Slabé místo českého eGovernmentu: chybějící uživatelé

Oproti ostatním Evropanům však čeští uživatelé internetu mnohem více využívají komerčních on-line služeb. Zajímavostí je pak fakt, že Česko se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách nejen v objemech nákupů v e-shopech, ale i v počtu uživatelů nakupujících on-line obecně. Velmi značné rezervy má však Česko v oblasti kontinuálního využívání elektronické komunikace se státem (eGovernment). Stát nabídl svým občanům v posledních několika letech mnoho elektronických služeb a klíčových samoobslužných míst. Takovým místem je Portál občana (gov.cz). Tento samoobslužný portál umožňuje klientům státu jednodušší komunikaci s úřady, správu jejich dokladů, různých dalších dokumentů a údajů ze základních registrů. Samoobslužné rozhraní Portálu občana některé služby poskytuje přímo a některé pouze zprostředkovává a napomáhá tak k rychlé orientaci klienta v rozvětveném prostředí elektronického státu. Jde o různé digitální služby a další samoobslužné portály, které poskytuje veřejná správa ČR jako je ČSSZ, SÚKL, Úřadu práce, Finanční správy, ale města a obce. V sekci podání je aktuálně 321 elektronických formulářů (např. z MPSV, MD, MPO aj.), přesto Portál jako takový využívá pouze 56 000 uživatelů. Stát se tak dostává se svými službami do role hostitele, který připravil večeři pro miliony hostů, ale dostavilo se jich pár tisíc.
Další obslužný kanálu státu – Datové schránky – jsou v porovnání s Portálem občana v o poznání lepší kondici. Sečteme-li však fyzické osoby a podnikající fyzické osoby, které si zřídily datovou schránku, dostáváme se k číslu 450 000. Z uvedeného vyplývá, že pouze zlomek obyvatel může komunikovat se státem elektronicky a zcela pomiňme fakt, že zřízení datové schránky těmto subjektům nařídil zákonem. Mnohem větším problémem českého elektronického státu (eGovernmentu) než stále dokola skloňované problémy jako jsou neexistující služby nebo zastaralé systémy (které klient státu stejně nevidí a nemá vidět) je skutečnost, že lidé si jen velmi opatrně nacházejí cestu k digitálním službám státu.
Podíváme-li se po evropských státech, které jsou lídry v elektronické komunikaci se státem najdeme mnoho inspirujících témat. Jedním z nich může být způsob připojování klienta ke službám státu. Příkladem může být velice digitálně rozvinuté Dánsko, kde bylo v roce 2010 zavedené řešení NemID. Jde o digitální přihlašovací službu realizující jednotné přihlašování k webovým stránkám institucí veřejné správy, online bankovnictví a dalším webovým stránkám a on-line službám. Dnes více než sedmdesát procent dánské populace ve věku patnácti let a více aktivně využívá NemID. Například vlastníci firem ji mohou využít ve více než půl milionu společností, aby se mohli přihlásit k řešením pro digitální samoobsluhu jménem svého obchodního subjektu. Proto se pro digitalizaci veřejné správy ČR jeví jako velice slibné a přelomové přistoupení českých bank do prostoru eGovernmentu. Jak již bylo zmíněno, v zemích kde je digitalizace nejdále a široce využívána občany, znamenalo spojení bank se státem v oblasti zpřístupnění služeb státu významnou změnu ve využívání těchto služeb i širokou veřejností. Tím nejdůležitějším prvkem, který vstup bank do českého digitálního prostoru přinese, je Bank ID. S nástrojem, kterým se klient přihlásí do svého internetového bankovnictví, bude následně schopen využívat i elektronické služby státu. Nebude například nutné pro zřízení datové schránky navštívit další službu státu CzechPOINT. Zřízení tak bude samoobslužně ze svého zařízení pomocí bankovního rozhraní a Bank ID. Kolik dalších potenciálních nových klientů to znamená pro prostor elektronické komunikace se státem? Mluvíme zde až o pěti milionech nových klientech, a to je pro český digitální prostor státu ohromná výzva. Český stát jako hostitel tak už bude mít patřičný počet klientů, pro které stojí za to uvařit další skvělý digitální chod.
David Šetina
Expert na e-goverment
Foto: pixabay.com