e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Proč se dohlíží zrovna na banky?

13.06.2021, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Proč se dohlíží zrovna na banky?

Banky většinou vnímáme jako instituce, které se nám starají o peníze. Nejsou to ale instituce, jsou to firmy – akciové společnosti, jejichž jediným zájmem je zisk a starost o naše peníze není jejich hlavním smyslem existence.
V ekonomice slouží jako alokátor zdrojů. Popišme to ale jednoduše: do bank ukládáme svoje úspory, nebo dočasně volné finanční prostředky a prostřednictvím banky s nimi i hospodaříme: platíme platebními kartami nebo internetovým bankovnictvím, přijímáme platby, na účty nám chodí platby, mzdy, důchody a podobně. Banka tedy za nás něco zaplatí a nějaké peníze opět dostane a připíše nám je na účty. Půvab je v tom, že tyto peníze, až jsme jejich jednotlivými majiteli, má k dispozici banka, která je dále půjčuje. Poskytuje provozní a investiční úvěry, krátkodobé půjčky, kontokorentní rámce, hypoteční úvěry a řadu dalších produktů. Dlužníci pak bankám úvěry a půjčky splácejí a přidávají úroky. Tak banka vydělává a určitou část tohoto výdělku předává i nám, střadatelům.
Poskytování úvěrů a půjček je klíčovou činností bank a skutečný bankéř je ten, kdo se v tom vyzná – přičemž nejdůležitější schopností bankéře je správně odhadnout riziko, plynoucí z toho kterého žadatele o úvěr. V bankách se tedy prezentují firmy se svými hospodářskými výsledky, se svými plány a investičními záměry a banky si vybírají, komu půjčí a za jakých podmínek. Tak se banky ujímají své funkce distributora našich úspor zpět do ekonomiky. Dobré banky financují nejslibnější projekty, které neselhávají a zhodnocují půjčené peníze. Za celou ekonomiku pak můžeme vidět, že finanční prostředky koncentrují k těm podnikatelským aktivitám, které nejlépe prosperují a jsou nejslibnější a postupně mizí z aktivit ztrátových a rizikových. To je tedy ona „alokace zdrojů v ekonomice“ a pokud jsou banky a bankéři opravdu kvalifikovaní a dobří, tento proces dobře funguje a ekonomika se dobře rozvíjí.
Koncentrace finančních zdrojů v bankách je ovšem potenciálně také velmi nebezpečná – asi jako jaderný reaktor: pokud se dodržují všechny bezpečnostní předpisy, produkuje elektřinu. Pokud by se hazardovalo, může nastat Černobyl. Na jaderné elektrárny dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost na základě atomového zákona a asi 20 vyhlášek. To je celkem pochopitelné. Na banky dohlíží Česká národní banka na základě zákona o bankách a pak celé řady dalších zákonů, Evropských nařízení a vlastních vyhlášek a předpisů a to už tak pochopitelné není. Otázka v titulu tohoto textu je pokládána často a nad složitostí všech těch předpisů kroutí hlavou i mnozí bankéři.
Tady je potřeba dodat ještě jedno vysvětlení: banky jsou součástí finančních trhů, na kterých působí také pojišťovny, penzijní fondy, obchodníci s cennými papíry, družstevní záložny, směnárny a mnoho dalších firem. Ty všechny jsou před vstupem na finanční trh prověřovány, pokud projdou, získávají licenci, při nedodržení pravidel o ni mohou přijít a podléhají i soustavné kontrole. Centrální banka (v našem případě ČNB) nebo jiný nezávislý orgán, zajišťuje dozor nad celým finančním trhem, což je systém poměrně komplikovaný a je třeba podotknout, že ne toliko banky, ale celý finanční trh je ve své podstatě alokátorem, distributorem finančních zdrojů ve výše popsaném smyslu – někdo si vezme úvěr od banky, jiný vydá na trh cenné papíry a prodá je zájemcům. V jádru to funguje stejně, neboť se dočasně volné finanční prostředky stěhují od majitele k podnikateli, který je dokáže zhodnotit a vrátit.
Jako na každém trhu, i na tom finančním funguje konkurence, a jako každá firma na trhu, i banka může mít sklon k rizikovým operacím s vidinou vyššího zisku. Základní předpisy tedy bankám vymezují oblast podnikání tak, aby bylo obezřetné a aby peníze střadatelů nebyly vystaveny příliš velkým rizikům. Banky tedy například nemohou překročit celkovým objemem úvěrů tzv. kapitálovou přiímněřenost – jinými slovy – určitou část poskytnutých úvěrů musejí krýt svými vlastními penězi, svým kapitálem.  Proti každému poskytnutému úvěru musejí také uložit do svých rezerv částku ve výši 1 % – tedy tzv. povinné minimální rezervy. Vyskytnou-li se při splácení úvěru potíže, banka musí proti zvýšenému riziku vytvořit opravné položky, tedy opět rezervy, které zmenšují její schopnost dále půjčovat.
Kromě pravidel obezřetnosti vytvářejí předpisy v bankách také překážky proti zneužívání bankovních účtů a operací k podvodům. Nejlépe viditelné jsou pokusy o tzv. praní špinavých peněz, což stojí také za vysvětlení:
Příjmy z nelegální činnosti – což může být prodej drog, kradeného či pašovaného zboží, prostituce, ale třeba i úplatky, bývají obvykle získávány v hotovosti. Ve velkých částkách vzniká majitelům problém – s bankovkami v kufrech se nedá koupit ani auto, natož byt nebo dům. Kdyby se podařilo je uložit na účet v bance, rázem by to šlo – peníze by byly čisté, vyprané, platba by přišla z účtu na účet a výnos ze zločinu by se proměnil v legální majetek.
Předpisů pro banky stále přibývá, protože lidé jsou vynalézaví a snadné výdělky lákavé. Nové pokusy systém obejít, zneužít nebo oklamat vyžadují další nová opatření a nové předpisy. Zřejmě nekonečný proces a zřejmě se přesto dočkáme i dalších situací, kdy přes všechny předpisy se stejně nějaký podvod podaří a bude odhalen a nějaká banka se bude tvářit důvěryhodně a zkrachuje. Proto je nad všemi předpisy a bezpečnostními pojistkami ještě povinné pojištění vkladů – pokud by se banka dostala do neřešitelných potíží, existuje fond, ze kterého lze střadatelům vyplatit jejich vklady a to až do předem určené částky (u nás je to 100 tisíc EUR, tedy cca 2,5 mil. Kč). Tento fond je samostatný a banky do něj povinně přispívají částkou, která se odvozuje od objemu spravovaných financí a míry rizika každé jednotlivé banky.
Je-li bankovní sektor a potažmo celý finanční trh ujařmen soustavou předpisů a pravidel k obezřetnému podnikání a chování, má to jediný smysl: zachovat jeho důvěryhodnost, protože bez ní nemůže fungovat. Připomeňme si to, co je zmíněno na začátku: finanční trh je trh s dočasně volnými finančními prostředky, které jejich majitelé vracejí do oběhu. Je to nejen touha po zhodnocení úspor formou úroků (které jsou dnes v bankách zcela minimální), je to i výraz důvěry všech věřitelů, že jim banky budou schopny jejich peníze vrátit. Uvědomme si zároveň, že většina střadatelů za celý život nikdy nevyzvedne z banky veškeré své prostředky. Stačilo by ale pár drobných signálů a důvěra se začne vytrácet. V historii se to stalo již několikrát – lidé mohou začít své vklady houfně vybírat (což dnes s internetovým bankovnictvím není technicky žádný problém), mohou také nakupovat za domácí měnu jiné měny, přesunovat vklady do zahraničí, nakupovat zlato či jiné komodity (oblíbené jsou v takových případech umělecká díla, pozemky, šperky atp.).
Ztráta důvěry v jednu banku se může snadno přelít na celý bankovní systém, finanční trh a domácí měnu. K jakému ochromení ekonomiky by tím došlo, je nabíledni. Požáry lze uhasit, povodně ustoupí, zemětřesení ustane, ale důvěra se vrací velmi pomalu a její ztráta vytváří obrovské škody na všech stranách. Proto lze bez nadsázky říct, že důvěryhodnost je nejcennějším kapitálem každé banky a čím víc přísnosti kolem bankovnictví vládne, tím větší ta důvěra může být.
I když srovnání s jaderným i elektrárnami není moc šťastné, k zamyšlení a pochopení problému by posloužit mohlo:  na banky se dohlíží víc a komplikovaněji než na jaderné elektrárny, a to nejen s ohledem na jejich celkový počet. Jsou pro nás v mnoha ohledech rizikovější.
Foto: Pixabay
Zdroj: Martin Švehla
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Konec bezcelního ráje: USA mění pravidla hry

02.08.2025, Autor: red

Spojené státy americké v roce 2025 definitivně uzavřely kapitolu bezcelního dovozu malých zásilek. Zrušení pravidla de minimis, které umožňovalo dovoz zboží do hodnoty 800 USD bez cla, otřásá globálním e-commerce a přináší nové výzvy i pro české firmy.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Srbská pobočka Gazpromu získala od USA další výjimku ze sankcí

01.08.2025, Autor: Josef Neštický

Srbská ropná společnost Naftna Industrija Srbije (NIS), většinově vlastněná ruským Gazpromem, získala k 31. červenci pátou výjimku ze sankcí USA. Tato dočasná úleva, platná pouze do 27. srpna, však přichází s varováním – další prodloužení už nemusí být na stole.

Svatovítské varhany: Nový hlas katedrály a symbol národní hrdosti

31.07.2025, Autor: Laura Šuleková

V pražské katedrále svatého Víta se rodí hudební zázrak – nové varhany, které mají být jedním z nejvýznamnějších nástrojů svého druhu v Evropě. S více než 6 000 píšťalami a cenou přesahující 100 milionů korun se blíží završení dlouholetého snu. Jaké výzvy přinesla jejich instalace a co varhany znamenají pro naši kulturu?

Asijské trhy v útlumu, eurozóna v kleštích cel

30.07.2025, Autor: Marek Hájek

Asijské akciové trhy zažívají turbulentní léto, když indexy jako Nikkei 225 nebo Hang Seng klesají. Současně eurozóna balancuje na hraně stagnace, zatížena novou celní dohodou s USA.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Mladá rebelka versus pesticidní zákon

28.07.2025, Autor: Marek Hájek

Když třiadvacetiletá studentka Éléonore Pattery spustila petici proti kontroverznímu zemědělskému zákonu ve Francii, asi netušila, že za pár týdnů shromáždí přes 1,4 milionu podpisů. Zákon Duplomb, který povoluje znovupoužití pesticidu označovaného jako „zabiják včel“, rozpoutal ve Francii bouři odporu.

Čína: Největší přehrada na světě. Komu vadí a koho ohrožuje?

26.07.2025, Autor: Vojtěch Benda

Doposud největší vodní elektrárnou na světě je čínský komplex zvaný Tři soutěsky. Nyní Čína plánuje tento rekord překonat výstavbou ještě větší přehrady na řece Jarlung Cangpo. Tento obrovský projekt se potýká nejen s odporem Tibeťanů, ale také Indie a Bangladéše.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Německo dostalo zelenou proinvestovat miliardy EUR

25.07.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie v létě 2025 schválila ambiciózní německý výdajový plán, který počítá s investicemi přesahujícími stovky miliard eur do infrastruktury a obrany. Je to odpověď na geopolitické výzvy i dlouhodobé nedostatky v modernizaci.

Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama