Polský premiér Donald Tusk znovu rozvířil debatu kolem projektu, který měl být dávno zapomenut. Varuje před tlakem na obnovení plynovodu Nord Stream 2 po skončení války na Ukrajině. Jeho slova naznačují, že některé evropské elity stále nepochopily, co bylo skutečným problémem. Nebo to chápou až příliš dobře – a právě to je znepokojivé.
Když sabotáž není hlavní problém
„Problém s Nord Stream 2 není, že byl vyhozen do povětří. Problém je, že byl postaven,“ prohlásil Tusk s typickou přímočarostí. A má pravdu. Plynovod, který byl technicky dokončen v září 2021, nikdy nebyl uveden do komerčního provozu. V únoru 2022 Německo pozastavilo jeho certifikaci v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, o sedm měsíců později došlo k sabotážím, které potrubí vážně poškodily.
Geopolitika versus byznys
Projekt měl zdvojnásobit přímé dodávky ruského zemního plynu do Německa po dně Baltského moře. Z čistě obchodního hlediska to znělo lákavě – levný plyn, přímá trasa, žádní nepříjemní tranzitní partneři. Jenže geopolitika není Excel tabulka. Tusk opakovaně zdůrazňuje, že stavba Nord Stream 2 byla v rozporu se životními zájmy Evropy. Polsko a další středoevropské země varovaly, že projekt zvýší závislost na Moskvě a oslabí pozici Ukrajiny.
Dnes, když Evropská unie schválila nařízení zakazující uzavírání nových smluv na dovoz ruského zemního plynu od 1. ledna 2026 a plánuje úplné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech do roku 2028, vypadají tyto obavy jako prorocké. Evropa investuje do LNG terminálů, diverzifikuje dodávky přes Norsko a rozšiřuje infrastrukturu pro obnovitelné zdroje. Ceny plynu se stabilizovaly na 31–33 EUR/MWh.
Právní a technické překážky jako alibi
K obnovení provozu Nord Stream 2 brání několik zásadních právních překážek – mezinárodní sankce, německé regulační právo a fyzické poškození potrubí. To zní jako solidní argumenty. Jenže pokud by existovala politická vůle, našly by se cesty. Právě proto Tusk varuje: diskuse o potenciálu Nord Stream 2 jsou „zcela špatný směr“.
Zajímavé je, že podle některých mediálních zpráv vedou Spojené státy a Rusko tajná jednání o osudu plynovodů Nord Stream. Co přesně se tam řeší, nevíme. Ale samotná existence těchto rozhovorů naznačuje, že projekt není tak mrtvý, jak by se mohlo zdát.
Česká perspektiva: diverzifikace jako pojistka
Česká republika se plně spoléhá na alternativní trasy – LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, norský plyn přes Německo. Postoj k Nord Stream 2 zůstává formálně neměnný a v souladu s dlouhodobou strategií diverzifikace energetických zdrojů. Jinými slovy: děkujeme, nechceme.
Tuskovo varování není jen polskou záležitostí. Je to připomínka, že energetická bezpečnost není jen o cenách a dodávkách, ale o tom, kdo drží kontrolu nad kohoutky.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT






