Eduard Bláha: Lázně se s dobou měnily a měnit budou

Eduard Bláha je prezident Svazu léčebných lázní ČR a předsedou představenstva lázeňského holdingu Spa & Wellness Nature Resorts. 

„Doba covidová a krize sebraly českému lázeňství řadu zahraničních hostů, ale přinesla mladší tuzemce hledající prevenci, odpočinek nebo zázemí pro objevování krás naší země. Krize donutila řadu lázní hledat rezervy a rychleji reagovat na měnící se poptávku,“ říká Eduard Bláha. 

Každý kraj kromě Prahy má léčebné lázně. Jak jsou na tom jednotlivé kraje, co se týká vytíženosti lázní a skladby pacientů či klientů?

Otázku bych rozšířil o počty lázeňských provozů. Těch je suverénně  nejvíc na  Karlovarsku. Tamní kraj proto vede jak v počtech hostů, tak přenocování i zahraničních příjezdů. Lázeňsky silné jsou díky Luhačovicím či Třeboni také Zlínský, respektive Jihočeský kraj, kterému ale dominuje tuzemská klientela. 

Jak změnila doba covidová a po ní následující krize, inflace, nastupující recese a další vlivy české lázeňství? 

Sebrala mu řadu zahraničních hostů, ale přinesla mladší tuzemce hledající prevenci, odpočinek nebo zázemí pro objevování krás naší země. Krize donutila řadu lázní hledat rezervy a rychleji reagovat na měnící se poptávku.

Pacienti a klienti lázní se od roku 2019 výrazně proměnili. Jak? 

Výpadek cizinců i příliv mladší aktivní klientely jsem už zmínil. Během prvního roku covidu lázním chyběli i pojištěnci, ale ti se do lázní už vrátili. 

Jaký je dnes poměr mezi pojištěnci a samoplátci v lázních?

Záleží jak ve kterých a také na tom, zda sledujete poměr osob nebo úhrnu jejich přenocování.  Na Karlovarsku je řada lázeňských domů bez smluv s pojišťovnami a chybějící zahraniční samoplátce cizince nahrazují tuzemští. Tam, kde se na pojištěnce zaměřovali i před covidem, jejich počty rostou vesměs rychleji než počty samoplátců, čímž se mění i zmíněný podíl. Obecně ale platí, že z hlediska počtu osob, je samoplátců v lázních více, nicméně z hlediska počtu přenocování se poměr s pojištěnci, kteří v lázních zůstávají 3-4 týdny, vyrovnává.

A jaký je poměr mezi pacienty, jejichž pobyt je indikován lékařem a hrazen pojišťovnou a klienty, kteří lázně využívají jako regeneraci či wellness? 

Tady platí už dříve zmíněný poměr 1:3 s dovětkem, že i řada samoplátců se přijíždí léčit a pobyt jim doporučil lékař, jen buď nesplňují podmínky na úhradu či příspěvek od pojišťovny nebo jim nevyhovuje definovaná délka takového pobytu.  

Co nejvíce trápí české lázně? 

Nyní především nedostatek personálu a vysoké ceny vstupů či chybějící zahraniční hosté. Dlouhodobě je ale hlavně trápí nepředvídatelnost legislativy a jejího výkladu. Aktuálním příkladem je obrat o 180 stupňů v případě tzv. místních (dříve lázeňských) poplatků. Ty se od pojištěnců v lázních vybíraly, pak se pro nerovnost s jinými pacienty vybírat přestaly, a nyní by se zase vybírat měly… 

Je veřejná podpora státu v oblasti lázeňství dostatečná? 

Neřekl bych, že je nedostatečná, ale je řada oblastí, kde by mohla být efektivnější. 

Pobyt v lázních bude pro lidi zase dražší. V čem si lidé nejvíce připlatí? 

Spíš za co. Lázně se snaží ceny nenapínat, aby byly dostupné nejširšímu okruhu hostů i pacientů, ale drahé energie, potraviny a vůbec rostoucí vstupní náklady do cen promítnout musí.

Zůstanou lázně dál dostupné pro české pacienty, kteří potřebují i následnou či jinou léčebnou péči? 

O tom jsem přesvědčen a doufám, že dostupné budou i formou úhrady z veřejného pojištění přes všechny konsolidační vládní balíčky, protože výdaje na ně nepředstavují v rozpočtech pojišťoven ani 1 %.

Aktuálním tématem je opět poplatek z lázeňského pobytu, jeho výběr a využití. V jaké fázi je vyjednávání? Jak vysoký by měl být? 

O vyjednávání už moc nejde. Novela prošla parlamentem, aniž by byly naše zásadní připomínky vyslyšeny. Od nového roku by tento poplatek opět měli platit pacienti na komplexních lázeňských pobytech, což je znevýhodní oproti pacientům rehabilitujícím se stejnou diagnózu ve stejném městě jen v jiné formě zdravotnického zařízení, kteří poplatek platit nemají. Zkušenost mi napovídá, že nebude moc měst, které se vzdají maximální výše poplatku 50 Kč na den.

I přes všechny problémy tuzemské lázeňství průběžně modernizuje, digitalizuje a v léčbě se začínají stále víc využívat nové metody léčby jako např. s pomocí virtuální reality. Jak vidíte využití moderních technologií a digitalizace v lázeňství vy? 

Bránit se modernizaci by byla chyba. Současně ale platí, že je třeba ji velmi citlivě skloubit s tradičními metodami.

Čeká nás revoluce v lázeňství? 

Spíš evoluce, a ta jej provází celá staletí. Lázně se s dobou měnily a měnit budou. 

Jak nejraději regenerujete vy? 

Většinou mimo lázně. Pro mne jsou spojeny s prací. Můj ventil je sport a nabíjí mě moji blízcí. 

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Eduardem Bláhou

Zdroj: Renáta Lucková