Pavel Peterka: Domácnosti stále více přesouvají své úspory do investičních aktiv, aby ochránily svůj majetek před inflací.
Pavel Peterka je hlavní ekonom XTB S.A. Mezi jeho hlavní priority patří analýza měnové politiky v Česku i v zahraničí a fiskální a hospodářská politika. Věnuje se také analýze vývoje makroekonomických indikátorů, jako je růst ekonomiky, inflace a úrokové sazby.
„Domácnosti stále více přesouvají své úspory do investičních aktiv, aby ochránily svůj majetek před inflací. Zároveň hledají další způsoby pro zhodnocení peněz, protože spolu s úrokovými sazbami ČNB klesají i výnosy na spořicích účtech, termínovaných vkladech a dalších. Díky snadnému přístupu k trhům v posledních letech roste zájem o akcie, ETF, drahé kovy a dokonce i kryptoměny,“ říká Pavel Peterka.
Dle dat Eurostatu Česká republika zaznamenala mezi třetím čtvrtletím 2019 a třetím čtvrtletím 2024 nominální růst mezd o 27 %, přesto však patří Česko mezi země s nejvýraznějším oslabením kupní síly v EU. Co je příčinou? Jak velký je to problém ve vztahu k ostatním zemím?
Je to zásadní problém. Přestože růst nominálních mezd nebyl od roku 2019 pomalý, tak nestačil na vyrovnání růstu cen. Především v období, kdy inflace byla dvouciferná – nikoliv dvouprocentní, byl pokles reálných mezd hluboký. Krizové roky 2022 a 2023 se tak nesly ve znamení poklesu reálných mezd.
Situace u nás byla ve sledovaném období ve srovnání s dalšími zeměmi v Evropě, které sledovala XTB analýza mezd, nejhorší. Tedy pokles reálných mezd činil nejvíce. Ano, Česká republika nebyla jedinou zemí, která v těchto letech čelila vytrvalým inflačním tlakům. Řada zemí byla postižena zdražením energií, potravin a následně vytrvalým růstem cen služeb. Češi doplatili na dvě věci. Vysoká závislost na ruském plynu před válkou a silně exportně orientovaný charakter ekonomiky, která tak více trpěla z narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců už od dob covidu. Češi zároveň už v roce 2019 pociťovali nárůst inflace, který byl tažen dlouhodobě velmi vyčerpaným trhem práce s jednou z nejnižších nezaměstnaností na světě a přehřátím ekonomiky po dlouhém období nízkých úrokových sazeb.
Mzdy ve sledovaném období nevyrovnaly tento růst cen. Těch důvodů „proč?“ je celá řada. České firmy byly opatrné v období nejistot a díky růstu nákladů na energie neměly tolik prostoru a ochoty ke zvyšování mezd. Některá odvětví, jako stavebnictví, zemědělství a ve službách s nižší přidanou hodnotou, čelila výzvám spojeným s nižší produktivitou práce. To opět brzdilo růst mezd. Český trh práce má řadu dalších problémů, které brzdí růst mezd navzdory velmi nízké nezaměstnanosti. Typicky se jedná o nízkou mobilitu zaměstnanců. V některých regionech nebo sektorech existují situace, kdy dominantní zaměstnavatelé (např. automobilky, průmyslové zóny) mají významný vliv na mzdové podmínky. To vede ke snížené vyjednávací síle zaměstnanců. Tomu všemu nepomohla spíše stagnující evropská ekonomika.
Kolem a kolem byl růst inflace u nás mezi nejvyššími v rámci Evropy. Nominální růst mezd ale patřil spíše k průměru a výsledkem byl propad reálných výdělků.
Růst mezd zároveň vyvíjí tlak na růst nákladů pro firmy a podnikatele. To vyvolává tlak i na růst nákladů i v dalších oblastech. Jak se s růstem mezd a navazujících nákladů vyrovnávají firmy, podnikatelé a živnostníci?
Těžko. Jedním ze způsobů je přenesení části růstu těchto nákladů na zákazníky v podobě vyšších cen, což bude opět tlačit na inflaci. Firmy mohou hledat úspory v provozu, levnější dodavatele, propouštět, přesunout výrobu do jiné země apod. Vedle růstu mezd mohou firmy trápit také stále vcelku drahé energie. Firmy jsou nuceny se zlepšovat a inovovat třeba i svou produktovou řadu, aby byly zákaznici ochotni platit vyšší ceny, které vychází částečně i z růstu nákladů.
Zároveň je nutné dodat, že pokud v ekonomice neporostou mzdy, neporoste svižně ani spotřeba a poptávka po zboží a službách, investiční aktivita apod. a ve výsledku v takové situaci budou tratit všichni.
Jaký vliv na inflaci, úspory domácností a výkonnost ekonomiky má dle vás centrální banka?
Vliv centrální banky na inflaci, výkon ekonomiky a úspory domácností nelze přecenit. Je to zcela zásadní instituce, která určuje měnovou politiku. Ta ovlivňuje výkonnost ekonomiky, prostředí úrokových sazeb a samozřejmě míru inflace a spoustu dalších klíčových makroekonomických veličin. Dle ústavy ČR je hlavním cílem ČNB právě péče o cenovou stabilitu. Její role je tak naprosto zásadní.
V jednom rozhovoru jste řekl, že Centrální banka bitcoin a jiné digitální platidla nutně nepotřebuje. Proč si to myslíte? Co by mělo být součástí rezerv centrálních bank?
ČNB spravuje rezervy mj. za účelem zajištění stability měnového systému, posílením důvěry v domácí měnu a kvůli schopnosti intervenovat na trzích v případě potřeby. Nejčastěji se rezervy centrálních bank skládají z cizích měn, státních dluhopisů stabilních zemí – USA, Německo, Japonsko a další, zlata a dalších komodit, akcií společností, některých ETF apod. Tyto standardní nástroje nejsou z hlediska ČNB plně vyčerpány. Pokud je třeba rezervám dodat vyšší míru diverzifikace a části rezerv dokonce vyšší míru dynamiky, pak jsou výše vyjmenované nástroje v zásadě dostatečné.
Zařazení BTC do rezerv tak není nutné – přestože se tomuto kroku nebráním. Je však nutné dodat, že BTC v rezervách ČNB by nesl problémy s vysokou volatilitou, reputačním rizikem, regulací a dodržení pravidel AML apod. Pokud ČNB takové aktivum nutně nepotřebuje, tak proč se vystavovat takovým rizikům? Nebo jinak, proč spěchat? Nejprve vyřešme otazníky a pak teprve uvažujme o ne/zařazení. Cena BTC je v současné době navíc vcelku vysoko, což obvykle není dobrým signálem pro vstup do velké pozice.
Má podle vás Česká republika dostatečnou likviditu?
Ano. Pokud se bavíme o velikosti rezerv centrální banky, pak rezervy ČNB jsou v poměru na hlavu i na HDP jedny z nejvyšších na světě.
Jaký bude nejen z ekonomického pohledu vztah EU a Ameriky? Jak vidíte do budoucna problémy cel?
Těžko hodnotit a předvídat další kroky Trumpa a následně reakci evropských špiček. Nicméně v současné době vidíme, že se vztahy spíše zhoršují. Zásadní podíl na tom má zavádění cel, jednání o míru na Ukrajině bez evropské účasti a ambice ohledně Grónska.
Ze zavedení cel přitom běžně trpí obě země/oba regiony. Jak ten, kdo cla zavádí, tak ten, na koho jsou uvalena. Při plošném zavádění cel budou v USA cítit zvýšené inflační tlaky, které povedou ke zdražování, což pocítí jak firmy, tak hlavně domácnosti. Vyšší inflační tlaky povedou k vyšší úrovni úrokových sazeb, které dále tlumí ekonomiku. Lze očekávat, že po zavedení cel zpomalí právě i americká ekonomika. Negativní dopady se zřejmě dotknou všech ekonomik světa. Otázkou bude, jak na toto Evropa zareaguje. Třeba právě hrozba stagnace naší ekonomiky povede k změnám na evropské úrovni, které pomohou náš růst opět akcelerovat navzdory negativním dopadům amerických cel. Přiznejme si ale, že to je spíše běh na dlouhou trať.
Domácnosti vlivem vysoké inflace v posledních letech revidují svou finanční strategii. Jaké jsou obecně dnes možnosti investování?
V posledních letech jsme svědky jasného trendu. Domácnosti stále více přesouvají své úspory do investičních aktiv, aby ochránily svůj majetek před inflací. Zároveň hledají další způsoby pro zhodnocení peněz, protože spolu s úrokovými sazbami ČNB klesají i výnosy na spořicích účtech, termínovaných vkladech a dalších. Díky snadnému přístupu k trhům v posledních letech roste zájem o akcie, ETF, drahé kovy a dokonce i kryptoměny.
Zároveň vidíme, že stále více investorů volí pravidelné investování místo jednorázových vkladů. Tento přístup jim pomáhá rozložit riziko a zvládnout tržní výkyvy bez zbytečných emocí. Kromě toho roste i zájem o finanční vzdělávání. Lidé stále více aktivně hledají informace, zajímají se o správnou strategii a častěji se obracejí na odborníky, aby jejich investice dávaly dlouhodobě smysl.
Celkově lze říct, že inflace přiměla mnoho domácností přemýšlet jinak o svých financích. Investování už ani zdaleka není jen doménou profesionálů, ale stává se běžnou součástí správy osobních financí. Při investování je vždy ale nutné dbát rizik a investovat zodpovědně.
Jak se dají omezit investiční rizika?
Když se bavíme o omezení investičních rizik, tak je prvním tématem vždy volba vhodné investiční strategie a investičních instrumentů. Ty musí ladit s investičním cílem, investičním horizontem a tolerancí rizika investora. U krátkodobých investic je vhodné vybírat instrumenty s nízkým rizikem. S délkou investičního horizontu pak může podíl rizikovějších aktiv růst. Tomu všemu musí předcházet kvalitní výzkum.
Dále je vhodné dbát na diverzifikaci portfolia a rozložit investice mezi akcie, dluhopisy, komodity, nemovitosti a další. Je třeba diverzifikovat i geograficky. Tedy investovat do různých regionů, jako jsou USA, Evropa, ČR a další. Vhodně diverzifikované portfolio je více odolné. Pomoci může i pravidelné investování, což umožní snížit dopad volatility trhů. Opět bych rád zdůraznil, aby investor dbal rizik a investoval zodpovědně. Investování je rizikové.
Mají i kryptoměny své klady?
Ano, já se považuji za fanouška BTC. Líbí se mi jako decentralizovaný alternativní systém k běžným penězům, jako je třeba česká koruna, euro a dolar. Zároveň jsme v minulosti viděli jeho růstový potenciál. Jedná se ale o velmi volatilní aktivum s velmi vysokou mírou rizika. Buďte proto opatrní a důsledně zvažte, zda si můžete případnou ztrátu prostředků investovaných do kryptoměn dovolit. Finanční trh nabízí řadu dalších alternativ, které mohou být a často jsou vhodnější pro běžného investora a nabízí zároveň podstatně nižší míru rizika.
Jaký byl podle vás letošní Global investment summit v Praze?
Já jsem si celou akci a obzvlášť související networking velmi užil. Doufám, že se budu moci zúčastnit i dalšího ročníku.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Pavlem Peterkou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
