e-news.cz - kurzy
Reklama

CETA: Vládní zadlužování – vítězná strategie demokracie

05.09.2023, Autor: swp, red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Vládní zadlužování – vítězná strategie demokracie

Henry Hazlitt ve své populární publikaci „Ekonomie v jedné lekci“ napsal následující, hojně citovanou větu: „Úkolem ekonomické vědy je vidět problém jako celek, a nejen jeho útržky.“  Tento univerzální poznatek by pro nás měl být zcela zásadní a budeme se jím důsledně řídit i v tomto článku, v němž se podíváme na současný problém našich veřejných financí z poněkud širší perspektivy.

Ačkoli se z nynějších strukturálních potíží veřejných financí běžně viní zpravidla počínání minulé a částečně i dnešní vlády, domnívám se, že klíčový problém, z něhož se tyto rozrostly, tkví v našem samotném politickém systému. Jak praví emeritní viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík: „Krize pouze zviditelnila a zdůraznila systémový problém, který byl inherentně přítomný bez ohledu na fázi hospodářského cyklu. Není jím nic jiného, než dlouhodobá a systematická tendence veřejných financí k deficitům, která se více či méně projevuje v demokratických zemích.“

Je třeba začít důležitým postřehem významného amerického ekonoma Thomase Sowella: „Nikdo skutečně nepochopí politiku, dokud nepochopí, že politici se nesnaží řešit naše problémy. Snaží se řešit své vlastní problémy – z nichž zvolení a znovuzvolení jsou číslo jedna a číslo dvě.“ K čemu všemu však může tato, od zřízení zastupitelské demokracie stěží oddělitelná, pohnutka vést? Jedním z důsledků mohou nesporně být i deficity veřejných financí. Ekonom Jiří Schwarz explicitně píše: „Rozpočtové deficity jsou přirozeným důsledkem politického zápasu o voliče.“

V politice je přítomný obzvlášť ošemetný jev, který Frédéric Bastiat označil jako fenomén toho, co je vidět a co není vidět. Některá opatření, která se v politice schvalují mají natolik nepřímé důsledky, které – ač mohou být sebevíc závažné – jsou zároveň velmi neintuitivní, že je pro běžného voliče tuze náročné si spojit, co bylo příčinou určitého společenského jevu, a naopak čeho byl následek jev jiný. A politici samotní to voličům dělají ještě těžším tím, jak rozptýlené jsou ony (povětšinou neblahé) důsledky nějakého jimi prosazeného opatření. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974 F. A. Hayek dokonce píše: „Celá praxe veřejných financí byla vyvinuta ve snaze přelstít daňového plátce a způsobit, aby platil víc, než si je vědom, a přimět ho k souhlasu s výdaji ve víře, že někdo jiný za ně bude muset zaplatit.“  Politici se tak, ke štěstí svému, mohou pokoušet si voliče snadno získávat takovou politikou, jež cílí na bezprostřední příznivé efekty (např. růst zaměstnanosti či finanční podpora vybraných odvětví), zatímco jejich dlouhodobé dopady jsou vpovzdálí skryty v jejich monumentálním stínu. Nebudu jistě daleko od pravdy, když v mírné nadsázce prohlásím, že si politici mohou z veřejných financí hlasy voličů doslova kupovat. Se zřetelem k těmto skutečnostem, se již rozpočtový deficit vlády nejeví jako úkaz, který by k nám spadl z čistého nebe, nýbrž jako pochopitelný důsledek toho, jaké incentivy jsou v systému zastupitelské demokracie nastaveny a jaké cesty nejpřímočařeji vedou k naplnění základní motivace všech politiků – být (znovu)zvolen. Bezuzdné zadlužování vlád po celém světě, jehož jsme dnes svědky, má tedy svůj původ v podstatně obecnější rovině.

Spoléhat se na to, že se voliči rázem stanou racionálními v tom smyslu, že budou pozorně sledovat dění v politice v té míře, která je dostatečná pro to, aby byli schopni správně rozeznat, co vede, k čemu a kudy přesně je tato příčinná linie vedena, není zodpovědné ani myslitelné. Dle předních ekonomů jsou jediným možným řešením specifická fiskální pravidla. Vladimír Tomšík píše: „Jediným dlouhodobým řešením fundamentálního problému veřejných financí je stanovení fiskálních pravidel. Těmi se rozumí taková institucionální pravidla, kterými veřejný sektor vlastně sám sobě svazuje ruce.“ Laureát Nobelovy ceny za ekonomii z doby o tucet let pozdější, než kdy zmíněný Friedrich Hayek přebíral tutéž cenu, James M. Buchanan uzavírá: „Pokud nejsou zavedena a prosazována konstituční omezení, demokracie se může stát svým vlastním Leviatanem.“

Štěpán DRÁBEK, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Obchodní válka s USA rozděluje jihovýchodní Asii: Kdo vyhrává a kdo platí účet?

27.10.2025, Autor: red

Zatímco Donald Trump znovu tasí celní zbraně proti Číně, země jihovýchodní Asie se ocitají v pozici, kterou nečekaly – někteří z nich se stávají nečekanými vítězi, jiní platí daň za to, že stojí příliš blízko špatné strany barikády. Region s kombinovaným HDP kolem 4 bilionů dolarů se mění v ekonomické bojiště, kde se rozhoduje o budoucnosti globálního obchodu.

Švehla: Politika jako umění možného

26.10.2025, Autor: Martin Švehla

Odchod staré a nástup nové vlády je letos velmi emotivní. I když se zdá složení budoucí vládní koalice jasné, ve vzduchu stále poletuje myšlenka, že by spolupráce ANO jako vítěze voleb, s některou částí dosavadní vládní garnitury dávala větší smysl. Přinejmenším se zdá, že by vítěz voleb měl vůči nastávajícím koaličním partnerům lepší vyjednávací pozici, kdyby SPD a Motoristé nebyli jedinou možnou volbou.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
Reklama

Trump a evropská ropa: Jak americké sankce změnily hru

26.10.2025, Autor: Josef Neštický

Americký prezident Donald Trump uvalil sankce na ruské ropné giganty a Evropa sleduje pokles nákupu ruské ropy i v zemích,tam, kde ještě před několika týdny dominovala. Jak je možné, že to, co se Bruselu nedařilo roky, Trump dokázal během několika měsíců?

Solární technologie: Nová závislost Evropy na Číně?

25.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropa slaví úspěchy v oblasti solární energie, která v červnu 2025 pokryla přes 22 % spotřeby elektřiny v EU. Avšak za tímto úspěchem se skrývá nová závislost, tentokrát na čínských technologiích. Zvláště společnost Huawei vyvolává obavy, které nejsou jen teoretické.

Trumpovy údery na drogové kartely: Evropa jako vedlejší oběť?

25.10.2025, Autor: Josef Neštický

Když americká administrativa zahájila letecké údery proti jihoamerickým obchodníkům s drogami v Karibiku a Tichém oceánu, Donald Trump to prezentoval jako rozhodný krok v boji proti narkotikům. Jenže co když tvrdá pěst v jedné části světa jen přesměruje problém jinam?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama

Brusel otvírá trezor: Ruské peníze mají zachránit Ukrajinu

24.10.2025, Autor: Josef Neštický

Evropská unie se nachází na prahu historického rozhodnutí – využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí půjčky Ukrajině v objemu 140 miliard eur. Belgie, kde je většina těchto prostředků uložena, dala souhlas k předložení právního návrhu, což otevírá dveře k finální dohodě. Tento krok by mohl stabilizovat Ukrajinu, ale zároveň otestovat soudržnost EU i hranice mezinárodního práva.

Volkswagen v ohrožení: Spor o čipy z Číny může zastavit výrobu

24.10.2025, Autor: red

Automobilový gigant Volkswagen varuje před možným zastavením výroby v klíčových závodech kvůli narušení dodávek čipů od nizozemské firmy Nexperia. Geopolitické napětí mezi Západem a Čínou nyní ohrožuje nejen německé automobilky, ale i širší evropskou ekonomiku.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Buřinka - stavební spoření
Apogeo
Reklama

Rusko krvácí: Zelenskyj varuje před deficitem 100 miliard dolarů, Kreml mlží

23.10.2025, Autor: Josef Neštický

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskovém briefingu upozornil, že Rusko v roce 2026 čeká rozpočtový deficit téměř 100 miliard dolarů. Toto číslo je o třetinu vyšší než předchozí odhad. Oficiální ruské plány však hovoří o polovině této sumy, což odhaluje hluboké rozdíly v pohledech na ekonomickou realitu.

Donbas: Putinova posedlost, která může přepsat dějiny

22.10.2025, Autor: red

Donbas, kdysi průmyslové srdce Ukrajiny, je dnes bojištěm, kde se rozhoduje o osudu celé Evropy. Tento region není pro Rusko jen kus země, ale symbol moci, zdroj bohatství a strategický klíč k ovládnutí Černého moře. Válka trvá už přes tři roky a tlak na Ukrajinu, aby se z Donbasu stáhla, stále roste. Proč je tento region tak důležitý?

Buřinka - stavební spoření
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama