Léto je tu. Pro někoho to znamená čas odpočinku, pro jiné naopak doba, kdy se vrhnou do práce. Studenti se těší, že si přivydělají nějaké peníze. Otázkou je, jakou „pracovní smlouvu“ zvolit a kdy myslet na to, že je třeba následující rok příjem zdanit.
Nejčastějšími smlouvami, co se týče brigád, bývají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě smlouvy mají jistá omezení. Na DPP je možné odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce a na DPČ maximálně polovinu běžné pracovní doby, což bývá obvykle 20 hodin týdně. DPČ by měla pokrýt spíše dlouhodobější práce.
Výhoda DPP spočívá v tom, že pokud mzda zaměstnance nepřesáhne 10 tisíc korun, neodvádí ani jedna strana, tedy zaměstnanec ani zaměstnavatel, odvody na zdravotní a sociální pojištění. Jestliže dojde k překročení hranice výdělku 10 tisíc korun, musí být zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění v plné výši.
V plánu jsou zásadní změny
Při obou těchto dohodách však oproti běžnému pracovnímu poměru nevzniká nárok na placenou dovolenou a práci na dohodu je možné ukončit s pouze patnáctidenní výpovědní dobou a bez uvedení důvodu. Dohody jsou oblíbené hlavně právě pro sezonní nebo občasné práce.
To má změnit novela zákoníku práce, která ale ještě není schválena. V úpravách každopádně stojí, že zaměstnanci pracující na dohody budou mít nárok na placenou dovolenou, na příplatky za práci v noci nebo ve svátek, nárok na ošetřovné nebo na tzv. čerpání překážky v práci na straně zaměstnance, kam spadá například návštěva lékaře.
Kdy příjem z brigád danit?
V některých případech se brigádníkům nevyhne ani placení daní. „I pro studenty platí obecné pravidlo pro podávání daňových přiznání. Byť se nepředpokládá, že by studenti měli např. příjmy z podnikání či nájmu, může v současné době i tato situace nastat a v takovém případě musí studenti podat přiznání z titulu provozování podnikatelské činnosti či příjmu z nájmu,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Mnohem častější jsou však případy, kdy si studenti přivydělávají, a to buď během celého roku, nebo o prázdninách. V takovém případě záleží na tom, jakou formu zaměstnaneckého poměru zvolili, a zda podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy.
Jestliže zaměstnanec nepředložil prohlášení poplatníka, bude mu ze mzdy zaměstnavatelem stržena srážková daň ve výši 15 procent.
„Pokud mají studenti uzavřenou klasickou pracovní smlouvu nebo daleko častěji dohodu o provedení práce a podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy, nemusela jim být během roku daň vůbec srážena. V takovém případě, nemají-li studenti jiné příjmy, žádné přiznání podávat nemusí,“ radí Michal Jelínek a dodává, že v případě, kdy jim byla daň sražena nebo nepodepsali prohlášení poplatníka, je zapotřebí požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok a na základě tohoto potvrzení pak vyplnit a podat daňové přiznání. Daň jim pak bude finančním úřadem vrácena.
„Zjednodušeně řečeno, pokud měl student pouze příjmy z jakéhokoliv zaměstnaneckého poměru, měl by zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech. V případě, že na něm bude uvedeno, že mu byla sražena daň, je pro něj výhodné si daňové přiznání podat, protože mu bude ze strany finančního úřadu vrácena,“ uzavírá Michal Jelínek z V4 Group.