Kč), není povinnost platit zálohy na sociální pojištění .​ 

Paušální daň

Od roku 2021 mají OSVČ možnost platit všechny tři povinné odvody – daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění – jednou měsíční částkou. Odpadá tím povinnost podávat daňové přiznání i přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Administrativa je tedy zcela minimální. Tato možnost však není dostupná pro všechny. Vstup do paušálního režimu je umožněn pouze OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů Kč. Podle výše příjmů a charakteru činnosti (tedy výdajového paušálu) jsou OSVČ pro tyto účely rozděleny do tří pásem s různou výší měsíční platby:

1. První pásmo – měsíční platba 7.498 Kč
   • Příjmy do 1 mil. Kč: bez omezení podle činnosti
   • Příjmy do 1,5 mil. Kč: alespoň 75 % příjmů musí spadat do výdajového paušálu 60 % nebo 80 %
   • Příjmy do 2 mil. Kč: alespoň 75 % příjmů musí být s výdajovým paušálem 80 %
2. Druhé pásmo – měsíční platba 16.745 Kč
   • Příjmy do 1,5 mil. Kč: bez omezení podle činnosti
   • Příjmy do 2 mil. Kč: alespoň 75 % příjmů musí spadat do výdajového paušálu 60 % nebo 80 %
3. Třetí pásmo – měsíční platba 27.139 Kč
   • Příjmy do 2 mil. Kč: bez omezení podle činnosti

Do paušálního režimu se lze přihlásit pouze jednou ročně, a to do 10. ledna příslušného roku (v roce 2025 to tedy bylo do 10. ledna 2025; kdo to nestihl, může se přihlásit nejpozději do 10. ledna 2026 a platit pak paušální daň z příjmů v roce 2026).

Vstup do režimu paušální daně je zároveň omezen pouze na

• OSVČ, kteří nejsou plátci DPH,
• nemají příjmy z pracovního poměru, z kapitálového majetku, z nájmu či jiné zdanitelné příjmy přesahující 50.000 Kč za rok,
• nemají povinnost podávat daňové přiznání z jiného důvodu.

Tento režim je tedy určen především drobným živnostníkům, ale ani pro ně to nemusí být zcela výhodné. Různé propočty ukazují, že formou paušální daně si OSVČ spíš trochu připlatí a jako protihodnotu získají minimální administrativu a také prakticky nulové riziko kontrol, které by odhalily nějaké účetní pochybení. Před rozhodnutím je tedy dobré si varianty propočítat a porovnat. Na to mají OSVČ určitý čas na přelomu roku, kdy už své příjmy i výdaje mohou spolehlivě odhadnout a zjistit, zda by se jim paušální daň vyplatila.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla

---

Mohlo by vás také zajímat: 

• Kalkulačka – Superhrubá mzda
• Kalkulačka – Minimální mzda v roce 2024
• Kalkulačka – Průměrná mzda v ČR pro rok 2024
• Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
• Kalkulačka DPČ a DPP v roce 2024: výpočet čisté mzdy, odvodů a dalších nákladů