Jedním z poslaneckých pozměňovacích návrhů k novele Exekučního řádu, který míří do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, má být i povinnost exekutora zaznamenat ve formě zvukového záznamu všechna volání, týkají-li se jím vedeného exekučního řízení.
Podle návrhu má jít jako ochranu povinných i exekutorů. Výhrady k němu má ale nejenom Exekutorská komora, ale i advokáti a Úřad na ochranu osobních údajů. Vadí jim, že tak, jak je návrh formulován, by se k telekomunikačním záznamům mohla dostat i policie, aniž by měla příslušné soudní povolení.
Jak vyplývá ze zdůvodnění, pořízený záznam bude součástí spisu a může být poskytnut dozorovým orgánům za účelem řádného šetření v oblasti jejich působnosti. Tímto dojde ke snadnějšímu prokázání možného protiprávního jednání nebo jiných pochybení. Dohledové orgány tak získají jasný důkaz k odhalení excesivních jednání osob provádějících výkon rozhodnutí, neboť zvukový záznam je jediný důkazní prostředek s vypovídací hodnotou pro dohledový orgán. Zároveň zvukový záznam bude chránit soudního exekutora, který správnost svého postupu může jednoduše prokázat pomocí doložené nahrávky. Z návrhu nicméně vyplývá, že záznamy se nemají týkat jenom povinných, respektive věřitelů, ale i třetích osob a veřejnosti.
Brutální zásah
Podle Exekutorské komory je ale povinnost plošného nahrávání v rozporu s nařízením GDPR a zákonem o zpracování osobních údajů, „Jde o brutální zásah do osobních údajů všech, kteří se účastní příchozích i odchozích hovorů, ve kterých na jedné straně figuruje exekutor či jeho zaměstnanec.“
Jak vyplývá z námitek Komory, pokud zaměstnanec exekutora volá například zaměstnanci plátce mzdy povinného, bude muset být tento hovor uchován – bez možnosti vyslovení nesouhlasu a bez předchozího upozornění, což se bude týkat i hovorů, které se týkají i citlivých osobních údajů (zdravotní stav), ale týkají se exekuce. Ustanovení se bude týkat i hovorů s věřitelem, ale i hovorů s advokáty, se znalci, s orgány činnými v trestním řízení, či s dohledovými orgány. „Například Policie ČR si paradoxně jinak musí k odposlechu či záznamu telekomunikačního provozu požádat o souhlas soud, a to pouze v případě některých trestných činů. Obdobně to platí i o vytěžování informací v rámci daňového řízení (např. je-li vedena exekuce správou závodu aj.), ke kterým se jinak není možné dostat.“
Exekutorská komora rovněž upozorňuje na to, že pojem „telefonní číslo exekutorského úřadu“ je nesmyslný, protože exekutorský úřad je non-subjekt, jemuž nelze nic přivlastňovat. Orgánem je soudní exekutor, nikoliv exekutorský úřad – ten je pouze souborem pravomocí. „Není jasné, co se rozumí „údajem o záznamech“ volání. Povinnost uchovávání na trvalém nosiči dat je zcela mimo technickou realitu 21. století. Návrh povede k vytěsnění nejefektivnějšího způsobu komunikace a nahrazení dražšími způsoby relativně ověřené komunikace.“ V neposlední řadě upozorňuje EK i na to, že návrh naruší hospodářskou soutěž mezi soudními exekutory, protože velcí exekutoři snáze unesou náklady spojené s plněním této povinnosti. Pro malé exekutory, kteří mají pár zaměstnanců, to bude znamenat ekonomickou likvidaci.
Záznam jako důkaz
To že se k záznamům může k záznamům hovorů dostat i policie, potvrzuje s ohledem na paragraf 78 odst. 1 trestního řádu i místopředseda ČAK Tomáš Sokol. „Kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Protože návrh neobsahuje žádná omezení přístupu, může se policie k těmto záznamům dostat velmi snadno. Prostě vyzvou ke spolupráci spočívající ve vydání anebo rovnou k vydání.“
Jak dále Sokol uvádí, lze předpokládat, že návrh se meritorně inspiroval podobným nahráváním v různých call centrech, kde jsou volající upozorňováni na to, že jejich rozhovor je z důvodů zlepšení služeb nahráván. Zde ale alespoň lze předpokládat, že jde o komunikaci ve věci volajícího. Tedy pokud jsou sdělována osobní data či citlivé údaje, děje se tak se souhlasem toho, jehož se týkají. Ovšem podle návrhu § 53 by šlo o komunikaci, v níž by mohlo jít o údaje třetí osoby na rozhovoru nezúčastněné. Tedy buď věřitele, nebo dlužníka. „Není ani jasné, proč má být zaznamenávána jen telefonická komunikace. Ta nemá žádnou relevanci na rozdíl například od komunikace e-mailem, datovou schránkou či dopisem. Je ale povinnosti exekutora uchovávat ve spise každý e-mail, který obdržel? A pokud ano, lze dodržování této povinnosti kontrolovat?“
Celkově je celá úprava zbytečná a není jasné, proč je vůbec navrhována, míní dále Sokol. Není jasné, proč by měl exekutor zaznamenávat jenom příchozí hovory a proč jen na zmíněnou linku, když lze komunikovat i řadou jiných způsobů. Zásadní je podle něj ale otázka, proč by exekutor, který jen vykonává soudní rozhodnutí, měl zaznamenávat komunikaci ve věci, v níž je angažován.
V návrhu zákona je zřejmě počítáno s tím, říká dále, že stavovský předpis nakládání se záznamem rozhovoru ještě speciálně upraví s ohledem na jiné povinnosti, tedy mimo jiné i nařízení GDPR a zákon o zpracování osobních údajů. „Vycházeje z tohoto faktu by tedy měl být volající informován o tom, že pokud hovor bude obsahovat údaje relevantní z hlediska těchto předpisů, pak má příslušná práva, která z těchto předpisů pro něj vyplývají. To se neděje v případě žádného automatického nahrávání rozhovoru (viz např. banka apod). Lze se domnívat, že v případě těchto jiných subjektů jsou záznamy rozhovorů ukládány pouze krátkodobě, pouze pro případ stížnosti či reklamace. Tak tomu ale jistě nebude v případě záznamů o volání na telefonní linku exekutorského úřadu. Není ale jasné, proč, případně pro koho by měl být záznam prováděn, není jasné, po jakou dobu a samozřejmě ani není jasné, co má být zmíněnou „náležitostí“ záznamu.“
Omezení srovnatelné s odposlechy
Podle ÚOOÚ pozměňovací návrh není v rozporu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jak vyplývá z jeho stanoviska, o které požádala Exekutorská komora. „Při posouzení zpracování osobních údajů podle článku 6 odst. 1 písm. e) GDPR: „zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce“, je nutné posoudit nezbytnost ve vztahu k jinému veřejnému zájmu. Ten předkladatelé kladou jako „prokázání protiprávního jednání nebo jiných pochybení“. Takový právní zájem je legitimní a na základě posouzení konfliktu mezi zájmem na soukromí a tímto zájmem jej lze považovat za převažující nad zájmem na soukromí.“ Navrhované řešení je podle Úřadu nezbytné, protože jiné prostředky k ochraně tohoto veřejného zájmu se nejeví jako dostatečně účinné.
Zásah do soukromí je však nezbytné doprovodit o výslovné, pro tento případ specifické, garance ochrany soukromí. K nim patří zabezpečení těchto nahrávek před neoprávněným přístupem a omezení osob, které k nim budou mít přístup, což by mělo být srovnatelné s odposlechy či záznamy telekomunikačního provozu, které povoluje soud. Proto jako minimum by tyto záznamy měly být uchovány mimo exekuční spis a přímo zákon by měl stanovit účely a adresáty zpřístupnění těchto záznamů. Návrh by měl rovněž zohlednit ochranu soukromí třetích osob, tj. ukončení nahrávání telefonního hovoru, které se netýká daného exekučního řízení a zákonem stanovit konkrétní přiměřenou dobu uchování záznamů. „Nelze souhlasit s názorem, že druhou stranu telefonního hovoru nelze na povinnost nahrávání upozornit. Naopak, podle článku 13 GDPR je to povinnost. Možnost opt-out předkladatelé pozměňovacího návrhu neproponují, avšak de lege ferenda by o něm bylo lze uvažovat. Vzhledem k absenci specifických garancí ochrany osobních údajů nelze schválení pozměňovacího návrhu v této podobě doporučit. Na základě výše uvedeného by měl zákonodárný sbor posoudit, zda plošné, nikoliv výběrové pořizování záznamů telefonních hovorů je ve prospěch a na ochranu povinných,“ uzavírá stanovisko ÚOOÚ.
Jak sdělil Ekonomickému deníku jeden z autorů pozměňovacího návrhu, předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný (KDU – ČSL), poslanci vnímají výhrady ochránců osobních údajů, a hodlají s nimi ještě o návrhu jednat.
Foto: pixabay.com
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
