Čurovova pila je statistický jev, který se objevuje ve výsledcích voleb v Rusku. Při vyhodnocení výsledků jej lze zpozorovat v grafech ukazující rozdělení hlasů pro politické strany či kandidáty.
Vyznačuje se nestandardním rozdělením hlasů, kdy volební účast nápadně stoupá na procentních bodech, které jsou vždy v násobcích pěti. Není náhoda, že strany či kandidáti, kde se pila objeví, jsou buď silně proputinovské nebo se jedná o samotného Vladimíra Putina, například během prezidentských voleb.
Narozdíl od normálního neboli Gausova rozdělení počtu hlasů, volební účast téměř nikdy nedosahuje sta procent pro jednu stranu (či politika) a výsledky mají svůj určitý vrchol a pokles, jak můžeme vidět na grafu níže na rozložení hlasů pro politické strany kromě Jednotného Ruska. Čurovova pila patrná na výsledcích Jednotného Ruska (United Russia) vykazuje jasné vzestupy na určitých procentních bodech a volební účast klesá velmi pomalu.
Termín Čurovova pila je doslovný překlad ruského výrazu, pojmenovaného po šéfovi ruské ústřední volební komise Vladimiru Čurovovi, protože je tento jev opakovaně k vidění v oficiálních výsledcích „voleb“.
Čurovova pila ukazuje, že oficiální výsledky voleb vyhlašované volební komisí nezávisí na demokratické volbě voličů, nýbrž jsou předem stanoveny ústřední volební komisí a to vždy na předem stanovených procentních bodech, viz graf níže. Tyto vrcholy na procentních bodech dělitelným pěti ukazují na kvóty, které mají volební komise splnit. Například 60 % pro Jednotné Rusko, 65 % pro Jednotné Rusko a tak dále.
Statistické rozložení hlasů do voleb do Státní dumy v roce 2011
Zdroj: CETA
Čurovova pila je opět patrná v násobcích pěti. Sergey Shpilkin, statistik a fyzik spočítal, že Vladimír Putin získal přibližně deset milionů neplatných hlasů. Na grafu níže jsou označeny jako růžové šrafování.
Statistické rozložení hlasů při prezidentských volbách v Rusku v roce 2018
Zdroj: Sergei Shpilkin
Data nelžou a pro autokratický režim Vladimira Putina jsou statistici nebezpeční. Proto jeden z autorů statistických výzkumů podvodů v Ruských volbách, Sergey Shpilkin, musel Rusko před třemi týdny opustit.
JANA PŘIBYLOVÁ, analytička Liberálního institutu, zabývá se ekonomikou Jižní Ameriky a obchodními vztahy mezi Evropou a Jižní Amerikou
Foto: Pixabay
Zdroj: Jana Přibylová