Meziroční míra inflace v eurozóně v letošním březnu rostla tempem 6,9 %, což znamená poměrně značný pokles z únorových 8,5 %. Meziroční inflace v celé EU pak přibrzdila na 8,3 % z únorových 9,9 %.
Zdá se tedy, že tempo růstu cen napříč celou EU již opravdu překonalo svůj vrchol z přelomu letošního roku.
Nejnižší meziroční míra inflace byla zaznamenána v Lucembursku (2,9 %), Španělsku (3,1 %) a Nizozemsku (4,5 %). Naopak nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Maďarsku (25,6 %), Lotyšsku (17,2 %) a Česku (16,5 %). Ve srovnání s únorem meziroční inflace klesla v pětadvaceti členských státech, pouze ve dvou došlo k nárůstu.
Graf: Meziroční míra inflace v EU (březen 2023)
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobý trend ale naznačuje, že tempo růstu cen meziročně dlouhodobě zpomaluje již několik měsíců po sobě, což je skvělá zpráva a zřejmě jsme tedy opravdu překonali pomyslný vrchol z přelomu letošního roku.
Graf: Dvoudobý vývoj meziroční míry inflace v EU
Zdroj: Eurostat
Často opomíjeným ukazatelem je nicméně meziměsíční míra inflace. Ta dosáhla v březnu v eurozóně i v celé EU hodnoty 0,9 %. V České republice dosáhla dokonce tempa 0,3 %, což je v rámci členských států EU jedna z nejnižší naměřených hodnot.
Proč je v ČR meziroční míra inflace stále jedna z nejvyšších v EU?
Často zmiňovaný problém s růstem cen potravin netrápí pouze nás, ale téměř celou EU. Stejně tak rostoucí náklady na bydlení. Česká republika je ale zároveň typickým zástupcem malé otevřené ekonomiky, které jsou často náchylnější na vnější makroekonomické vlivy a šoky. To znamená, že globální výkyvy se u nás mohou projevit rychleji a také citelněji. Aktuálně velmi nízká míra meziměsíční inflace může ale indikovat, že ačkoliv k nám inflace přišla dříve, možná také dříve odejde.
Dalším silným vlivem, který podněcuje inflační tlaky v tuzemsku, je dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti. Nízká nezaměstnanost je na jednu stranu bezpochyby dobrou zprávou, neboť nikdo z nás si nepřeje dlouhé fronty před úřady práce. Na druhou stranu ale přehřátý trh práce nutí zaměstnavatele plně vyhovět zaměstnancům a významně valorizovat mzdu či přidávat jiné benefity. Pokud to totiž neudělá, zaměstnanec zkrátka nemá velký problém najít si jiné zaměstnání, kde jeho mzdovému požadavku vyhoví. I z tohoto úhlu pohledu se nemusí na první pohled jednat o nic negativního, neboť si všichni přejeme, aby naše mzdy rostly. Jenomže rostoucí mzdy podněcují spotřebitele k tomu aby více utráceli a inflační kolotoč se dále točí…
MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA