Komentář: „Epidemie“ velkých čísel

Mezi viditelné dopady koronavirové pandemie patří celosvětově i značný pokles fiskální disciplíny a obrovské zvyšování nákladů. Jsou pro to historické paralely?
Na úvod stačí napsat dvě čísla: padesát miliard a 377 miliard. Tato čísla jsou plánované schodky státního rozpočtu pro roky 2019 a 2022. Těžko uvěřitelný posun. Dopad těchto změn je bohužel vidět na politické scéně. Kde dříve probíhaly boje o jednotky miliard, nyní probíhají boje o desítky, někdy dokonce stovky miliard. Například si jen těžko lze představit situaci, že by někdo v roce 2019 navrhoval ušetřit na provozu státu 100 miliard korun. Dnes je to každodenní realita, ale nejen u nás. Když se podíváme do USA, tak vidíme, že prezident Biden navrhuje dva balíčky v celkové výši 2,75 bilionu dolarů. Pro levicové demokraty je toto málo, a tak navrhují i mnohem vyšší čísla, až osm bilionu dolarů…
Pohledem do historie zjistíme, že skokové růsty velikosti státu nejsou neznámé po válkách. Bohužel návrat k menším číslům doprovází drastická opatření. Ostatně jedním z hlavních cílů měnové odluky, provedené v roce 1919 Aloisem Rašínem byla deflace a návrat k menším číslům. Rašín tohoto cíle dosáhl tak, že v rámci kolkování bankovek jich byla třetina zadržena.
Ještě drastičtější kroky byly provedeny v roce 1945, kdy v rámci měnové reformy si každý občan mohl ponechat pouze 500 Kčs, zbylé peníze byly vloženy na takzvané vázané vklady. Tyto byly zablokovány až do roku 1953, kdy byly komunisty v rámci jejich cíleného plánu na snížení kupní síly obyvatelstva bez náhrady zabaveny.
Jelikož opatření tohoto druhu jsou v současnosti (zatím?) nepředstavitelná, bude politika fiskální expanze pokračovat i nadále. Nová vláda může sice tempo zpomalit, ale vzhledem k velmi špatné ekonomické i zdravotní situaci nelze očekávat systémové změny. Takzvaný ratchet effect, tedy efekt západky je nekompromisní – jakmile se výdaj jednou stane součástí rozpočtu, zejména jeho mandatorní části, je politicky velmi nákladné jej odstranit. Břemeno státních dluhů sice možná sníží vysoká inflace, ta ale bude mít velmi negativní dopad na tu zodpovědnější část obyvatelstva, která šetří.  Ta navíc bude muset sáhnout i hlouběji do peněženky při placení daní.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl