Podle nejnovějšího ekonomického výhledu OECD se globální ekonomika začala zlepšovat, ale oživení bude slabé.
Ekonomický výhled předpokládá zmírnění růstu globálního HDP z 3,3 % v roce 2022 na 2,7 % v roce 2023, po kterém bude následovat zrychlení na 2,9 % v roce 2024. Nižší ceny energií zmírňují zatížení rozpočtů domácností, podnikatelská a spotřebitelská nálada se zotavuje, i když z nízkých úrovní, a opětovné otevření Číny poskytlo impuls globální aktivitě.
Celková inflace v OECD by měla podle projekcí klesnout z 9,4 % v roce 2022 na 6,6 % v roce 2023 a 4,3 % v roce 2024. Pokles inflace je důsledkem projevující se přísnější měnové politiky, nižších cen energií a potravin a snížení překážek v zásobování.
Růst HDP ve Spojených státech by měl v roce 2023 dosáhnout 1,6 % a poté v roce 2024 zpomalit na 1,0 % v reakci na zpřísněné měnové a finanční podmínky. V eurozóně pomůže pokles celkové inflace zvýšit reálné příjmy a přispěje ke zrychlení růstu HDP z 0,9 % v roce 2023 na 1,5 % v roce 2024.
„Toto předpokládané oživení, ačkoli se téměř nezměnilo oproti našim březnovým průběžným projekcím, zachovává mírně optimističtější výhled, který byl předpovídán a který nyní vidíme se naplňovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Tvůrci politik musí trvale snížit inflaci na cílovou úroveň a uvolnit širokou fiskální podporu lepším zacílením fiskálních opatření. Při pokračující reakci na bezprostřední ekonomické výzvy je nadále důležité upřednostňovat strukturální reformy s cílem zvýšit produktivitu, mimo jiné podporou hospodářské soutěže, oživením investic, zvýšením účasti žen na trhu práce a zmírněním omezení nabídky, a zároveň zajistit ekologickou a digitální transformaci našich ekonomik“ dodává.
Oživení zůstává křehké a rizika jsou vychýlena směrem dolů. Hlavním problémem zůstává nejistota ohledně vývoje ruské útočné války proti Ukrajině a jejího globálního dopadu. Některé příznivé podmínky, které letos pomohly snížit poptávku po energii, jako například mírná zima v Evropě, se v příštím roce již nemusí opakovat.
Dalším klíčovým rizikem je přetrvávající inflace. Jádrová inflace se ukazuje jako lepkavá v důsledku silného růstu cen služeb a vyšších zisků v některých odvětvích. Dopad vyšších úrokových sazeb se stále více projevuje v celé ekonomice a restriktivní měnová politika, ačkoli je nezbytná, hrozí dalším vystavením finanční zranitelnosti, zejména v zemích s vysokým zadlužením.
V této souvislosti výhled předkládá řadu politických doporučení a zdůrazňuje, že potřeba snížit inflaci, upravit fiskální politiku a podpořit udržitelný růst znamená pro tvůrce politik značné výzvy.
Měnová politika by měla zůstat nadále restriktivní, dokud se neobjeví jasné známky trvalého snížení základních inflačních tlaků. Fiskální podpora, která hrála zásadní roli při pomoci světové ekonomice v období pandemie a války na Ukrajině, by měla být omezena a měla by být cílenější a přizpůsobena budoucím potřebám. Široká podpora související s energetikou by měla být zrušena, protože ceny energií klesají a v mnoha zemích se zvyšují minimální mzdy a sociální dávky, aby se zohlednila inflace z minulosti.
„Fiskální politika by měla upřednostňovat veřejné investice zvyšující produktivitu, včetně těch, které podporují ekologický přechod a zvyšují nabídku pracovních sil a kvalifikaci,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Clare Lombardelliová. „Obnovené reformní úsilí o snížení omezení na trzích práce a výrobků a o oživení soukromých investic a růstu produktivity by zlepšilo udržitelnou životní úroveň a posílilo oživení ze současného výhledu nízkého růstu“ uzavírá.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
