Tomáš Hebelka: O digitalizaci osobních dokladů se snažíme už od roku 2019

Tomáš Hebelka je generálním ředitelem Státní tiskárny cenin (STC). Vystudoval Nottingham Trent University. V současnosti zúročuje jeho bohaté profesní zkušenosti přes dvacet let v oblastech vrcholového managementu, strategického prodeje a péče o zákazníka v B2B i státní sféře.

„Prostředí tiskárny mě vždy fascinovalo a uvědomoval jsem si její potenciál a další možný rozvoj právě v oblasti digitalizace. Začali jsme poskytovat digitální služby a nadále se věnujeme dalším vlastním rozvojovým projektům, ověřování pravosti cenin a výrobků pomocí umělé inteligence, Track&Trace pro další výrobky. Tím nejzásadnějším pro nás v tuto chvíli je eDokladovka, mobilní aplikace pro digitální osobní doklady,“ říká Tomáš Hebelka. 

Jaká je historie československé měny?  

Vznik československé měny se váže ke vzniku samostatného Československa a potřebě vlastní měny pro suverénní stát. Mladý stát potřeboval zajistit měnu co nejdříve, takže tisk státovek, chcete-li bankovek, na úplném začátku řešil v soukromých tiskárnách u nás a zároveň tisk vyšších nominálů v renomovaných zahraničních tiskárnách bankovek. 

Ve Státní tiskárně cenin se tiskařské stroje rozjely až v roce 1928, tedy před 95 lety, pod dohledem nově zřízené Národní banky Československé. V té době byla tiskárna součástí centrální banky a od roku 1953 se stala státním podnikem pod Ministerstvem financí. 

Za připomenutí stojí výročí vzniku české měny, která se zrodila po měnové odluce v roce 1993, do té doby společné československé měny. České bankovky od Oldřicha Kulhánka, které vznikly v té době, nosíme v peněžence dodnes. Letos je to už třicet let. 

Kdy se v ČR dá mluvit o papírových bankovkách? 

Stručně o papírových bankovkách je možné hovořit od chvíle, kdy platidla začala vydávat Národní banka Československá, dnešní Česká národní banka. Do té doby funkci papírových platidel zastávaly státovky vydávané státem a ještě dříve bankocetle, které zavedla Marie Terezie.  

Říkáte, že za jednu směnu STC vytisknete 700 milionů korun, za to tisk pasů propadl. Co ještě tisknete?

O propadu ve výrobě pasů a dokladů se hovořilo především v souvislosti s pandemickým obdobím. Nyní jsme již na svých standardních měsíčních výrobních průměrech. Loni produkce pasů byla o více než 100 % vyšší, než byl původní plán. V roce 2022 jsme vyrobili rekordní počet pasů – přes 1 milion kusů. Bylo to náročné období jak z pohledu zajištění materiálu, tak lidských zdrojů. Ale zvládli jsme to a naše dodávky byly včas a v požadované kvalitě předány našemu zákazníkovi, Ministerstvu vnitra. 

Kromě cestovních dokladů vyrábíme občanské průkazy, řidičské průkazy, velké techničáky, alkoholové nálepky, tabákové nálepky, akcie, poukázky, jízdenky a mnoho dalšího. Nově v naší nabídce najdete stírací losy, kde propojujeme tradiční ceninovou polygrafii se softwarovou službou. Vyvinuli jsme si vlastní software, který generuje výherní kombinace pro naše losy. Hlavní výhodou pro zákazníka je komplexnost služeb a vysoké zabezpečení během výroby u nás v STC. 

Digitální služby je směr, kterým se chceme ubírat i v budoucnu. Tento nový směr, a pro tiskárnu určitě neobvyklý, odstartoval projekt digitálního tachografu a Track&Trace – sledování tabákových výrobků.  

V roce 2020 vznikl ve Vaší společnosti Úsek digitálních služeb. Uspíšila vznik tohoto úseku i covidová epidemie?  

Vznik tohoto úseku byl vyústěním rozšíření našeho portfolia o digitální služby. Covidová pandemie jen potvrdila, že je to správný směr. Ale musím se vrátit ještě do doby před Covidem. Jak jsem již zmiňoval, jedním z prvních projektů byl projekt CDBP (cestovní doklady s biometrickými prvky) pro Ministerstvo vnitra. Většina lidí ví, že vyrábíme fyzické doklady, ale málokdo ví, že dodáváme komplexní systém pro vydávání těchto dokladů, včetně pracovišť, kam si občané chodí žádat o novou občanku či pas.  

Druhým projektem bylo převzetí provozu a rozvoj digitálního tachografu, který realizujeme pro Ministerstvo dopravy od března 2018 a zahrnuje dvě základní oblasti. Výrobu a personalizaci čtyř druhů karet (karta řidiče, dílny, podniku a kontrolní karty) a poskytování služeb provozu, podpory a rozvoje informačního systému digitálního tachografu, který je klasifikovaný jako významný informační systém veřejné správy. 

Další projekt v pořadí je Track&Trace – sledování tabákových výrobků, který jsme odstartovali v roce 2019 jako první v Evropské unii. Digitální značení tabákových výrobků představuje aplikaci jedinečného identifikátoru ve formátu digitálního kódu na obal výrobku v průběhu jeho výroby. Digitální kód je jedinečný pro daný výrobek a obsahuje zabezpečení proti jeho padělání. Toto značení umožňuje následně sledovat pohyb krabičky cigaret na cestě od výrobce k prvnímu maloobchodnímu prodejci. Z naší strany jde o čistě digitální službu. Máme řadu rozvojových projektů, ověřování pravosti cenin a výrobků pomocí umělé inteligence, Track&Trace pro další výrobky. 

Tím nejzásadnějším pro nás v tuto chvíli je eDokladovka, mobilní aplikace pro digitální osobní doklady. Vznik samostatného úseku digitálních služeb tak na sebe nenechal dlouho čekat bez ohledu na pandemii.

Budou osobní doklady snadno i v mobilu?

My si nepřejeme nic jiného. Je to určitě uživatelsky příjemné pro občany, ale také velká finanční a personální úleva pro úřady. Již zmiňovaná mobilní aplikace eDokladovka, která by sdružovala digitální dvojčata dokladů je z naší strany připravená a od Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost prověřená a vyhodnocená jako vysoce zabezpečená. Jsme připraveni tento prototyp aplikace finalizovat podle požadavků Digitální a informační agentury a podílet se na jejím zavedení do praxe. Jakmile bude schválena stále chybějící zákonná legislativa pro využívání digitálních dokladů v ČR, je zcela reálné její spuštění do jednoho roku od zadání. Přikláníme se k řešení, kdy mobilní aplikace by neměla nahradit dosavadní fyzické doklady, občané by měli mít na výběr, co chtějí používat.

Státní tiskárna cenin ukazuje, že to s digitalizací a eGovernmentem nemusí být zdaleka špatné. Jak se u Vás digitalizace projevuje?

V oblasti digitalizace se od roku 2019 snažíme především o digitalizaci osobních dokladů. O naší mobilní aplikaci eDokladovce jsem již hovořil. Nyní jsme ve fázi, kdy jsme aktivní v edukaci občanů a politické veřejnosti. Snažíme se ukázat, že cesty, jak dostat digitální doklady do praxe existují a my jsme připraveni v tomto směru být nápomocni. Vzhledem k tomu, že tiskneme fyzické doklady, tak to dává smysl, minimálně z pohledu zabezpečení osobních údajů.    

V řadě oblastí jste dokonce evropskou jedničkou. V jakých konkrétně? 

Jako příklad bych mohl uvést právě zmiňovaný Track&Trace – sledování tabákových výrobků, který jsme jako první v Evropské unii spustili v závazném termínu 20. května 2019. V té době některé země nebyly stále připravené a my jsme generovali jedinečné kódy i pro jejich výrobce. Nyní je situace samozřejmě jiná, systém je zavedený v celé Evropské unii a všichni se připravujeme na spuštění generování jedinečných kódů pro jiné tabákové výrobky od května 2024. Věřím, že naše dosavadní zkušenosti v Track&Trace zúročíme a generování kódů úspěšně spustíme včas.

Velmi aktivní jsme také v projektu digitální tachograf, kde zúročujeme naše zkušenosti a snažíme se pružně reagovat na nové požadavky EU. Můžu zmínit, že při zavádění tzv. digitálních tachografů druhé generace jsme byli první, kdo požadovanou technologii nasadil.   

Jste dlouhodobým, silným a stabilním partnerem pro zákazníky ze státní i komerční sféry v České republice, Evropě, Asii a Africe. Kdo jsou Vaši zákazníci v Asii a Africe? Mají podobné či odlišné požadavky?  

Snažíme se o to, abychom navázali na zahraniční spolupráci ze 60. let minulého století, kdy se jednalo především o tisk bankovek mimo ČR. Máme ambice především v jiných oblastech než jen v bankovkách. Podařilo se nám realizovat například kontrakt na výrobu pasových stránek a předsádek cestovních dokladů. Samozřejmě zahraniční zakázka je vždy něčím odlišná, v některých ohledech náročnější. Narážíme na kulturní rozdílnosti, časová pásma, náročnější logistiku, někdy i na jazykovou bariéru, tak jako kterákoliv jiná tuzemská firma na zahraničním trhu. Nicméně teď jsme si prověřili naše možnosti a víme, že zahraniční zakázku jsme schopni zvládnout ve stejné kvalitě jako dodávky pro tuzemsko.    

Připadá Vám státní správa zkostnatělá a nepružná? 

Sleduji dění kolem státní správy, protože se v této oblasti pohybuji dlouho a zároveň nejsem politicky angažovaný. Musím říct, že mě neuklidňuje současný stav z hlediska dlouhodobého fungování. Každá nově příchozí vláda chce šetřit. Šetření z krátkodobého hlediska je dobré, ale z delší perspektivy je nutné se dívat pohledem hospodáře. Za první republiky se říkalo ekonomům v politice národohospodáři. Protože hospodařili a chtěli, aby země prosperovala. Touto optikou se dívám i na současnou situaci ve státní správě. Bohužel se snažíme šetřit na úkor rozvoje. Tento rozvoj by mohl zajistit pružnější fungování státu. 

Dnes se hodně obracíme k modle zvané digitalizace. Ale pojetí digitalizace, jak je vnímána aktuálně, je naskenuj dokument a pošli PDF mailem nebo ho někam ulož. Digitalizace neznamená použití IT techniky pro vykonávání současných zkostnatělých agend ve státní správě, ale nastavení nových procesů. Procesy se musí zjednodušit a zkrátit a poté implementovat do digitální podoby. Toto považuji jako zásadní pro zefektivnění fungování státu. Nebude to jednoduché a také musíme připustit časovou náročnost spojenou se změnou legislativy, která odráží současné komplikované procesy ve státní správě a samosprávě. 

Je dnes možné se vrátit ke zlatému standardu, tedy penězům krytým zlatem?

To je spíš otázka pro Českou národní banku.

Vytiskli jste pamětní list k 50. narozeninám fotbalisty Jana Kollera. Je lépe pracovat s žijícími předlohami nebo již nežijícími?

V posledních letech jsme vytiskli řadu pamětních listů v podobě bankovky s portrétem významných osobností. Každá zakázka tohoto typu je jiná a není možné vybrat, která je pro nás jednodušší nebo výhodnější. Pokud vytváříte pamětní list pro osobnost, která bohužel již nežije, vše musí být konzultováno s dědici a emitentem. Takže živým debatám nad výtvarnými návrhy se nikdy nevyhnete. Ale to k tomu patří a je to takové malé dobrodružství plné napětí, jaký bude finální výsledek. Pokud vytváříte pamětní list pro žijící osobnost, jste naopak obohaceni osobním setkáním s touto personou. Zatím to byla vždy milá zkušenost.      

Může být tento list i investiční?

Svým způsobem ano, jedná se o malonákladové série, kvalitní tisky s ceninovými prvky. Sběratelsky jsou zajímavé jak pro odborníky, tak i pro fanoušky ztvárněné osobnosti. Ale nečekejte velké zhodnocení. To dnes je možné očekávat u prvorepublikových státovek, ve stoprocentním stavu, kterých je několik jednotek na celém světě. Tam už stojí za to prohledat půdu po prababičce.  

Původně jste ajťák. Co vás přivedlo do státního podniku a k tisku cenin? 

Státní tiskárna cenin pro mě nebyla nic nového. S vrcholovým managementem jsem se často setkával při řešení obchodních případů v oblasti dokladů a čipových karet mnohem dříve, než jsem začal uvažovat o své účasti ve výběrovém řízení na pozici generálního ředitele. Prostředí tiskárny mě vždy fascinovalo a uvědomoval jsem si její potenciál a další možný rozvoj právě v oblasti digitalizace. Jak je vidět, má vize představená během výběrového řízení zaujala a dnes se snažím tuto vizi naplňovat. 

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Tomášem Hebelkou

Zdroj: Renáta Lucková