Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt vydělával 15,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. To je ve srovnání s loňskem o dva roky déle. Vyplývá to z nejnovějšího Indexu dostupnosti bydlení (CG-Index), který pravidelně zpracovává největší český rezidenční stavitel Central Group.
Ceny bytů dlouhodobě rostou výrazně rychleji než mzdy. Za posledních pět let ceny bytů vzrostly o devadesát procent, mzdy jen o třicet tři procent. Dostupnost bydlení je nyní nejhorší za celou dobu sledování CG-Indexu.
Dynamika zdražování se zvyšuje
Tempo růstu cen nových bytů v Praze meziročně výrazně zrychlilo. Nabídková cena za rok vzrostla o 20,3 procenta na rekordních 138 tisíc korun za metr čtvereční. Zvyšování mezd ale rychlosti zdražování nestačí. Ještě loni bylo potřeba na pořízení 70metrového bytu v metropoli necelých čtrnáct ročních výdělků, letos je to o dva více. Praha má dlouhodobě nejhorší dostupnost bydlení ze všech okolních metropolí.
„Do cen bydlení se promítá prudké zdražovaní všech vstupů, stavebních materiálů, prací, pozemků i energií. Klíčovou roli v současné krizi ale hraje obrovský nepoměr nabídky nového bydlení a poptávky. Tu táhnou vysoké úspory domácností, snaha se zabezpečit a ochránit své prostředky v době vysoké inflace, která už nyní přesahuje šest procent ročně,“ říká zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.
Poptávka trhá rekordy, nabídka je na historickém minimu
„Aktuálně je na pražském trhu k dispozici jen 2 750 nových bytů, to je meziročně o padesát dva procent méně a je to nejtenčí zásoba v novodobé historii. Kritický nedostatek nových bytů je hlavní příčinou dosud nejhorší dostupnosti bydlení v Praze,“ doplnil Kunovský. Letos se zde zatím povolilo rekordních 5 952 bytů, což je nejvíce od roku 2007. Průměr posledních deseti let byl ale jen necelé tři tisíce bytů ročně, potřeba je přitom minimálně deset tisíc.
Na druhé straně zájem o nemovitosti je rekordní. Za první tři čtvrtletí se v metropoli prodalo 6 100 bytů, o 300 více než za celý rok 2020. Poprvé se tak v Praze prodá přes sedm tisíc nových bytů ročně. „Roli hraje i fakt, že se lidé snaží získat hypotéku ještě za výhodnějších podmínek. Česká národní banka totiž razantně zvyšuje úrokové sazby a od dubna 2022 znovu zavádí limity u hypoték. Bydlení tak bude pro část lidí ještě nedostupnější,“ upozorňuje Kunovský.
Růst cen bude pokračovat i v roce 2022
Central Group v roce 2022 očekává, že nabídka nových bytů bude mírně růst, stále ale nebude schopna pokrýt poptávku. Pokračovat, i když mírněji, bude i růst cen. Pohybovat by se mohl kolem 5 – 10 % za rok. Velmi záležet bude na dalším vývoji pandemie a celkovém stavu ekonomiky.
„Očekáváme, že minimálně v první polovině příštího roku budou stavebnictví nadále výrazně ovlivňovat rostoucí ceny prací a materiálů. Zvyšování úrokových sazeb může prodražit financování projektů. Někteří menší stavitelé se vlivem těchto faktorů mohou dostat do problémů, a své projekty tak budou nuceni odložit nebo dokonce prodat,“ říká Kunovský.
Konkrétní návrhy, jak podpořit dostupné bydlení
Na to, jak řešit bytovou krizi, se objevuje řada návrhů. Správná cesta je ale podle Kunovského jen jedna. „Je nutné podpořit novou výstavbu a dosáhnout dostatečné nabídky nových bytů při zachování tržních podmínek s konkurencí developerských firem a hypotečních bank,“ říká.
„Mnoho pozitivních opatření pro urychlení a zjednodušení povolování obsahuje nový stavební zákon. Po volbách jej proto není potřeba zcela měnit, ale jen upravit v některých sporných částech a především zajistit, aby odklad účinnosti byl co nejkratší. Ani sebelepší stavební zákon ale nebude stačit, pokud města a obce, kde se staví, nebudou od státu získávat výrazně více peněz na veřejnou infrastrukturu,“ uvedl Kunovský.
Stát nyní za každý nový byt v Praze získává jen na DPH více než jeden milion korun. V současných cenách dosahuje celková hodnota všech připravovaných bytů v Praze téměř 1,2 bilionu korun. Státu by z nich na DPH připadlo minimálně 155 miliard korun.
Města a obce, kde se nové byty staví, z peněz vybraných státem ale nemají téměř nic, a nové výstavbě se proto často logicky brání. Řešením může být snížení DPH u nových bytů z patnáct na deset procent s tím, že zbývajících pět procent by formou místního poplatku získávaly města a obce, kde se tyto byty staví – tzv. Princip 10+5. „Díky tomu by mohly novou výstavbu podporovat a vidět v ní příležitost ke svému rozkvětu. Veřejné finance by touto drobnou změnou nepřišly ani o korunu,“ dodává Kunovský.
Foto: Pixabay
Zdroj: Central Group
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
