e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Bohaté banky v chudé ekonomice?

25.10.2024, Autor: Martin Švehla

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Švehla: Bohaté banky v chudé ekonomice?

S uspokojením čteme, že český bankovní sektor je stabilní, silný a že obstojí v různých stres-testech. S menší radostí čteme, že zahraniční akcionáři našich největších bank inkasují každoročně miliardové dividendy, vydělané na našem trhu našimi firmami a moc se nám také nelíbí, že banky každé čtvrtletí vykazují zisky o devíti nulách.

Měříme si tyto informace hubenými úroky z vkladů, vysokými sazbami z úvěrů a promneme si oči, když čteme o průměrných mzdách v českém bankovnictví. Trochu se nám uleví snad jen když se dočteme, že i v bankách se občas propouští, a to i na vysokých manažerských pozicích. 

Bohužel – spokojenost se silou a odolností českých bank nepřeváží nad jistou závistí a pokušením pár těch bankovních miliard posunout někam jinam. Tak konal státní rozpočet, když vybraným bankám předepsal daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), navátou do jejich bilancí vysokou inflací a vysokými cenami za energie. Tento tah se sice moc nepovedl – stát očekával výnosy v desítkách miliard a dostal „jen“ 700 milionů, ale údajně z toho měli užitek střadatelé, kterým banky přidaly na úrocích, aby na stát zbylo méně. Stát to ale vzal pragmaticky, platnost daně prodloužil a za vyšší úroky se pochválil.  

V poslední době se do stejné fronty na bankovní miliardy postavila i ČNB. Nejprve přestala úročit povinné minimální rezervy (PMR) a teď ještě zvyšuje jejich sazbu. Abychom věděli, o čem je řeč: banky mají povinnost uložit u ČNB část přijatých vkladů. Konkrétně to jsou 2 % z vkladů, splatných do 2 let (tedy např. ze všech běžných účtů). Dostávaly za to úrok ve výši základní sazby a z definice to byla určitá pojistka pro rizikové situace. Loni se úročení zrušilo a od příštího roku budou PMR dvojnásobné – tedy 4 % z uvedených vkladů. I když se nejedná o zásadní částky, tento krok je nepochybně významný. Poprvé se totiž mluví o tom, že centrální banka používá své pravomoci, aby zlepšila svůj hospodářský výsledek. To tu opravdu zatím nikdy nebylo!

PMR se v dobách před inflačním cílováním používaly k regulaci peněžní zásoby. Mluvíme o devadesátých létech, kdy centrální banka řídila primárně peněžní zásobu jako určující veličinu pro pohyb cen, tedy pro inflaci. S přechodem na inflační cíl a s rozvojem celého finančního sektoru ztratil tento nástroj smysl. Sazba PMR se v roce 2000 usadila na úrovni 2 % a vydržela tam celých 24 let. 

Také se vždy mluvilo o tom, že nezávislost centrální banky spočívá mimo jiné i v tom, že svou měnovou politiku řídí bez ohledu na svůj hospodářských výsledek. Mělo to svou logiku. Měnovým opatřením by ČNB mohla svou bilanci vyspravit kdykoliv a velmi rychle. Stačilo by oslabení kurzu a čísla v bilanci letí nahoru. Úrokovými sazbami může snížit své náklady nebo zvýšit výnosy. Proto nebyl nikdy nikdo oprávněn kontrolovat hospodaření ČNB v měnové oblasti – nedávalo to smysl. Vždy se kontrolovalo pouze hospodaření v provozní a investiční činnosti – což ovšem tvoří jen nepatrnou část bilance ČNB. Tvrdilo se a předpokládalo, že Bankovní rada rozhoduje o parametrech měnové politiky podle svých analýz a s erudicí svých členů, s jediným cílem: udržovat cenovou stabilitu. Teď se zde objevil další, v Ústavě neuvedený cíl a tím je hospodářský výsledek ČNB. 

Dva cíle představují v praxi dva směry. Při poklesu úrokových sazeb, což byl dosud signál o podpoře ekonomického růstu, o slábnoucím riziku inflace a nastávajících lepších časech, dochází zároveň v bilanci ČNB k poklesu nákladů. Není pak bez významu, zda se takové rozhodnutí přijme tento měsíc nebo až ten příští. Opačný vývoj – tedy zvyšování úrokových sazeb zvyšuje náklady ČNB a opět má každý den odkladu nebo uspíšení hodnotu milionů a miliard. Vedl se tu konec konců spor o to, zda měla základní sazba ČNB zůstat v roce 2022 na 7 %, nebo zda měla být ještě zvýšena. Nakolik se tím mohlo prodloužit nebo zkrátit období vysoké inflace. Těžko to někdo jednoznačně zodpoví. Můžeme ale snadno spočítat, že další zvýšení sazeb by zvedlo náklady a zhoršilo bilanci ČNB. Podobné je to s tzv. kurzovým závazkem, kdy ČNB intervencemi dosáhla slabšího kurzu koruny. Ukončení tohoto režimu v dubnu 2017 vedlo k posílení kurzu koruny a tedy ke zhoršení bilance ČNB. Proč se to stalo právě v dubnu 2017? Nebylo odkládání pro ČNB nakonec docela výhodné?

