Rozhovor s Mgr. Janou Pernica Horáčkovou, vedoucí přímé péče Centra denních služeb Za sklem o. s. Praha – Troja a vedoucí Odborného sociálního poradenství Za sklem o. s. Praha.
Mgr. Jana Pernica Horáčková je vedoucí přímé péče Centra denních služeb Za sklem, o. s. Praha – Troja. Původně je speciální pedagožkou. V lednu 2023 se stala vedoucí centra v Praze 7 – Troji. Centrum poskytuje sociální služby lidem na spektru autismu ve věku od 3 – 64 let. Dnes má centrum 62 klientů, nejstaršímu je 15 let.
„Když se budeme bavit o dospělých lidech s PAS, problém a překážku vidíme v omezeném uplatnění na trhu práce. Konkrétně se jedná o nedostatečné pružnosti zaměstnavatelů pro úpravu podmínek pro zaměstnávání lidí s PAS, jako je např. možnost zkrácené pracovní doby, home office, asistencí na pracovištích, delší zkušební doby, nebo dostatečné zpětné vazba od zaměstnavatele. Současná společnost je velmi orientována na výkon. A to ať ve vzdělávání dětí a žáků nebo požadavky zaměstnavatelů. Tento trend činí lidem s PAS potíže. Vzhledem ke svým specifikům nezvládnou velké množství úkolů, ale o to více svou práci odvedou kvalitněji,“ říká Jana Pernica Horáčková.
Co vám do života dalo studium speciální pedagogiky?
Rozhodnutí studovat speciální pedagogiku bylo nejlepším rozhodnutím, které jsem ohledně studia udělala. Ve svých 19 letech jsem začala pracovat ve školství. Byla to pro mě logická volba, protože moje maminka byla učitelkou hudby a posléze ředitelkou ZUŠ. Nicméně, moje pedagogická cesta mě zavedla jiným směrem, než bylo vzdělávání dětí nadaných a já jsem za to moc a moc vděčná. Moje profesní dráha mi umožnila věnovat se dětem a žákům s nejtěžším stupněm zdravotního postižení, včetně dětí s poruchou autistického spektra (PAS). Je to pro mne nesmírně velká zkušenost nejen v profesním životě, ale velmi hodně mne ovlivnila i osobnostně a ve vnímání životních priorit a hodnot. Studium speciální pedagogiky mi tedy pomohlo spojit praktické zkušenosti s teoretickými znalostmi v ucelený pohled na problematiku.
Mezi lidmi je speciální pedagogika brána jako obor pro výchovu těch hloupých. Co na tyto názory říkáte?
S tímto názorem absolutně nesouhlasím a hodně mě toto tvrzení mrzí. Já jsem velmi hrdá na to, že jsem speciální pedagog. Dle mého názoru by si měl každý pedagogický pracovník vyzkoušet práci s dětmi s těžšími stupni zdravotního postižení nebo znevýhodnění. Nejcennější a nepřenositelná je osobní zkušenost a kontakt s těmito lidmi.
Jsem si jistá, že děti, které potřebují podporu a pomoc, nejsou horší než ostatní. Mohou vynikat v jiných oblastech a mohou být excelentní. Jde jen o to jim podmínky uzpůsobit tak, aby i ony mohly zažít úspěch a radost. Zpřístupnit jim, pro nás běžné a samozřejmé aktivity a činnosti tak, aby v rámci svých možností měli šanci je zažít a prožít. Velmi mě ovlivnila zkušenost, kdy jsem si v rámci jednoho projektu, jehož součástí naše škola byla, mohla vyzkoušet na vlastní zkušenost být na chvíli nevidomá, neslyšící nebo imobilní a vnímat překážky, které tito lidé musí dnes a denně zvládat, jaké chování většinové společnosti mnohdy musí zažívat a co se v nich samotných potom děje. Nikdo z nás neví, kdy bude pomoc druhých potřebovat. Já sama cítím velkou pokoru a vděk, že jsem si tohle mohla jen vyzkoušet, a ne to žít.
Proč jste se začala zajímat o lidi s autismem?
Já jsem se vlastně sama o toto téma zajímat nezačala. Byla jsem tzv. „vhozena do vody a plav“. Začátky byly hodně náročné, ale postupem času se toto téma stalo mou srdcovou záležitostí. Dost často říkám, že ty hle děti učily mě, a ne já je. Už jsem to zmínila výše v tom smyslu, že člověk přehodnotí priority a hodnoty, zpomalí v řeči, ve vnímání, začne věci vidět očima tohoto druhého. Pro nás samozřejmost nemusí být samozřejmost pro druhé. Lidé s PAS jsou velmi inspirativní, bezprostřední a neumí lhát.
Jaké byly začátky vašeho Centra denních služeb?
Naše Centrum začalo svou činnost v lednu 2023. Do té doby na pobočce v Praze fungovala v rámci naší organizace Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi s PAS a Odborné sociální poradenství. V rámci ČR máme ještě pobočky v Olomouci, Kyjově a Brně, centrálu pak ve Zlíně. Naše Centrum je tedy nejmladší ze všech ostatních. Původně jsme si s kolegyněmi myslely, že převezmeme vzor jiného Centra, ale brzy jsme zjistily, že to vlastně vůbec nejde. Lze se pouze inspirovat, ale jinak si musíme vše „postavit“ od základu. Tuto skutečnost ovlivňuje věková skupina dětí, které se staly našimi klienty a také povaha PAS. Nyní za sebou máme rok a půl a stále nabídku a zájem vyhodnocujeme, upravujeme a zkoušíme nabízet nové další aktivity, které vnímáme jako potřebné a žádoucí ze strany zákonných zástupců, ale především z potřeb a zájmu našich klientů.
Co klientům nabízíte?
Naše Centrum svým klientům nabízí různorodé aktivity, snažíme se o jejich celostní rozvoj a nejraději s nimi pracujeme formou hry. Klienty aktivity musí bavit a užívat si je. Respektujeme jejich individualitu a snažíme se aktivity upravit podle aktuální situace a naladění klientů. Dopolední čas od pondělí do čtvrtka jsme vyhradili pro skupiny dětí předškolního věku. Naší snahou je klienty připravit na vstup do mateřské školy. Odpolední bloky pak tematicky rozlišujeme a každé odpoledne pracovního týdne věnujeme jiným klíčovým oblastem, jako napře pohybové, tvořivé, hudební, herní či odpočinkové aktivity. Ačkoliv je každé odpoledne věnováno jedné oblasti, snažíme se aktivity propojovat tak, abychom rozvíjeli všechny potřebné dovednosti klientů. Jedná se především o rozvoj komunikačních dovedností, jemné a hrubé motoriky, vzájemné kooperace či smyslového vnímání. Náš tým tvoří psycholožka, speciální pedagožka, sociální pracovnice a pracovnice v sociálních službách.
Jaká je alternativní a podpůrná komunikace s lidmi s autismem?
V našem Centru využíváme metody alternativní a augmentativní komunikace. Téměř většina našich klientů nekomunikuje verbálně a potřebuje pro rozvoj komunikačních dovedností podpůrné prostředky. V naší práci využíváme Výměnný obrázkový komunikační systém (VOKS), Znak do řeči, Dorozumívání a ruce (DAR), Baby sign, ale také samozřejmě vizualizaci a strukturované učení. Někteří naši klienti zároveň s našimi službami využívají i služby jiných organizací, takže pro rozvoj řeči je nastavena např. ABA. V našem Centru se snažíme pracovat na principech totální komunikace, abychom porozumění, pochopení a fixaci komunikačních dovedností podpořili v nejvyšší možné míře.
Jak funguje Metoda dobrého startu?
S Metodou dobrého startu jsem se poprvé dostala do kontaktu při studiu na vysoké škole a absolvovala její kurz. Poprvé jsem metodu začala pracovat v rámci svého působení na ZŠ speciální. Bylo třeba si postupy, úkoly a aktivity modifikovat tak, aby byly přístupné žákům s nejtěžším stupněm zdravotního postižení. Metoda dobrého startu sleduje rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech a současně s emocionální, motivační a sociální oblastí přispívá k rozvoji řeči. U dětí s poruchami vývoje upravují nepravidelně se rozvíjející funkce. Metoda podporuje učení hrou na základě dětské písničky. Každá lekce má nosnou dětskou písničku a s tou se po celou dobu pracuje. V první části se o písničce povídá, což přispívá k rozvoji řeči a myšlení, poté následují pohybové aktivity na téma písně s cílem zaměření na vnímání pohybu vlastního těla a rozvíjíme orientaci v prostoru. V další části propojujeme pohyb se sluchovým vnímáním. Rytmizujeme, hrajeme na tělo, rozvíjíme hrubou a jemnou motoriku. Jako poslední zapojujeme prvky grafomotoriky, opět do rytmu dané písničky. Je to metoda, která umožňuje velké množství kreativity, variací a možností, díky kterým dochází k propojení smyslů, řeči, pohybu a rytmu.
Co lidem s autismem ve společnosti nejvíce chybí?
Když se budeme bavit o dospělých lidech s PAS, problém a překážku vidíme v omezeném uplatnění na trhu práce. Konkrétně se jedná o nedostatečné pružnosti zaměstnavatelů pro úpravu podmínek pro zaměstnávání lidí s PAS, jako je např. možnost zkrácené pracovní doby, home office, asistencí na pracovištích, delší zkušební doby, nebo dostatečné zpětné vazba od zaměstnavatele.
Současná společnost je velmi orientována na výkon. A to ať ve vzdělávání dětí a žáků nebo požadavky zaměstnavatelů. Tento trend činí lidem s PAS potíže. Vzhledem ke svým specifikům nezvládnou velké množství úkolů, ale o to více svou práci odvedou kvalitněji. Předností lidí s PAS je spolehlivost a smysl pro detail, jazyková vybavenost nejen v ČJ, ale také v cizích jazycích. V této oblasti pak vidíme skrytý potenciál např. v uplatnění např. v překladatelství. Pro zaměstnavatele je mnohdy překážkou pro přijetí lidí s PAS jejich špatná adaptace na stres a pomalejší psychomotorické tempo, nebo nedokonalá motorika.
Jaké možnosti a uplatnění ve společnosti mají lidé s autismem po vstupu do dospělosti a starší?
V naší organizaci se podporou a pomocí dospívajících a dospělých lidí s PAS věnuje služba Sociální rehabilitace. Z našich informací a zkušeností s našimi klienty víme, že velké uplatnění lidí s PAS se objevuje v oblasti IT, zejména v online zapojení. Lidé s PAS jsou mnohdy velmi nadáni i umělecky. V této oblasti však uplatnění není jednoduché z důvodu nedostatečné schopnosti svou práci prezentovat, a to i přesto, že jsou tito lidé mnohdy velmi kreativní a nadaní. Často se stává, že specifické zájmy u lidí s PAS, kterým se věnují od dětství, je v průběhu života ovlivní natolik, že se ve svém oboru stanou skutečně odborníky.
Jak je vaše centrum financováno?
Všechny naše služby jsou registrovány v Registru sociálních služeb. Na všech našich pobočkách poskytujeme 4 sociální služby, kterými jsou Odborné sociální poradenství, Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi s PAS, Centrum denních služeb a Sociální rehabilitaci. Pro jejich financování jednak čerpáme dotace MPSV, ale i jiné finanční prostředky, které si jako nezisková organizace musíme zajistit z jiných zdrojů. Centrum denních služeb je, ale jedinou službou za úplatu. Výše hodinové sazby je však na nejnižší možné hranici tak, aby byla služba dostupná všem potřebným. Všechny ostatní služby jsou poskytovány zdarma. Musím říci, že v péči o lidi na spektru autismu suplujeme stát a je to zřejmě v pořádku, neboť je zde potřebná naprostá odbornost a péče o klienty je posláním, nicméně velmi bych si přála, aby byl takový dostatek financí, že bude možné se postarat o co nejvíce klientů, a tím umožnit pečujícím osobám chodit do práce. Pečující osoby jsou značně přehlíženy, často eliminovány na okraj společnosti a bez dostatečných finančních prostředků. Kdyby pečující osoby mohly chodit do práce, našel by se i zde prostor pro financování.
Co centrům denních služeb dnes nejvíce chybí?
Rozhodně finance a opora v legislativě. Pokud mohu mluvit za naše Centrum v Praze Troji, tak postupem času, jak se naše činnost rozvíjí a vyvíjí, zjišťujeme, že nám chybí možnost vytvoření a zařízení tematicky laděných místností, jako je např. vodní místnost, přírodní místnost, atp. Je to částečně dáno i výší dotací MPSV, které částečně zajišťují financování našich služeb. Bohužel tyto finanční prostředky nejsou dostačující a je tedy náročné zajistit potřebné vybavení, které bychom pro práci potřebovali. Jedná se především o speciálně terapeutické pomůcky, jejichž cena se pohybuje ve velmi vysokých částkách.
Co se vám za dobu vašeho působení v Centru povedlo? Z čeho máte největší radost?
Největší radost máme z našich klientů předškolního věku. Tím, že s těmito dětmi pracujeme systematicky, pravidelně a intenzivně, sledujeme v průběhu roku pokroky. Někdy menší, někdy větší, ale sledujeme. Za největší úspěch považujeme to, když jsou naši předškoláci přijati do mateřské školy, a to jak do běžné nebo zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona. Naše služby již pak sice tak intenzivně nevyužívají, ale mohou se zařadit do společnosti vrstevníků a postupovat dál. Ne menší radost máme z dílčích pokroků klientů, ať už v oblasti komunikace, vnímání nebo kooperaci ve skupině.
Jak vidíte zájem o vaše Centrum do budoucna?
Od začátku našeho působení se počat klientů neustále zvyšuje, mění se jak věková skupina, tak i povaha PAS. To naši práci činí velmi různorodou, nestereotypní, i když často i velmi náročnou. Jsme ale potěšeni, když od nás děti nechtějí odejít domů a rádi se k nám vrací. Na rámec práce s klienty bychom se rádi dostali do podvědomí veřejnosti, jak běžné, tak odborné. Snažíme se šířit osvětu, otevřít naše Centrum návštěvám, a to jak školám, pedagogům či jiným odborníkům. Snažíme se svou práci dělat tak, aby klientů stále přibývalo a my byli schopni poskytovat kvalitní službu tak, aby oni mohli prožít život obdobný těm, kteří svět vnímají tak, jak je běžný člověk zvyklý.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janou Pernicou Horáčkovou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