Dnes jsou to jenom náměty k přemýšlení, ale může být, že ve hře bude kredibilita centrální banky a to je hodnota, se kterou se ve všem vyspělých ekonomikách nakládá velmi opatrně.  

Když centrální banky konají, vždycky to někomu prospívá a zároveň někomu škodí. Představme si ekonomiku rozdělenou na dlužníky a věřitele. Vždy se jedněm bere to, co se druhým přidává. Má-.li se jedna strana smířit se ztrátou, pak musí být přesvědčena, že je to ztráta nejmenší možná a že je cenou za stabilní měnu, kterou potřebují obě strany. Za to ručí centrální banka a každý člen Bankovní rady osobně svou profesní reputací. Proto se tito lidé vybírají tak obezřetně, proto mají mandát na 6 let, během kterých jsou prakticky neodvolatelní, dobře placení a vybavení nejkvalitnějším analytickým aparátem v zemi. Tak to má být, protože jedině tak tomu lze věřit. Zároveň platí, že ČNB lze kritizovat a lze o ní diskutovat … ale upřímně: nikdo se nepozastavuje nad kumulovanou účetní ztrátou ČNB z předcházejících let a pozornost nevzbudil ani vykázaný účetní zisk v roce loňském. Ani zvýšení PMR zřejmě moc nezaujme, ale za zamyšlení to určitě stojí.  

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Proč chceme zrušit Zelený úděl, máme rádi fosilní paliva a jsme na to hrdí?

30.10.2024, Autor: Martin Schmarcz

Fosil. Tohle slovo používají zelení liberálové jako nadávku. Ach, jak moc se pletou. My, kteří naprosto odmítáme Green Deal coby pomýlenou doktrínu, co klimatu nepomůže a nás zničí, jsme naopak hrdí na to, že podporujeme další užívání uhlí, případně ropy a plynu. Do doby, než za ně budeme mít v Česku plnohodnotnou náhradu.

Herec Idris Elba chce změnit obraz Afriky pomocí filmů

28.10.2024, Autor: Vojtěch Benda

Britský herec s africkými kořeny, Idris Elba, přichází s ambiciózním plánem vytvořit filmová studia po celé Africe, a tak se zasadit o rozvoj místního filmového průmyslu. Ovšem jeho vize je ještě ambicióznější. Ve svém textu zveřejněném na stránkách Financial Times popisuje, jaký vliv na vnímání Spojených států má Hollywood a podobný příklad vidí například u Koreje.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Švehla: Bohaté banky v chudé ekonomice?

25.10.2024, Autor: Martin Švehla

S uspokojením čteme, že český bankovní sektor je stabilní, silný a že obstojí v různých stres-testech. S menší radostí čteme, že zahraniční akcionáři našich největších bank inkasují každoročně miliardové dividendy, vydělané na našem trhu našimi firmami a moc se nám také nelíbí, že banky každé čtvrtletí vykazují zisky o devíti nulách.

Čistá energie? Technologičtí giganti věří jádru

21.10.2024, Autor: Vojtěch Benda

Kvůli stále se zvyšující energetické náročnosti technologií a především rozvíjející se umělé inteligenci stoupá spotřeba elektrické energie velkých firem. Nicméně stejně jako některé státy i tyto firmy se zavázaly k ambiciózním dekarbonizačním plánům. Z těchto důvodů se Amazon, Google a Microsoft rozhodli vsadit na jadernou energii.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama

Schmarcz: Levicový populismus už bychom měli. Ale kde je sakra ten pravicový?

19.10.2024, Autor: Martin Schmarcz

Premiér Petr Fiala říká, že nechce být jen marketingový produkt. Dobrý závazek. Fakticky se však nejen on, ale celá vláda prezentují často k nerozeznání od hnutí ANO. U něj je však levicový populismus v pořádku. Jeho voliči chtějí hlavně „sociální jistoty“, sliby vysokých penzí, zdravotnictví zdarma a dalších benefitů.

Pokles cen zemědělských výrobců zpomalil

17.10.2024, Autor: Z blogosféry

Ceny zemědělských výrobců v září sice pokračovaly v meziročním poklesu, ten však výrazně zpomalil. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat ČSÚ. Zatímco v srpnu byly meziročně ceny zemědělských výrobců nižší o 0,5 %, v září pokles činil pouhé 0,2 %, meziměsíčně ceny dokonce vzrostly o 2,1 %.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Brýle pro rozšířenou realitu: Děsivá budoucnost, nebo užitečný nástroj?

12.10.2024, Autor: Vojtěch Benda

Společnost Apple přichází s novým zařízením a doufá, že podobně jako smartphony způsobí revoluci a každý jej v budoucnu bude používat. Ovšem i přes veškerou snahu inženýrů patrně narazí na mnohem větší odpor společnosti než telefony. Jedná se o brýle pro rozšířenou realitu.

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama